Rada Evropské kosmické agentury 17. března 2022 pozastavila projekt meziplanetární sondy ExoMars 2022, jíž je český přístroj součástí. Je to reakce na důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Ruská vesmírná agentura měla totiž zajistit vypuštění sondy v září letošního roku i její přistávací platformu.

Záhada existence „blesků“ na Marsu zatím zůstane nevyřešena. Český přístroj má měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů, kde by se mohly projevovat i případné atmosférické výboje. Ty vědci dříve zaznamenali kromě Země i na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

„Pokud na Marsu takové výboje existují, jistě nevypadají jako pozemské blesky,” říká Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „O tom, jak by mohly vypadat, se můžeme zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o řídké atmosféře naší sousední planety. Nikdo tyto výboje ještě nepozoroval ani opticky, ani se doposud nepodařilo zachytit jejich nízkofrekvenční elektromagnetické vlny.” Přístroj pro měření změn elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů totiž ještě nikdy na povrch Marsu nedosedl. Ani letos se tedy na cestu dlouhou téměř 600 milionů kilometrů k rudé planetě nevydá.

Spolu s vědeckým přístrojem, který na desce plošných spojů nese českou vlajku, neodletí do vesmíru ani 11 nahrávek, které mezinárodní porota vybrala z 584 třicetivteřinových zvukových záznamů v rámci soutěže „Telefonát z Marsu“. Soutěž uspořádalo Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a populární přírodovědecký časopis Vesmír. Jedna z těchto nahrávek se měla stát testovacími daty, které se odvysílají z povrchu Marsu zpět na Zemi.

Více o Misi ExoMars 2022 zde

Více o výzkumném programu AV ČR Vesmír pro lidstvo zde

Zdroj: Akademie věd ČR

redakčně upraveno