Slavnostní akt podpisu memoranda se konal v budově výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy, které také bude hostitelem statutárního sídla právnické osoby ELI ERIC. Definitivní formální ustavení právnické osoby ELI ERIC se ze strany Evropské komise očekává do letošního března.

Podepsání memoranda je pouze dalším krokem již existující spolupráce. Jedná se o založení mezinárodní spolupráce ERIC (European Research Infrastructure Consortium) poté, co byla Evropská komise požádána o ustavení mezinárodní organizace ELI ERIC. Tato právní forma umožní členským státům řídit pilíře výzkumné infrastruktury ELI společně a prezentovat je vědecké obci jako jednu mezinárodní organizaci. V Česku se jedná o laserové výzkumné centrum ELI Beamlines, maďarský pilíř tvoří ELI Attosecond Light Pulse Source ELI ALPS.

Zakládajícími členy konsorcia ELI ERIC se společně s Českem a s Maďarskem stanou dále i Itálie a Litva. Se statutem zakládajícího pozorovatele vstoupí do konsorcia ELI ERIC Německo a Bulharsko, s výhledem plného členství v horizontu nadcházejících tří let. Do té doby se očekává postupné rozšiřování konsorcia ELI ERIC o další evropské i mimoevropské státy.

Pro Českou republiku se jedná o důležitý milník v agendě výzkumných infrastruktur. Česko se dosud zapojilo do 14 konsorcií evropských výzkumných infrastruktur ERIC a účastní se i dalších 8 mezinárodních výzkumných organizací. Vůbec poprvé však bude Česko hostit statutární sídlo konsorcia ERIC.

Při příležitosti slavnostního podpisu se ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga vyjádřil, že podpis ustavující mezinárodní spolupráci je teprve startem etapy, která v sobě skrývá velký potenciál. Plaga zdůraznil, že projekt má velký význam v celosvětové vědecké komunitě a je to příležitost, aby mohli do České republiky zavítat další vědci.

ELI je mezinárodní infrastruktura spojující vědecké pracovníky z celého světa na interdisciplinárním výzkumu, který využívá laserové zařízení a špičkové technické vybavení. Díky konsorciu ELI ERIC má Česká republika jedinečnou příležitost hostit ty nejlepší laserové experimenty na světě. „ELI ERIC posunuje Českou republiku, aby se stala světovým lídrem laserové fyziky. Ambice to je vysoká, ale infrastruktura ELI má potenciál ji naplnit,“ řekla ve svém úvodní řeči Eva Zažímalová.

„Dnešní den ukazuje vynikající spolupráci a podporu MŠMT, Akademie věd ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR. Evropská infrastruktura ELI ERIC je s velkou pozorností sledována z USA, Číny, Koreji a Japonska. Přičemž se centrum laserové fyziky přeneslo díky ELI do Evropy. Na budování supermoderního centra evropské vědy zde v Dolních Břežanech spolupracovali experti z celého světa a tato unikátní mezinárodní spolupráce bude pokračovat,“ zdůraznil význam ELI Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR.

Napomoci k naplnění výzkumných ambicí obou center má mimo jiné i projekt IMPULSE, financovaný Evropskou komisí ze zdrojů rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020, jenž za účasti 15 výzkumných institucí z 10 evropských států podpoří integraci pilířů výzkumné infrastruktury ELI v rámci právnické osoby ELI ERIC částkou dosahující výše téměř 20 milionů EUR. Samotné provozní náklady výzkumné infrastruktury ELI, zahrnující pilíře ELI Beamlines a ELI ALPS, budou v uvedeném období konvergovat k hodnotě 50 milionů EUR ročně.

Po slavnostním podpisu memoranda následovalo představení aktivit biolaboratoře a výzkumného týmu ELIBIO, který vede János Hajdu, jenž působil jako profesor fotonových věd na Stanfordské univerzitě v USA nebo profesor molekulární biofyziky na univerzitě ve švédské Uppsale. Hajdu představil projekt, který bude objasňovat molekulární procesy a chemickou strukturu v biologických objektech. Jeho projekt je kombinací elektromikroskopie a laserového výzkumu. Hajdu přitom zdůraznil, že na světě neexistuje mnoho míst, kde lze kombinovat tato zařízení jako zde. Rozpočet je 26 milionů eur na pětiletý projekt. Podporu tomuto projektu vyjádřili v krátké zprávě i David Stuart, profesor strukturální biologie na anglickém Oxfordu, a Richard Henderson, molekulární biolog, biofizik a průkopník v oblasti elektronové mikroskopie, který obdržel Nobelovu cenu za chemii v roce 2017.

„Tento projekt několikrát znásobí počáteční investici. Náš cíl je vybudovat novou technologickou platformu, která zodpoví základní otázky například ohledně původců infekcí. Tento projekt dostane Českou republiku na unikátní světovou pozici ve studiu molekulárních procesů v biologii,“ uvedl Hajdu.

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: ELI Beamlines, MŠMT, export.cz

Fotografie: ELI Beamlines