Jednou ze zásad letošního ročníku byla otevřenost a konference tak vůbec poprvé ve své historii nabídla taky pestrý program pro nejširší veřejnost, v rámci kterého se mohli lidé osobně potkat s některými z předních světových odborníků a netradičně, v neformálním prostředí, poznat jejich práci. Na závěr konference byla přijata Brněnská deklarace o výzkumných infrastrukturách, podpořená Evropskou komisí i členskými státy, zvýrazňující jejich celospolečenský význam a podporující rozvoj globálního ekosystému výzkumných infrastruktur.

„Přivést konferenci do Brna pomohlo české předsednictví v Radě Evropské unie, které naší zemi dodává větší váhu na mezinárodní scéně, a také reputace jihomoravského regionu v oblasti vědy a výzkumu,“ říká Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity, hlavní organizátor konference. „Česko má v oblasti výzkumných infrastruktur velmi dobrou reputaci. Jsme dáváni za příklad ostatním zemím. I to sehrálo svou roli.“

Výzkumné infrastruktury aspirují na to stát se oficiální součástí kritické infrastruktury států Evropské unie. Ostatně, jejich přínos se ukázal během nedávné koronavirové pandemie, kdy i mnohá brněnská výzkumná pracoviště významně přispěla k pochopení nového viru. O připravenosti na budoucí mimořádné situace na konferenci hovořil mezi jinými Pierre Delsaux, ředitel nově vzniklého evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, jehož prostřednictvím bude Evropa na další potenciální hrozby reagovat rychleji a efektivněji než v případě COVIDU-19.

Experti však řešili další aktuální témata, včetně toho, jakou roli hrají věda a výzkumné infrastruktury ve světě, který čelí globálním výzvám. Některé z výstupů se tak dotkly i současné energetické krize, přičemž v závěru konference byla slavnostně uvedena i jedna z mladších výzkumných infrastruktur EU-SOLARIS zaměřující se na rozvoj solárně-termálních technologií.

Podporu tématu a příslib, že výzkum a výzkumné infrastruktury zůstanou jednou z priorit české vlády, do Brna přijeli vyjádřit zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, pod jehož resort agenda výzkumu spadá, včetně ministra Vladimíra Balaše a náměstka Václava Velčovského, který výzkumné infrastruktury vyzdvihl též jako nástroj diplomacie a mezinárodní spolupráce. Nakonec, jak mnohokrát rezonovalo v mnoha ze zhruba stovky řečnických příspěvků, současná věda je sférou, která nezná hranice, a zcela zásadní je přitom princip sdílení, který ztělesňují právě výzkumné infrastruktury.

Zdroj: Masarykova univerzita