Tento dokument prezentuje dlouhodobý plán budování evropských výzkumných infrastruktur na dalších 10–20 let. Cestovní mapa ESFRI identifikuje nejkvalitnější evropské výzkumné infrastruktury a poskytuje přehled již vybudovaných infrastruktur, jež podporují excelentní vědu napříč širokou škálou vědních oborů, jakož i nových prioritních projektů, považovaných z pohledu jejich vědecké kvality, resp. připravenosti k implementaci za nejperspektivnější. Předpokládaná investice do vybudování 11 nových evropských infrastruktur, vyplňujících nynější bílá místa na mapě výzkumných infrastruktur v Evropě, dosahuje 4,1 miliardy EUR a má přispět k řešení velkých společenských a ekonomických výzev současné Evropy.
Velkým úspěchem české vědy je v tomto kontextu zařazení projektu EIRENE (European Environmental Exposure Assessment Network), koordinovaného Masarykovou univerzitou, do aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Tato nová evropská výzkumná infrastruktura podpoří komplexní výzkum vztahů mezi zdravím člověka a jeho životním prostředím, způsobem života, stravou, pohybem, ekonomickými tlaky, jakož i psychosociálními problémy. Koncept panevropské infrastruktury podporující výzkum dopadů dlouhodobých expozic různým typům stresorů na zdraví populace a rolí, které tyto expozice hrají při rozvoji chronických onemocnění, vychází z desetileté zkušenosti s úspěšným budováním české národní výzkumné infrastruktury RECETOX RI a propojuje 50 výzkumných institucí ze 17 zemí světa (včetně Velké Británie a USA).
„Celosvětová situace v posledních dvou letech jasně ukázala, jak úzce je člověk propojen se svým životním prostředím a jak zranitelné je celé předivo komplexních vztahů mezi přírodou, společností a každým člověkem. Je zřejmé, že se evropské země musí posunout od pasivního pozorování negativních jevů k aktivním změnám. EIRENE může být klíčovou evropskou výzkumnou infrastrukturou poskytující data a nástroje potřebné k realizaci ekologické tranzice a dosažení klíčových priorit v oblasti čistějšího prostředí, vody, půdy, potravin i zdravější populace,“ uvádí Jana Klánová, ředitelka RECETOX RI a hlavní koordinátorka EIRENE.
„Nestává se tak často, aby byly české výzkumné instituce hybatelem velkých změn v mezinárodním kontextu. Jsem proto rád, že se biomedicínský kampus Masarykovy univerzity stává nejen mezinárodně konkurenceschopnou výzkumnou infrastrukturou, ale i líhní nových týmů a myšlenek. Projekt EIRENE udělá z Brna významné evropské centrum výzkumu v oblasti environmentální epidemiologie,“ zmiňuje Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity.
Velká výzkumná infrastruktura RECETOX RI Masarykovy univerzity podporuje interdisciplinární výzkum chemických expozic a jejich dopadů na lidské zdraví. Poskytuje otevřený přístup k unikátním kapacitám akreditovaných laboratoří, dostupným datům z dlouhodobých populačních i environmentálních studií i nástrojům pro jejich integrativní analýzu a interpretaci. Je součástí evropského centra excelence pro výzkum lidského exposomu RECETOX a společně s ním rozvíjí koncept brněnské Živé laboratoře, jako projektu těsné spolupráce mezi vědou, rozhodovací a aplikační sférou a občany.
„RECETOX RI náleží mezi špičkové výzkumné infrastruktury a lze ji tak považovat za jedno z vlajkových vědeckých pracovišť nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě. Implementace projektu EIRENE staví před Masarykovu univerzitu a všechny ostatní partnery zapojené do projektu mnohé další výzvy, avšak už jeho zařazení na Cestovní mapu ESFRI představuje významný milník a potvrzení, že nastolená cesta je cestou správnou,“ dodává Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
Zdroj: MŠMT
Foto: Masarykova univerzita
redakčně upraveno
