Cílem konference bylo představit aktuální změny, které se chystají na úrovni české i evropské vědní politiky v oblasti rovnoprávnosti pohlaví. Na konferenci se sešli jak zástupci agentur, které poskytují veřejné prostředky na výzkum, tak zástupci resortů, vědci i pracovníci jednotlivých výzkumných organizací a vysokých škol.
Záštitu nad akcí převzal předseda vlády Andrej Babiš. „Ženy – ale i muži – s dětmi, to ve vědě u nás pořád nemají jednoduché. Zastoupení žen mezi výzkumníky má dlouhodobě klesající tendenci,“ řekl předseda vlády ve svém úvodním projevu. „Podíl žen v doktorském studiu je 45 %, ve výzkumu jich je ale jen 23 %, tedy méně než čtvrtina. Kvalifikované a schopné ženy se nám z vědy ztrácí. A my ztrácíme finance investované do jejich vzdělání a vědecké přípravy.“
Andrej Babiš také připomněl některé možnosti, jak situaci zlepšit. Navrhnul možnost návratových grantů, které mají usnadnit znovuzapojení do vědecké práce po absolvování rodičovské dovolené, proplácení nákladů na školky, dětské koutky nebo hlídání dětí v průběhu konferencí nebo systematické oceňování vědeckých pracovišť, které vytváří pro vědkyně rovné pracovní prostředí. „V lednu byly do Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenovány tři nové členky, významné a uznávané vědkyně či odbornice, a to Jitka Ulrichová, Rut Bízková a Ilona Müllerová. Zastoupení žen v Radě se s jejich příchodem zvýšilo z 0 na 18 %,“ připomněl také Babiš (psali jsme zde). Rut Bízková a Jitka Ulrichová se konference také zúčastnily.
Konferenci zaštítila mimo jiné i Helena Válková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Ta snahám o dosažení větší genderové rovnosti ve vědě vyjádřila značnou podporu a připomněla vlastní zkušenost ze svého působení vědkyně a vysokoškolské pedagožky: „Vždy jsem měla pocit, že musím odevzdat dvakrát tolik článků, nebo se zúčastnit dvakrát většího množství konferencí, abych měla stejné čárky jako moji mužští kolegové.“ Válková také připomněla, že v současné době je před dokončením nový materiál Rady vlády pro rovnost žen a mužů s názvem Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 až 2030.
Nová strategie by měla být podle plánu předložena vládě ke schválení v prosinci tohoto roku, a řada kapitol, jako je péče, rozhodování, vnější vztahy, či instituce, se podle Válkové úzce dotýkají také vědců, vědkyň a výzkumných institucí.
Budoucnost genderu v Evropě
Jednou z nejvýraznějších změn, které v otázce rovných příležitostí mezi pohlavími evropskou vědeckou politiku nyní čekají, je nová povinnost žadatelů o prostředky z nového rámcového programu Horizon Europe mít zavedený plán genderové rovnosti. Plánem genderové rovnosti je přitom míněn plán na zavedení konkrétních nástrojů, aktivit a opatření pro zajištění genderové rovnosti v dané instituci. Takové plány by měly obsahovat konkrétní cíle, kterých má být dosaženo v jasně definovaném časovém horizontu. Podle Marcely Linkové, vedoucí NKC - gender a věda, která plánované změny na konferenci představila, by se nemělo jednat pouze o plnění formálních požadavků Evropské komise, ale o skutečné, praktické změny.
„Evropská komise bude požadovat, aby byl plán genderové rovnosti veřejně dostupný, měl podporu nejvyššího vedení instituce, byly na něj alokovány lidské a finanční zdroje, byly stanoveny konkrétní cíle vedoucí ke změně, a konečně, aby plán obsahoval aktivity zaměřené na budování kapacit a proškolení odpovědných osob,“ popsala nejnovější záměr Linková. Zatím se zdá, že by výzkumné instituce měly mít roční přechodné období na zavedení těchto plánů. Jak ale připomněla Marcela Linková, připravit plány genderové rovnosti je relativně náročné. Času tak nezbývá mnoho.
Oproti ostatním budou mít velkou výhodu instituce, které již zavedly ocenění HR Award nebo s ním plánují začít. Plány genderové rovnosti lze s přípravou na splnění HR Award dobře propojit.
Se zaváděním opatření, která pomohou jednotlivým institucím se strukturální změnou, nabízí pomoc také NKC - gender a věda. Kromě řady materiálů, které jsou k dispozici, pořádá centrum také vzdělávací kurzy a prezentace v oblastech, jako jsou genderové stereotypy, sexuální obtěžování nebo mobbing, ale právě také na téma plánů genderové rovnosti. Kromě toho NKC gender a věda spravuje skupinu s názvem Komunita pro změnu, která sdružuje osoby z výzkumných a vysokoškolských institucí z celé ČR, které se podílejí na podpoře genderové rovnosti ve své domovské instituci.
Hana Tenglerová z NKC - gender a věda, v rámci konference představila i nově připravovanou Metodiku pro poskytovatele, která by měla nabídnout konkrétní doporučení a příklady dobré praxe pro poskytovatele veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace, které mají pomoci zajistit rovnější přístup k možnostem financování vědeckých projektů. Týká se to zejména témat, jako je zohlednění rodičovství a péče o děti, nediskriminující podmínky účasti v jednotlivých soutěžích, řešení souběhu rodičovské dovolené a projektu, uznatelnosti nákladů na služby péče nebo požadavků na zahraničí mobilitu.
Záznam konference si můžete přehrát zde:
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Foto: NKC gender a věda
