facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Stagnaci rozpočtu Akademie věd nelze akceptovat

19. 12. 2018
Stagnaci rozpočtu Akademie věd nelze akceptovat

Hlavním tématem zasedání LIII. sněmu Akademie věd ČR v Národním domě na Vinohradech byl nepříliš optimistický výhled rozpočtu pro akademická pracoviště. Zástupci politické scény vyjádřili Akademii věd podporu a ochotu navyšovat prostředky na vědu a výzkum.

„Po mírném nárůstu v příštím roce budou podle návrhu výdajů státního rozpočtu institucionální zdroje Akademie věd počínaje rokem 2020 stagnovat. Na rok 2020 je navrhován meziroční nárůst pouze o zanedbatelných 0,39 % a na rok 2021 není navrhován nárůst žádný. Vzhledem k očekávanému růstu inflace dle aktuální prognózy České národní banky to znamená faktický pokles,“ varovala ve svém projevu předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Zdůraznila, že vzhledem k vývoji české ekonomiky považuje stagnaci rozpočtu Akademie věd za „zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou“. Předsedkyně Zažímalová již o situaci jednala s místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karlem Havlíčkem, který je nakloněn ji řešit.

Havlíček pak přímo na sněmu upozornil, že kořeny současného stavu jsou hlubší a sahají do let 2009 až 2010, kdy se finance pro Akademii věd snížily z 5 miliard na 4,5 miliardy, přičemž od roku 2015 se postupně zvedají ke zmíněným šesti. „Rada vlády prochází zásadní změnou. Začínáme vědu řídit, nikoli ji pouze monitorovat,“ dodal s tím, že Rada se ujímá aktivnější role i v souvislosti s hodnocením vědy.

V průběhu celého dne vystoupili na sněmu AV ČR i senátor Jiří Drahoš, místopředseda AV ČR Pavel Baran či místopředseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch. „Zdá se, že nyní se pohled politického spektra na vědeckou činnost stabilizoval. Budeme se zasazovat o to, aby společné aktivity Senátu a AV ČR neustrnuly, naopak aby se hledaly nové formy spolupráce,“ uvedl Štěch. Jako příklad uvedl klimatické změny a sucho, které je podle něj jednou z největších výzev, které je třeba zodpovědně řešit.

Stejně jako vloni byl speciální prostor na Sněmu věnován opět jednomu z ústavů Akademie věd a jeho úspěchům na poli transferu znalostí. Letos jím byl Ústav přístrojové techniky, který se zásadně podílí na světovém úspěchu Brna jako metropole elektronové mikroskopie. I díky místním továrnám pochází třetina celkové mezinárodní produkce elektronových mikroskopů z Brna. Ředitelka ústavu Ilona Müllerová zdůraznila, že předpokladem úspěšné spolupráce s průmyslovými partnery je důvěra: „Spolupracujeme se třemi různými firmami, které si navzájem konkurují. Nepomůže vám sebevíc smluv a podpisů, vždycky je to na osobnosti člověka, aby nedocházelo k únikům informací.”

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Akademie věd ČR