Vytisknout tuto stránku

Samotné psaní MSCA je cennou zkušeností, říká Lenka Polidarová

21. 7. 2021
Samotné psaní MSCA je cennou zkušeností, říká Lenka Polidarová

Lenka Polidarová se rozhodla rozšířit svoje vědecké obzory v renomované MRC Laboratory of Molecular Biology v Cambridge a zažádala o MSCA grant. Přinášíme Vám Lenčin pohled na to, co je třeba udělat, aby byla žádost co nejlépe hodnocená a proč vybrala pro financování svého postdoku právě MSCA.

LP informal

Lenka žádala v roce 2017 o podporu v rámci individuálního grantu MSCA, protože bylo možné mít delší limit doby podání grantového návrhu od ukončení PhD. V tom byla velká výhoda oproti ostatním prestižním evropským stipendiím, o které lze většinou žádat pouze od dvou do čtyř let po dodělání doktorátu. V případě MSCA-IF to bylo možné až do osmi let od ukončení PhD.

„Můj projekt dostal od Evropské komise vysoké hodnocení neboli Seal of Excellence, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků nebyl Evropskou komisí financován. Nicméně MŠMT vyhlašuje výzvu Mezinárodní mobilita vědeckých pracovníků – MSCA-IF, která umožňuje na základě Seal of Excellence financovat zahraniční vědecko-výzkumné pobyty a dává tak šanci k realizaci kvalitních projektů,“ říká Lenka a dodává: „Protože je v MSCA-IF grantech velká konkurence i nefinancovaná grantová žádost s výborným hodnocením může otevřít dveře k získání alternativního zdroje pro uskutečnění projektu. Určitě MSCA-IF doporučuji, již jenom z toho důvodu, že už samotné sepsání a podání grantu se všemi jeho specifiky je velká zkušenost pro kariérní rozvoj.“ Podle mladé vědkyně je tak už psaní tohoto grantu velkou zkušeností a výhodou při psaní budoucích grantových návrhů.

MSCA-IF žádost má velmi striktní pravidla - jak na vědecký obsah, tak i na formální náležitosti. Každoročně nepostoupí k hodnocení Evropskou komisí velké množství podaných grantových návrhů právě kvůli nedodržení formálních náležitostí. Proto by zájemcům Lenka doporučila zúčastnit se Národního informačního dne MSCA v Technologickém centru AV ČR. Dostanete zde k nahlédnutí minulé úspěšné i neúspěšné projekty. Můžete diskutovat s hodnotitelem z Evropské komise i s úspěšným uchazečem, kteří se s vámi podělí o zkušenosti a sdělí tipy a triky k sepsání kvalitní grantové žádosti. Na tomto informačním dnu se také dozvíte o možnostech alternativního financování vašeho projektu prostřednictvím MŠMT.

„MSCA-IF grant je náročný na množství administrativních informací a úzkou spolupráci a komunikaci s hostující institucí. Jednotlivé části grantu musí být propracované a jasně formulované do každého detailu, včetně přesného plánu diseminace výsledků, popularizačních aktivit, časového rámce experimentů nebo i ochrany duševního vlastnictví. Velmi doporučuji nechat si dostatek času na sepsání celého grantu i z důvodu závislosti na poskytnutí informací od hostující instituce,“ říká Lenka, podle které mají u hodnotitelů největší šanci originální ambiciózní projekty, které jsou zároveň realistické ve splnění vytyčených cílů.

Prestiž dvanácti Nobelových cen i velká kompetitivnost

Lenka byla na postdoku v MRC Laboratory of Molecular Biology v Cambridge ve Velké Británii. Je to renomovaná mezinárodní instituce, která je kolébkou dnes běžně používaných metod, jako je rentgenová krystalografie, cryo-EM, sekvenování DNA nebo vývoj monoklonálních protilátek. Vědecký výzkum v této instituci byl doposud oceněn dvanácti Nobelovými cenami. Důraz je zde kladen na využití poznatků základního výzkumu v medicíně skrze spolupráce s biotechnologickými a farmaceutickými společnostmi. Tamní prostředí vyniká profesionalitou, efektivitou vytyčení a splnění cílů výzkumu, zapálením pro vědu a také velkou kompeticí. Cennou zkušeností a inspirací bylo pracovat pod jednou střechou se špičkovými vědci, kteří určují směr svých oborů a vytvářejí tak naprosto unikátní vědecké prostředí. Lenka se také naučila novou metodiku a rozšířila síť kontaktů.

„Oproti České republice je věda v MRC Laboratory of Molecular Biology financována v dlouhodobějším horizontu pěti let. To je velmi pozitivní a rovněž to motivuje k publikování jedinečných průlomových výsledků v nejlepších vědeckých časopisech. Na druhou stranu jsem byla negativně zaskočena kompetitivností některých pracovních skupin do té míry, že v nich neprobíhala žádná komunikace a kolaborace. Osobně považuji atmosféru v pracovní skupině a obecně zdravou akademickou kulturu za stejně důležitou jako třeba dostatek financí a přístrojové vybavení,“ zamýšlí se Lenka, které financování jejího projektu díky MŠMT umožnilo realizovat původní MSCA projekt v laboratoři, která je vybavena nejmodernějšími technologiemi a je lídrem ve svém oboru.

Expertka na vnitřní časový systém

Ve svém výzkumu se Lenka zabývá studiem vnitřního časového systému neboli cirkadiánním systémem u savců. Tento systém zajišťuje časovou koordinaci procesů v těle tak, aby probíhaly ve správnou denní dobu a byly vzájemně optimálně načasovány. Bylo prokázáno, že narušení vnitřního časového systému má negativní dopad na zdraví člověka a může vést k rozvoji chronických onemocnění.

„Během svého zahraničního pobytu v Cambridge jsem se zaměřila na studium molekulárních mechanismů, které jsou podstatou fungování centrálních cirkadiánních hodin v hypotalamu v mozku. Při výzkumu jsem využila unikátní metodu expanze genetického kódu, vyvinutou právě v MRC Laboratory of Molecular Biology. Metoda umožňuje začlenění uměle vytvořených aminokyselin do proteinů. Takže se tím získá sofistikovaný nástroj pro manipulaci proteinů. Výsledkem je možnost zjistit roli jednotlivých proteinů zapojených do molekulárního mechanismu centrálních cirkadiánních hodin,“ osvětluje svůj výzkum s nadšením Lenka.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)