Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Novou výzkumnou skupinu na CEITEC VUT povede rakouský výzkumník Hermann Detz

29. 8. 2018
Novou výzkumnou skupinu na CEITEC VUT povede rakouský výzkumník Hermann Detz

Na CEITEC VUT vznikla výzkumná skupina věnující se epitaxním materiálům a nanostrukturám. Povede ji rakouský výzkumník Hermann Detz, který působí také na Technické univerzitě ve Vídni. Aktuálně sestavuje vlastní výzkumný tým a obě instituce chce úžeji propojit.

Vymyslet, jak dostat laser a detektor na jeden čip nebo z jakých materiálů vyrobit vlnovod s více funkcionalitami. To jsou některé z úkolů, které stojí před Hermannem Detzem z CEITEC VUT. Rakouský vědec z Technické univerzity ve Vídni nedávno rozšířil řady zaměstnanců CEITECu a v následujících letech by měl jako vedoucí výzkumné skupiny Epitaxní materiály a nanostruktury zkoumat nové funkční vrstvy polovodičů a metalických materiálů. Kromě toho dál spolupracuje i se svou domovskou univerzitou v Rakousku a plánuje vytvořit program, který by propojil brněnské a vídeňské laboratoře a výzkumníky. O nové pozici tvrdí, že to byla výhra v loterii.

vut ceitec hermann detz

Do začátku letošního roku působil Hermann Detz na TU Wien, kde byl součástí výzkumné skupiny věnující se laserům a detektorům. Jeho úkolem bylo vytvářet materiály pro aplikaci v krátko a středně infračervených snímacích platformách. „Mnoho organických molekul má nějakou rezonanci. To znamená, že vibrují. Můžeme si představit vodu, jak se chová, když ji ohříváme v mikrovlnné troubě. Když máme velmi přesně dané vlnové délky, můžeme díky této vibraci rozlišovat jednotlivé molekuly. Jedná se v podstatě o optický senzor, který má velké množství aplikací v reálném životě,“ popsal Detz. Pomocí těchto zařízení by pak vědci mohli analyzovat například zplodiny ve výrobních závodech či vzduch, který vydechují pacienti na jednotce intenzivní péče.

Hermann Detz se zabývá tvorbou materiálů, které lze do optických senzorů a podobných zařízení použít. „Konkrétně připravuju materiály pro lasery a detektory, které se následně vkládají do nějakých zařízení,“ dodal Detz, který nyní už několik měsíců působí na CEITEC VUT.

Jako vedoucí skupiny Epitaxní materiály a nanostruktury by v Česku rád rozšířil svůj výzkumný záměr. „Nabízí se zde řada cest, kterými se mohu vydat. Mám nyní k dispozici zařízení, která jsem v Rakousku neměl, což skýtá možnosti, jak projekt rozšířit,“ uvedl Detz.
Obecně ale bude jeho úkolem zkoumat polovodiče a metalické materiály, které by umožnily spojovat lasery a detektory. „Už se nám podařilo dostat laser a detektor společně na jediný čip. Je to mnohem praktičtější a samozřejmě i levnější. Nyní by bylo hezké, kdybychom dokázali integrovat další funkcionality,“ podotkl. Zkoumat chce také vlnovody. „Nyní se používá zlatý plát s keramickým proužkem, pomocí kterého se vede světlo z laseru k detektoru. Zlato a keramiku ale můžeme nahradit jinými materiály a případně tak vlnovodu přidat i na dalších funkcionalitách. Budu tedy pracovat na takzvaných funkčních vlnovodech,“ popsal Detz s tím, že se na CEITEC VUT hodlá věnovat i vytvoření dalších funkčních materiálů a jejich propojování. Doufá, že v budoucnu se podaří navázat dobré vztahy s průmyslovými partnery a skupina bude moct pracovat na konkrétních aplikacích pro firmy.

Rakouský výzkumník navíc bude i nadále spolupracovat s kolegy z vídeňské univerzity. Plánuje proto program, který by rakouským a českým vědcům umožnil využít zázemí institucí v obou zemích a sdílení dosavadních poznatků. „Bydlím blízko česko-rakouských hranic. Do Brna i do Vídně to tak mám v podstatě stejně daleko. Když jsem zjistil, že v Brně hledají někoho s mou specializací, tak jsem neváhal. Člověk jako vědec musí počítat s tím, že se bude muset za prací stěhovat. Takhle jsem si ale mohl ponechat práci ve Vídni, kde jsem nyní jeden den v týdnu, a zároveň mohu být čtyři dny v týdnu na CEITEC VUT, který má skvělé vybavení a je to zajímavá rychle rostoucí instituce. Jsem si vědom, že tohle místo byla v podstatě výhra v loterii,“ podotkl Detz.

První větší úkol, který před ním nyní stojí, je vytvořit si vlastní výzkumnou skupinu. „Mám vypsané pozice pro doktorské studenty a zapojit se mohou i zájemci z bakalářského a magisterského studia. Problém je, že jsem tu nový, takže studenty ještě neznám a oni neznají mě. Je to proces, který zabere nějaký čas, ale už začínají chodit první zájemci,“ dodal Detz s tím, že se jedná o zajímavou příležitost už jen proto, že po celém světě je maximálně dvacet výzkumných skupin, které se věnují podobnému výzkumu.

 

Zdroj: ZVUT.cz

Foto: Igor Šefr