facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Stagnaci rozpočtu Akademie věd nelze akceptovat

19. 12. 2018
Stagnaci rozpočtu Akademie věd nelze akceptovat

Hlavním tématem zasedání LIII. sněmu Akademie věd ČR v Národním domě na Vinohradech byl nepříliš optimistický výhled rozpočtu pro akademická pracoviště. Zástupci politické scény vyjádřili Akademii věd podporu a ochotu navyšovat prostředky na vědu a výzkum.

„Po mírném nárůstu v příštím roce budou podle návrhu výdajů státního rozpočtu institucionální zdroje Akademie věd počínaje rokem 2020 stagnovat. Na rok 2020 je navrhován meziroční nárůst pouze o zanedbatelných 0,39 % a na rok 2021 není navrhován nárůst žádný. Vzhledem k očekávanému růstu inflace dle aktuální prognózy České národní banky to znamená faktický pokles,“ varovala ve svém projevu předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Zdůraznila, že vzhledem k vývoji české ekonomiky považuje stagnaci rozpočtu Akademie věd za „zcela nezdůvodněnou i neodůvodnitelnou“. Předsedkyně Zažímalová již o situaci jednala s místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karlem Havlíčkem, který je nakloněn ji řešit.

Havlíček pak přímo na sněmu upozornil, že kořeny současného stavu jsou hlubší a sahají do let 2009 až 2010, kdy se finance pro Akademii věd snížily z 5 miliard na 4,5 miliardy, přičemž od roku 2015 se postupně zvedají ke zmíněným šesti. „Rada vlády prochází zásadní změnou. Začínáme vědu řídit, nikoli ji pouze monitorovat,“ dodal s tím, že Rada se ujímá aktivnější role i v souvislosti s hodnocením vědy.

V průběhu celého dne vystoupili na sněmu AV ČR i senátor Jiří Drahoš, místopředseda AV ČR Pavel Baran či místopředseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch. „Zdá se, že nyní se pohled politického spektra na vědeckou činnost stabilizoval. Budeme se zasazovat o to, aby společné aktivity Senátu a AV ČR neustrnuly, naopak aby se hledaly nové formy spolupráce,“ uvedl Štěch. Jako příklad uvedl klimatické změny a sucho, které je podle něj jednou z největších výzev, které je třeba zodpovědně řešit.

Stejně jako vloni byl speciální prostor na Sněmu věnován opět jednomu z ústavů Akademie věd a jeho úspěchům na poli transferu znalostí. Letos jím byl Ústav přístrojové techniky, který se zásadně podílí na světovém úspěchu Brna jako metropole elektronové mikroskopie. I díky místním továrnám pochází třetina celkové mezinárodní produkce elektronových mikroskopů z Brna. Ředitelka ústavu Ilona Müllerová zdůraznila, že předpokladem úspěšné spolupráce s průmyslovými partnery je důvěra: „Spolupracujeme se třemi různými firmami, které si navzájem konkurují. Nepomůže vám sebevíc smluv a podpisů, vždycky je to na osobnosti člověka, aby nedocházelo k únikům informací.”

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Akademie věd ČR