Foto zleva: Náměstek člena vlády Jaroslav Miller (MŠMT), ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpán Jurajda
V České republice se začíná intenzivně diskutovat o možnosti zavedení průmyslového doktorského studia (nebo také profesního doktorátu). Takový model doktorského studia je založen na úzké spolupráci vysoké školy a konkrétního průmyslového partnera. Tím může být jak soukromá komerční firma, tak například státní správa. Cílem průmyslového doktorátu je spojit doktorské studium s praktickými zkušenostmi a prací v aplikační sféře. Student získává jak dovednosti z konkrétní praxe, tak je zároveň vzděláván v akademickém výzkumu. Typicky má pak takový doktorand dvojí vedení: jednoho odborníka či odbornici z akademického pracoviště a druhého školitele z daného soukromého podniku.
O možnost zavedení tohoto typu studia se diskutovalo také u kulatého stolu, který se na toto téma uskutečnil ve Strakově akademii dne 6. února 2023. Účastnili se jej ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, náměstek člena vlády Jaroslav Miller (MŠMT) a náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpán Jurajda. U kulatého stolu zasedl také zástupce Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Radek Špicar a pozvání přijali i reprezentanti Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy, Vysokého učení technického v Brně, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze či Českého vysokého učení technického v Praze. Za soukromý sektor dorazili zástupci společnosti Zentiva, Siemens Česká republika, Škoda Auto ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a mnoho dalších.
„Budoucnost České republiky spočívá ve vysoké přidané hodnotě, kterou mohou přinést jen vysoce kompetentní lidé a průmyslové doktoráty jsou jednou z cest, jak je vytvořit," řekl náměstek ministra školství Jaroslav Miller na tiskové konferenci k pořádanému kulatému stolu.
„Zavedení průmyslových doktorátů bude přínosné pro všechny aktéry, studenti budou mít příležitost spolupracovat se špičkovými firmami, pro školy tento nový model přinese finanční prostředky na zlepšení práce se studenty, firmy naváží bližší spolupráci s univerzitami a toto vše je dobrým předpokladem pro posílení transferu, tedy většího zhodnocování výsledků vědy pro naši ekonomiku," doplnila ministryně Helena Langšádlová.
„Tyto průmyslové doktorské programy představují jeden z důležitých kroků k zefektivnění doktorského studia v České republice," vysvětlil náměstek Miller. Podle něj je v současné době v České republice na 24 tisíc doktorandů, ovšem jen část z nich dostuduje v řádném termínu a pouze zlomek najde uplatnění ve vědě. „Zkušenosti ze zahraniční ukazují, že průmyslové doktoráty jsou ve vyšším počtu případů dokončovány v řádném termínu a uplatnění ve vědě je prakticky zajištěno již v samotném průběhu studia," dodal náměstek Miller.
„Ač v České republice existují spolupráce na úrovni student – univerzita – firma, jedná se zpravidla o výsledek dobře nastavené individuální komunikace. Pro efektivní fungování systému průmyslových doktorátů je třeba nastavit rámec pravidel na celostátní úrovni," doplnil náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Štěpán Jurajda.
Jak náměstek z resortu školství Miller, tak ministryně Langšádlová, zdůraznili, že jejich úřady udělají maximum, aby byly průmyslové doktoráty v českém prostředí rozšířeny.
Zkušenosti už existují
Průmyslový doktorát může v organizační i finanční rovině nabývat mnoha podob. V praxi už na různých institucích tento typ spolupráce běží i v Česku. Ošetřuje jej například i nedávné opatření děkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, které účastníci kulatého stolu několikrát zmínili jako přínosnou inspiraci pro další fakulty a vysoké školy.
Intenzivní spolupráci mezi soukromou firmou a vysokými školami mají také v Centru aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc), které založila společnost Zentiva ve spolupráci se třemi akademickými partnery – Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Fungování zdejšího systému popsal František Štěpánek, vědecký ředitel centra The Parc: „Prakticky systém funguje tak, že student je vždy zapsán k Ph. D. studiu ve studijním programu na jedné ze zapojených fakult, má hlavního školitele z fakulty a školitele-specialistu z průmyslu. Témata jsou volena tak, aby splňovala požadavky kladené na Ph. D. studium jako originální výzkum, publikování, a další parametry, ale současně měla relevanci pro průmyslového partnera." Přestože doktorandi v rámci The Parc studují z formálního hlediska zcela standardní typ doktorského studia, v praxi jejich činnost už nyní v zásadě odpovídá schématu průmyslového doktorátu.
Právě ze strany soukromého sektoru je o průmyslové doktoráty nezanedbatelný zájem. Firmám totiž mohou zprostředkovat dlouhodobou spolupráci se špičkovými výzkumnými organizacemi a jejich kapacitami. Zároveň pomohou připravit mladé vědce do praxe podle potřeb zapojených firem. Samotný koncept průmyslových doktorátů vytváří příležitosti spolupráce komerčního sektoru s vědci, kteří by se v budoucnu mohli stát strategickými partnery v dané výzkumné oblasti.
Foto zleva: místopředseda Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Radek Špicar, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová, Jaroslav Miller a Helena Langšádlová
Profitují školy i studenti
Vysokým školám tento typ doktorského studia zase nabízí mnohem užším spojení s průmyslem a rozšiřuje zdroje financování doktorského studia. Na financování průmyslových doktorátů se totiž často nějakou formou podílejí právě i soukromé firmy. V neposlední řadě nabídka průmyslových doktorátů zvyšuje atraktivitu univerzity pro studenty: zvyšuje se úspěšnost studia, absolventi se vyznačují vysokou mírou zaměstnanosti a univerzita může profitovat z konkrétních příkladů vědecké práce, která se poměrně rychle začíná uplatňovat v praxi.
Studentům průmyslové doktoráty také přináší řadu potenciálních benefitů. Zájemcům o přechod do soukromého sektoru po absolvování studia takový systém nabízí ideální přípravu na budoucí zaměstnání. Silným argumentem je i nesmírně úzké propojení s praxí – od organizace práce, přes výzkumné téma, až po zkušenosti s transferem znalostí a technologií. Absolventi takového typu studia tak mají otevřenou řadu příležitostí pro svou další kariéru. „U běžného doktorského studia se v závislosti na oboru uvádí úspěšnost mnohdy hluboko pod 50 %. My se zatím držíme nad 95 %,“ vyzdvihuje svou zkušenost z The Parc František Štěpánek.
„Průmyslový doktorát samozřejmě nemusí být nejvhodnější variantou pro studenty, kteří jsou od začátku definitivně rozhodnutí pokračovat v akademické sféře a soustředit se například na základní výzkum a učení, ale všem ostatním poskytuje jedinečné možnosti jako přístup k části průmyslového know-how, trénink v soft skills a feedback od expertů z různých oborů,” svěřil se se svými zkušenostmi Matěj Novák, kterého v brzké době čeká obhajoba dizertace, jež vznikla právě na základě studia průmyslového doktorátu.
O důležitosti uplatnitelných dovedností hovořil i jeden z účastníků kulatého stolu, Miroslav Hala ze Studentské komory Rady vysokých škol: „Hlavním smyslem diskuze o průmyslových doktorátech je podle mého názoru to, aby doktorské studium zajistilo studentům vzdělání, které je relevantní pro jejich budoucnost. Bohužel aktuálně se na vysokých školách primárně soustředí spíše na akademický výzkum,” konstatoval Hala. „Zcela zásadní je podle mě tedy to, aby se průmysl s vysokými školami domluvil, co je žádoucí chtít po absolventech doktorského studia,” dodává.
Průmyslové doktoráty jako samostatný institut mohou přinést pozitiva i celému systému výzkumu a vývoje v dané zemi. „Z hlediska inovační politiky státu jsou průmyslové doktoráty nanejvýš žádoucí. Budoucnost české ekonomiky spočívá ve výrobcích a službách s vysokou přidanou hodnotou a přidanou hodnotu mohou přinést pouze kompetentní lidé. Tyto kompetence je třeba získat na pomezí vědy, výzkumu a skutečného uplatnění v konkrétním oboru,“ uvedl Jiří Krechl, který má na starosti podporu výzkumu a vývoje v Agentuře CzechInvest.
Jiří Krechl ale upozorňuje i na překážky, které tato spolupráce může přinést: „Jde například o nutnost nejdříve patentovat a pak publikovat nebo o okolnost, že obhajoba závěrečné práce je veřejná.“ Právě autorské právo a obecně problematika duševního vlastnictví může být v kontextu průmyslového doktorátu komplikovanou záležitostí. Dalším potenciálním rizikem může být i zajištění srovnatelné úrovně s akademickým doktorátem.
Zapojí se i sociální a humanitní obory?
V západní Evropě a Velké Británii jsou industriální doktoráty už zavedenou praxí. Univerzitou, kde šli tomuto typu postgraduálního vzdělání naproti, je třeba španělská Universitat Oberta de Catalunya, která implementovala katalánský vládní plán na podporu průmyslových doktorátů. Jak sama univerzita na svých stránkách programu průmyslového doktorátu zmiňuje, tento typ studia v minulosti nabídly nejen fakulty zaměřené na technické či přírodní obory, ale také fakulty Arts and Humanities, Economics and Business, Psychology and Education Sciences nebo Law and Political Science.
Jak ale zároveň uvedl František Štěpánek: „Z principu je tento typ doktorátu vhodný pro obory navázané na ta průmyslová odvětví, kde je byznys podmíněn inovacemi, tedy kde úspěch ve výzkumu a vývoji je předpokladem k přežití na trhu. Podíváme-li se na státy, v nichž je systém průmyslových doktorátů silně etablován, jako Velká Británie nebo Dánsko, vidíme dominanci oborů, jako jsou biotech, farmacie, chemie, strojírenství, elektrotechnika.“ Zůstává proto otázkou, jak se do celého systému průmyslových doktorátů povede zapojit společenské, humanitní či umělecké obory.
Náměstek Miller ale na tiskové konferenci zdůraznil, že průmyslové doktoráty představují příležitosti právě i pro tyto obory. Po jejich expertíze je podle něj poptávka jak mezi soukromými firmami, tak i institucemi veřejné správy. S tím souhlasil i náměstek Jurajda. Podle něj je praktické spojení doktorského studia v sociálních a humanitních vědách s institucemi zodpovědnými za tvorbu veřejných politik dalším přínosem průmyslových doktorátů.
„Bylo by skvělé, kdyby v ČR existoval systém, který by umožňoval multiplikovat finanční vklad průmyslového partnera. Například v Rakousku má vysoká škola v případě Ph. D. projektu podpořeného průmyslovým partnerem automaticky nárok na státní podporu ve stejné výši, v jaké do projektu vložil prostředky průmyslový partner. Idea průmyslových doktorátů se tak stává atraktivní i pro menší firmy, což rozšiřuje paletu možné spolupráce,“ dodal František Štěpánek.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH, JT)
Foto: Vláda ČR
