Je již tradicí, že jména pro ostravské superpočítače, které jsou provozovány v IT4Innovations národním superpočítačovém centru vybírá veřejnost. Bylo tomu tak v případě Anselmu, Salomonu i Barbory. Zároveň všechna jména odkazovala na silnou regionální tradici hornictví a průmyslovou historii kraje.
Veřejná soutěž o jméno nového superpočítače byla vyhlášena v říjnu minulého roku, informovali jsme o ni zde. Celkem se během dvou měsíců sešlo 5114 návrhů, které zaslalo přes 2000 hlasujících. Z došlých návrhů byli vybráni 3 výherci, kteří získají hodnotné ceny od společnosti Hewlett Packard Enterprise, která je dodavatelem superpočítače Karolina. Mezi nejčastěji nominovanými jmény se objevovala jména mytických či fiktivních osob (Golem, Bivoj, Cimrman, Perun či Sheldon), známých vědců a myslitelů (Amos, Albert) nebo míst a bývalých dolů v Moravskoslezském kraji (Ema, Landek, Odra, Karolina). Před desetičlennou porotou tak stál nelehký úkol vybrat jméno, jež bude originální, výstižné, jednoslovné, dobře znějící v českém i v anglickém jazyce, složené ze čtyř až osmi písmen, které nebude obsahovat speciální znaky či diakritiku.
„V minulosti byla vždy vybrána jména vztahující se k moravskoslezskému regionu a já osobně jsem rád, že je tradice v případě Karoliny dodržena. Jméno Karolina odkazuje k dalšímu z dolů v Ostravsko-karvinském revíru, který Salomon Rothschild pojmenoval po své manželce Caroline. Ostatně koksovnu Karolina stojící v samém centru Ostravy až do 80. let si mnoho z nás ještě živě vybavuje a s Ostravou neodmyslitelně spojuje,“ uvádí Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations. „Věřím, že superpočítač Karolina, který má našlápnuto na umístění v padesátce nejvýkonnějších superpočítačů světa, si vybuduje skvělé renomé, neb bude přístupný nejen českým, ale také evropským vědeckým a průmyslovým uživatelům,“ dodává Vondrák.
Superpočítač Karolina se stane nejvýkonnějším superpočítačem v České republice s ambicí umístit se do 10. příčky v Evropě a 50. příčky na světě. Instalace a zprovoznění tohoto unikátního výpočetního systému již probíhá a zprovozněn bude v první polovině roku 2021. Jeho služba vědě, průmyslu i společnosti se plánuje až do roku 2025. Využíván bude zejména pro pokročilé modelování, simulace a urychlení výzkumu v oblasti vědy, lékařství a inženýrství.
Zdroj: VŠB-TUO
redakčně upraveno
