facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Konference SCIENCE COMMUNICATION 2024 zve na atraktivní program o využití AI

24. 6. 2024
Konference SCIENCE COMMUNICATION 2024 zve na atraktivní program o využití AI

Ve čtvrtek 21. listopadu 2024 se koná již pátý ročník konference Science Communication 2024, která se zaměří na to, jak lze využít umělou inteligenci v komunikaci vědy a jaké jsou právní a etické aspekty jejího využití. Přednášející se podělí o zkušenosti s využitím AI v tvorbě textového, vizuálního i video obsahu. Registrujte se za zvýhodněnou cenu do konce června 2024.

do clanku 960x600 2024O úvod konference nazvané AI a nové nástroje komunikace vědy a výzkumu, kterou tradičně pořádá portál Vědavýzkum.cz, se postarají zástupci neziskové organizace prg.ai, která se zasazuje o informování široké veřejnosti o přínosech i rizicích umělé inteligence.

Tomáš Černovský, který úspěšně podniká v oboru reklamy, sociálních sítí, PPC reklamy a online marketingu, vystoupí s příspěvkem Nejpoužívanější AI nástroje pro komunikaci a marketing. Černovský AI využívá denně při práci a bez ní už si ji dle vlastních slov už ani nedokáže představit, přestože je k dispozici ani ne dva roky. Považuje AI za: „parťáka, který nikdy nespí, vždy je ochoten se bavit, má nové nápady, dokáže odpovědět na všechno a je stále dostupný.“ 

Pozvání na konferenci přijal také Viktor Černoch z Akademie věd ČR. V médiích Černoch působí od roku 2006, v Akademii věd ČR od roku 2015. Jako šéfredaktor mj. vedl populárně-naučný časopis Svět objevů, dnes má na starosti média Akademie věd ČR – pod jeho vedením vznikají popularizační časopisy A / Magazín a A / Easy, podcast Akademie věd, obsah oficiálního webu či profilů na sociálních sítích. Věnuje se rovněž interní komunikaci. Je autorem knihy Jak dlouho přežije lidstvo. Umělou inteligenci využívá při práci především v rámci tvorby vizuálního obsahu časopisů. „Umělá inteligence aktuálně nabízí mnoho různě kvalitních nástrojů, které mohou živým lidem ulehčit kreativní práci. Nahradit ji však nedokáže. Alespoň prozatím,“ říká k využití umělé inteligence Viktor Černoch. Jeho přednáška je nazvaná AI nástroje při práci s obrazem a textem

S přednáškou a praktickou ukázkou na téma Digitální persony a AI avataři – nová éra komunikace vědy a výzkumu vystoupí Michaela Liegertová, která působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně. Od roku 2023 se intenzivně věnuje implementaci nástrojů generativní umělé inteligence do vědeckého výzkumu a vzdělávání. Vede projekt „AI společně", inovativní iniciativu podporující spolupráci mezi akademiky a studenty při využívání generativních AI nástrojů v přírodovědných oborech. Organizuje také četné vzdělávací akce pro vědecké pracovníky, akademiky, studenty a učitele, zaměřené na efektivní a etické využití generativní AI. Je také aktivní členkou neformální iniciativy českých vysokých škol, která se zaměřuje na přípravu českého vzdělávání na umělou inteligenci.

Liegertová ve svém vystoupení poskytne odpovědi např. na otázky: Jak mohou digitální persony a AI avataři transformovat způsob, jakým komunikujeme vědu a výzkum? Které uživatelsky přívětivé aplikace jsou nejlepší volbou pro tvorbu těchto inovativních nástrojů? Jak vypadá kompletní workflow pro vytváření avatarů, počínaje statickými videi a konče interaktivními, vícejazyčnými avatary poháněnými jazykovými modely? Jaká potenciální úskalí, limity a etické otázky musíme zvážit při implementaci těchto nástrojů do vědecké komunikace? 

Poslední tematický blok bude věnován etickým a právním aspektům používání AI. K tomuto tématu vystoupí Alžběta Solarczyk KrausováMartin Richter. Alžběta Solarczyk Krausová ve svém příspěvku odpoví na otázky: Jaké nové právní a etické otázky vyvstávají v komunikaci vědecké práce s použitím umělé inteligence? Nakolik je možné využívat generativní inteligenci při propagaci vědy? Je možné použít obrázek, který si s pomocí umělé inteligence vygeneroval někdo jiný? Jak je to s transparentností používání genAI při tvorbě popularizačních materiálů? A nebude použití AI obrázků znevažovat vědeckou instituci? 

„Ve vědě je stejně jako u umělé inteligence zcela zásadní transparentnost a ověřitelnost. I při propagaci a popularizaci vědy je tedy třeba publiku jasně komunikovat, zda pro účely byla či nebyla AI využita. Netransparentní komunikace totiž může znehodnotit i jinak velmi kvalitní vědecký výsledek,“ doplňuje k tématu přednášky Etické a právní aspekty používání AI Alžběta Solarczyk Krausová, která působí jako vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva na Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Založila a řídí společnost Respectful AI. Zároveň je předsedkyní expertní platformy a fóra České republiky pro monitorování právních a etických pravidel pro umělou inteligenci, zakladatelkou a předsedkyní konference SOLAIR (Society, Law, Artificial Intelligence and Robotics), externí lektorkou na Univerzitě Karlově a členkou rozkladové komise Úřadu pro ochranu osobních údajů. 

Působila také jako členka Expertní skupiny na odpovědnost a nové technologie pro Evropskou komisi, členka sítě expertů ONE AI při OECD a jako expertka za ČR při vyjednávání návrhu doporučení na etiku umělé inteligence UNESCO. Podílela se na založení platformy České ženy v AI. Ve výzkumu se specializuje na etické a právní aspekty umělé inteligence, robotiky, brain-computer interfaces a propojování technologií s biologickým životem.

Martin Richter z neziskového projektu Aignos a vyučující na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) se věnuje rozšiřování povědomí o umělé inteligenci prostřednictvím vzdělávacích a popularizačních aktivit ve školách, organizacích i akademickém prostředí. Richter je členem výzkumné skupiny pro umělou inteligenci v rámci Centra pro strategickou komunikaci na FSV UK, vede semináře o využití generativní AI v komunikaci. Jeho příspěvek s názvem Od simulací k realitě: Efektivní a zodpovědné využití generativní AI v komunikaci prozkoumá, jak mohou velké jazykové modely (LLMs) generovat simulace a experimenty, které lze využít při návrhu i implementaci komunikačních strategií. „Specificky se zaměříme na možnosti využití těchto syntetických dat při uživatelském testování, nastavení empatické i persvazivní komunikace, stejně jako při analýze a překonávání kognitivních zkreslení a manipulativních technik. Diskutovat budeme také o rizicích generativní AI včetně stereotypizace, konfabulací a sociokulturních biasů, které kladou zvýšené nároky na etické a odpovědné využívání těchto technologií v praxi," upřesňuje Richter.

Součástí konference SCIENCE COMMUNICATION 2024 bude také panelová diskusepříspěvky účastníků konference. Smyslem konference, která se uskuteční 21.11.2024 v Praze, je přiblížit účastníkům nové trendy v komunikaci vědy a zprostředkovat jim praktické ukázky expertů, kteří s AI denně pracují. 

Jak se registrovat na akci?

Registraci a Váš případný zájem o krátké vystoupení v sekci tzv. flash talks realizujte zde.

 

Autorka: Martina Kurfirstová (Vědavýzkum.cz)