Dnes 22. října 2021 hlasoval Akademický senát Univerzity Karlovy o tom, kdo v čele nejstarší české univerzity nahradí dosavadního rektora Tomáše Zimu. Ve volbách zvítězila dosavadní prorektorka pro studium a lékařka Milena Králíčková, která ve volbách získala 55 hlasů z celkového počtu 69 přítomných senátorů. Jejím protikandidátem byl historik a současný náměstek ředitele Národního muzea v Praze Michal Stehlík. Historicky první kandidátku na post rektorky Univerzity Karlovy musí ještě potvrdit prezident republiky.

„Dovolte mi v první řadě pogratulovat panu profesorovi Stehlíkovi za férovou a korektní kampaň. Pevně věřím, že všichni společně budeme pracovat pro blaho Univerzity Karlovy. Před sto dvaceti lety začínaly ženy studovat v Čechách na vysokých školách. Dnes je to tak, že ženy tu na některých oborech převažují. Nesmírně si vážím vaší důvěry a věřím, že ji nezklamu. Děkuji všem kolegům, kteří mi pomáhali. Děkuji za podporu a spolupráci. A úplně na závěr děkuji své rodině, svému manželovi a dcerám, bez nich bych tu dnes nestála,“ řekla v emotivním projevu nová rektorka, profesorka Milena Králíčková.

Králíčková vystudovala medicínu na Univerzitě Karlově. Odborně se zabývá především studiem časné embryogeneze, diferenciace a regenerace ve vztahu k dalším buněčným dějům. Králíčková také již 10 let vede Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty v Plzni UK. Mezi lety 2010–2013 působila také jako proděkanka pro rozvoj Lékařské fakulty v Plzni, kde se podílela mimo jiné na budování Biomedicínského centra. Od roku 2012 je Čestnou ambasadorkou Fulbrightovy komise a nyní působila jako prorektorka pro studium na Univerzitě Karlově. „Univerzita Karlova mě provází prakticky celý život. Vystudovala jsem zde lékařskou fakultu, následně jsem zde začala působit i vědecky. Během let jsem přirozeně přešla k managementu – na pozici proděkanky a posléze i prorektorky, protože jsem vždycky měla chuť pomáhat nastavovat procesy tak, aby lépe sloužily členům akademické obce i společnosti,“ řekla v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz Milena Králíčková.

Jednou z výzev, na kterou se chce Králíčková během svého působení zaměřit, je digitalizace. „Pandemie nám ukázala, že celou řadu agend můžeme zvládnout elektronicky,“ uvedla Králíčková pro Vědavýzkum.cz. Podle ní škola musí akutně připravit střednědobou IT strategii, která by zefektivnila vnitřní procesy a komunikaci. To by mělo přinést větší flexibilitu studia i modernizaci studijního informačního systému. K dalším výzvám podle ní patří také nové plánované stavby, jako je například kampus Albertov v Praze, kampus MEPHARED v Hradci Králové či kampus Veleslavín.

Na základě své zkušenosti prorektorky pro studium se chce zaměřit ale i na rozvoj a vzdělávání pracovníků a akademiků, a to včetně jejich pedagogických kompetencí. „Musíme se zaměřit na podporu vědy a kvalitu vzdělávací činnosti, s čímž souvisí mnoho dílčích otázek včetně rozvoje pedagogických kompetencí akademických pracovníků,“ říká Králíčková. V mnoha případech totiž podle ní platí, že excelentní vědci často úplně neumí své poznatky studentům efektivně předávat.

Podle nového Strategického záměru Univerzity Karlovy na období 2021–2025 se škola chce v následujících letech zaměřit také na větší otevřenost při přijímání pracovníků a studentů ze zahraničí, přípravu kvalitních a mezinárodně atraktivních studijních programů, včetně joint a double degree programů, posílení produkce excelentních vědeckých výsledků a posílení povědomí o vědě a výzkumu uvnitř společnosti. Intenzivně chce škola pracovat také na internacionalizaci. V tom má například pomoci spolupráce v rámci evropské univerzitní aliance 4EU+, kterou Králíčková v uplynulých letech za Univerzitu Karlovu koordinovala. Cílem je stát špičkou mezi evropskými univerzitami.

Změny i na Mendelově univerzitě

Nového rektora budou mít i na Mendelově univerzitě v Brně. V pondělí 18. 10. 2021 totiž tamější Akademický senát zvolil do čela univerzity Vojtěcha Adama, dosavadního prorektora pro tvůrčí činnost. Vojtěch zvítězil v hlasování proti dalším třem kandidátům – Martinu Klimánkovi, současnému prorektorovi pro strategii, rozvoj a účelovou činnost, Otakarovi Holušovi z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií a dále proti současnému řediteli Odboru informačních technologií, Stratosovi Zerdaloglu. Vojtěch Adam zvítězil už v prvním kole, kdy získal 22 hlasů z 31 přítomných senátorů.

Vojtěch Adam získal doktorát v oboru molekulární a buněčné biologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 2009 vede Ústav chemie a biochemie na Mendelově univerzitě v Brně. Oborově se zaměřuje na aplikaci moderních bioanalytických metod a pokročilých materiálů pro biochemické a biologické účely. V roce 2018 se mu dokonce podařilo získat ERC grant, jehož tématem bylo pochopení některých aspektů fungování rakovinových nádorů.

Při své volbě zmínil mimo jiné i důležitost otázky udržitelnosti a klimatické změny. „Vše zastřešující klimatická změna a starost o půdu a krajinu je dnes neodmyslitelnou součástí plánů udržitelného rozvoje řady regionů i států po celém světě. A právě univerzitní prostředí, dynamické a progresivní, na tyto výzvy umí reagovat a připravovat již dnes odborníky schopné pracovat s nejmodernějšími technologiemi," řekl Adam. Upozornil také na to, že chce intenzivně podporovat vědu a výzkum, která má zásadní celospolečenský dopad.

Připomněl také důležitost mezioborové spolupráce. Na tu se odporučil zaměřit i mezinárodní hodnotící panel v rámci hodnocení Metodiky 2017+ v roce 2020. „Bylo nám kladeno na srdce, abychom na jedné straně intenzivněji rozvíjeli mezinárodní přesah našeho výzkumu, mezinárodní spolupráci a mezinárodní viditelnost naší univerzity. A na druhé straně, abychom vytvářeli širší interdisciplinaritu v rámci univerzity,“ řekl Adam v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz v březnu tohoto roku.

Škola ale do budoucna plánuje intenzivně pracovat také na větší internacionalizaci. To alespoň vyplývá z aktuálního Strategického záměru Mendelovy univerzity v Brně na období od roku 2021. V této oblasti chce Mendelova univerzita rozvíjet nejenom obecné globální kompetence studentů a akademických pracovníků, ale má v plánu se zapojit také do mezinárodních sítí a aliancí, rozvíjet multikulturní prostředí na univerzitě a internacionalizovat studijní programy. „Chceme být vidět nejen na regionální úrovni, kde máme sílu, ale i ve středoevropském výzkumném i pedagogickém prostoru," uvedl po zvolení do funkce Adam.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Karlova

Foto: wikimedia