facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Svět bez vědy nemá budoucnost, zaznělo na konferenci akademií věd

2. 11. 2019
Svět bez vědy nemá budoucnost, zaznělo na konferenci akademií věd

Co mohou diplomati udělat pro vědu a vědci pro diplomacii? Jaká je vlastně role vědeckých ambasadorů? A jak více rozvinout mezinárodní spolupráci a podporovat výzkumné infrastruktury? To byla hlavní témata dvoudenního fóra nazvaného Danube Academies Conference, které se odehrálo minulý týden v prostorách Akademie věd ČR v Praze.

konference akademií věd

„Letošní přehlídka se zaměřuje na vědeckou diplomacii a síť mezinárodních kontaktů. První diplomatka České republiky pro vědu Delana Mikolášová působí v Izraeli od roku 2015, druhým českým vědeckým diplomatem se o dva roky později stal pro Spojené státy Luděk Moravec, letos byl vybrán zmocněnec pro jihovýchodní Asii. Výsledky jsou vidět,“ zahájila konferenci předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která připomněla nedávný úspěch ve Spojených státech, kdy ve Washingtonu podepsala dohodu o spolupráci s americkým ministerstvem energetiky, které disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi.

Role výzkumných infrastruktur

Na její vystoupení navázal předseda Evropské akademie věd a umění Felix Unger, který zdůraznil roli vědců ve společnosti a řekl: „Svět bez vědy nemá budoucnost.“ Zároveň velmi uvítal, že se konference zúčastňují i zástupci zdejší politické scény, konkrétně Martina Tauberová, která zde zastupovala vicepremiéra Karla Havlíčka, a náměstek ministerstva školství Pavel Doleček. Oba se shodli na tom, že Česko má vynikající technologický potenciál a potvrdili ambici dostat se do roku 2030 mezi nejinovativnější země Evropy.

„Pokud se do něčeho v Česku v posledních letech masivně investuje, pak jsou to výzkumné infrastruktury, jako ELI Beamlines, CEITEC či BIOCEV,“ uvedl Pavel Doleček. Právě návštěva špičkového laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které spravuje Fyzikální ústav Akademie věd ČR, tvořila náplň druhého dne konference. Doleček však pojmenoval i slabiny české vědecké diplomacie, a to je podle jeho názoru nedostatečná koordinace a komunikace.

Věda v éře falešných zpráv

Stejné téma ve svém vystoupení rozvedl Peter Kaiser z ministerstva zahraničí, který nejprve diplomaty charakterizoval s okřídlenou nadsázkou jako „ty, kteří vám cestu do pekel popíšou tak, že se na ni budete těšit“. Poté se zaměřil na takzvané „soft skills, které jsou dnes, v éře falešných zpráv a manipulací, zapotřebí více než kdy jindy“. Účastníky konference pozdravil ve videovstupu i člen Evropské komise Johannes Hahn, podle něhož by věda neměla být rozdělena žádnými hranicemi.

Letošní podunajská konference se konala již po desáté: začala roku 2011 ve Vídni a od té doby navštívila Budapešť, Bukurešť, Bělehrad, Lublaň, Ulm, Stuttgart, Bratislavu i moldavský Kišiněv. Propojuje národní akademie ze středoevropského a východoevropského regionu a funguje jako platforma pro výměnu nových poznatků i trendů. Pravidelně se jí zúčastňují zástupci evropských institucí, politici, vědci, nezávislí experti i manažeři vědy. Hlavním organizátorem letošní konference, které propůjčil záštitu ministr zahraničí Tomáš Petříček, je Akademie věd ČR.

 

Zdroj: Akademie věd ČR