Takzvané výzkumné infrastruktury svým uživatelům umožňují dosahovat průlomových poznatků i vývoj pokročilých technologií s vysokým potenciálem pro uplatnění v moderních inovativních produktech a službách s vysokou přidanou hodnotou. Do českého prostředí byly uvedeny v roce 2009 v souvislosti s novelou zákona č. 130/2002 Sb. a postupně budovány za podpory Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

Dnes v České republice funguje téměř šedesát výzkumných infrastruktur v šesti odvětvích, a jak podotknul jeden z řečníků čtvrteční konference, významně se podílejí na strategickém směřování českého výzkumu a do značné míry určují, ve kterých výzkumných oblastech se bude v České republice investovat.

Hlavní témata konference se týkala financování a hodnocení výzkumných infrastruktur, jejich životního cyklu a dlouhodobé udržitelnosti i otevřenosti vědy, sdílení velkých dat a výzkumných kapacit. Ranní program zahájil Radislav Sedláček, předseda organizačního výboru, a Jiří Nantl, ředitel Středoevropského technologického institutu CEITEC MU. Ten zdůraznil přínos velkých výzkumných infrastruktur pro Českou republiku a apeloval na zvyšování institucionální složky financování výzkumu, bez které není možné jejich potenciál v budoucnu využívat naplno.

Lukáš Levák z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy seznámil účastníky s výsledky hodnocení výzkumných infrastruktur, které probíhalo v roce 2017 pod dohledem mezinárodního panelu 31 hodnotitelů. Panel hodnotil jednotlivé infrastruktury dle pěti kritérií – jedinečnosti, excelence, národního přínosu, mezinárodního přesahu a otevřeného přístupu, který je zřejmě vůbec nejdůležitějším rysem velkých výzkumných infrastruktur.

Výsledky tohoto hodnocení mají sloužit jako podklad pro přijímání informovaných politických rozhodnutí ve věci financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR a dále i jako východisko pro periodické aktualizace Cestovní mapy ČR velkých výzkumných infrastruktur.

Následovala panelová diskuse šesti představitelů jednotlivých facilit a byl také představen webový portál www.vyzkumne-infrastruktury.cz, na kterém jsou dostupné souhrnné informace o těchto zařízeních v ČR.

Odpolední blok byl věnován financování, službám a řízení v rámci výzkumných infrastruktur a také Evropskému Cloudu pro otevřenou vědu. Zajímavá byla panelová diskuse mezi zástupci poskytovatelů finanční podpory.

Ačkoliv z hlediska financování výzkumných infrastruktur je v ČR dominantní zejména Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, zúčastnili se jí i zástupci Grantové agentury ČR, Technologické agentury ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Mezi řečníky zaujala i přednáška Vlastimila Růžičky, emeritního rektora VŠCHT a bývalého náměstka pro oblast vysokých škol. Ve svém provokativním příspěvku vyjádřil obavu o dlouhodobou udržitelnost nadměrného počtu vybudovaných výzkumných infrastruktur, zejména v kontextu pravděpodobného poklesu finančních prostředků přicházejících z Evropské unie po skončení aktuálního programového období.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)