Konferenci, která se konala 15. září 2020 v Černínském paláci v Praze, uspořádala Univerzita Karlova spolu s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, německým a nizozemským velvyslanectvím a odbornou asociací Transfera.cz. Podle Hany Kosové, ředitelky Centra pro přenos poznatků a technologií UK, bylo cílem akce především sdílet zkušenosti a příběhy úspěšných i neúspěšných výsledků transferu. Setkání české transferové komunity se zástupci z Německa a Nizozemí by přitom mělo být první ze série konferencí a seminářů Collaborations for the Future, jejichž ambicí je kultivovat české prostředí akademických inovací.
Nad setkáním převzal záštitu i český ministr zahraničí Tomáš Petříček: „Česká diplomacie považuje za svou prioritu podporu mezinárodní spolupráce ve vědě a inovacích. V duchu vládní Inovační strategie chceme prezentovat nejlepší výsledky českého výzkumu a jsme připraveni propojovat naše badatelské a vývojové týmy s jejich zahraničními partnery, budovat dlouhodobá partnerství a napomáhat uplatnění inovativních produktů na trhu,“ řekl Petříček.
Také nizozemský velvyslanec v Praze Kees Klompenhouwer vyjádřil podobnému sbližování podporu. „Nizozemsko je malá země stejně jako Česká republika. Nizozemsko a velké množství jeho inovativních společností a výzkumných institucí má světu mnoho co nabídnout. Obě naše země potřebují podnikání, inovace, zahraniční investice a obchod, abychom mohli zajistit rozvoj a růst našich ekonomik a kvality života. Na dnešní konferenci se zaměřujeme na jeden cíl: na rychlejší a lepší způsob praktického využití inovací, které mění život. Učme se jeden od druhého a zajistěme si ještě lepší výsledky,“ prohlásil u příležitosti zahájení včerejší konference.
„Holandsko je země, která velice cílevědomě myslí na budoucnost. Už před deseti lety začali Holanďané mapovat zahraniční prostředí včetně Česka. I díky tomu máme mezi sebou velmi dobré vztahy. Německo je zase v trochu jiné situaci. Díky své ekonomické síle v mnoha směrech určuje trendy a velmi pečlivě si vybírá své partnery,“ vysvětluje spolupráci mezi třemi zeměmi Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera.cz. „Dnes ale ve vědě hranice neexistují. Proto ani procesy, které pomáhají dostat vědecké výsledky do praxe, hranice mít nemůžou,“ říká Janouškovcová.
Podle ní jsou podobná setkání klíčová pro kultivaci českého inovačního ekosystému: „Naše limity jsou zejména v myšlení či ve způsobech, jakými je nastaveno fungování univerzit. Proto jsou taková setkání obrovskou inspirací. Umožňují nám totiž uvědomit si, že se nelze dívat jen na svou vlastní instituci, ale je třeba se snažit porozumět perspektivě všech hráčů a dělat maximum proto, abychom transferové prostředí dále posouvali,“ tvrdí Eva Janouškovcová.
Na akci vystoupili tři hlavní řečníci. Martin Raditsch, který působí jako ředitel Innovectis GmbH, transferové společnosti německé Goethe-Universität Frankfurt, mluvil o finančních nástrojích na podporu inovací v Německu a státních dotací do této sféry. Poukázal na to, že německé úspěchy vychází z intenzivní a dlouholeté spolupráce s průmyslovým sektorem, spíš než ze státních investic. Podle něj je pro úspěšný transfer třeba začít budovat důvěru v univerzity a začít kultivovat vztahy se soukromým sektorem. Pokud si univerzity kladou za cíl dělat byznys, musí s ním začít intenzivně spolupracovat.
O českém systému státní podpory inovací zase mluvila Markéta Přenosilová, ředitelka Divize startupů a inovativních malých a středních podniků v agentuře CzechInvest. Představila hlavní aktivity agentury, kterými se snaží podpořit české start-upy. Vysvětlila také plány Ministerstva průmyslu a obchodu na vznik nového programu Technology Incubations, v jehož rámci by během pěti let mělo v České republice vzniknout až sedm inkubačních center. Stát by pak jejich prostřednictvím podporoval progresivní start-upy částkou až pět milionů korun. Třetí hlavní přednášející, Edward van Wezel, který stojí v čele nizozemské BioGeneration Ventures, zase hovořil o svých zkušenostech s investicemi do start-upů a inovačních produktů v oblasti farmacie a přírodních věd.
V diskuzních panelech se hovořilo zejména o tom, co je klíčové na cestě k úspěšnému akademickému spin-offu, jaké jsou hlavní překážky a co mohou nabídnout například transferové kanceláře. Podle Thomase Doppelbergera, ředitele Fraunhofer Venture je hlavní úlohou transferových center nejen propojovat vztahy mezi univerzitou a start-upy, ale také nabízet formalizovaný přístup k duševnímu vlastnictví. „Byznys model všech start-upů je založen na přístupu k duševnímu vlastnictví. Úspěšná firma proto musí mít jasně vymezené možnosti užívání těchto produktů, nástrojů či znalostí.“ S tím souhlasí i Laura McDonald z organizace ASTP. Podle ní je hlavním úkolem transferových kanceláří formalizovat vztahy mezi vědci a podnikateli. „Při vytváření spin-offu je zásadní nadšení a emoce. Je ale důležité, aby transferové kanceláře tuto energii formalizovaly a pomohly ujasnit očekávání všech partnerů.“
Na akci se dále představilo hned několik významných spin-off firem, které vznikly na půdě českých vysokých škol a vědeckých institucí. Firma Lam-X, která vznikla teprve na začátku letošního roku, například prezentovala úspěšnou cestu od nanomateriálů z laboratoře na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy k unikátnímu samočistícímu filtru do roušek či pro obvazy.
O svůj příběh se podělil i vítěz soutěže Hack the Crisis, DIANA Biotech, která nyní začala vyrábět testy na přítomnost covid-19 v klinických vzorcích, či česko-německý Mindpax, který zase cílí na zlepšení duševního zdraví. Zkušenost spolupráce vědy a soukromého sektoru v Nizozemí představil Koen Verhoef, ředitel transferové kanceláře Netherlands Cancer Institute. Pierre Tangermann a Mirko Buchholz ze společnosti PerioTrap Pharmaceuticals GmbH zase prezentovali zkušenosti s úskalími vývoje inovativního protiinfekčního léčiva na paradentózu v Německu.
Záznam z celé konference je dostupný na platformě YouTube zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Foto: Hynek Glos
