Vytisknout tuto stránku

Tři vědkyně převzaly ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

19. 6. 2019
Tři vědkyně převzaly ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Léčba nádorových onemocnění, nové metody průniku léčiv do centrálního nervového systému či převratný výzkum vakua za pomoci laserů. Tím vším se zabývají tři vítězky prestižní soutěže L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2019. Letos soutěžily vědkyně v kategorii do čtyřiceti let.

DSC 2805.jpg 457565681

Ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se v Česku uděluje již třináct let a jeho cílem je podpořit ženské vědecké talenty. Letos získaly ocenění tři vědkyně – Hedvika Kadlecová, Jana Žďárová Karasová a Silvie Rimpelová. Všechny tři laureátky získaly finanční odměnu ve výši 200 tisíc korun, kterou převzaly na slavnostním ceremoniálu na francouzském velvyslanectví v Praze.

Okno do nové fyziky

Hedvika Kadlecová působí v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které spravuje Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Do soutěže se přihlásila na popud svého profesora.

„Srážíme proti sobě dva laserové svazky a analyzujeme vycházející záření pomocí metod kvantové elektrodynamiky a nelineární vlnové teorie pro potřeby reálného experimentu,“ popsala Kadlecová svoji práci. Podle ní lze díky zkoumání částicových procesů ve vakuu „otevřít okno do nové fyziky a dosáhnout většího pochopení vakua jako důležitého média.“

Kadlecová mimo jiné budoucím vědkyním vzkázala, aby včas odešly studovat do zahraničí a vytvořily si síť mezinárodních kontaktů.

DSC 2651

Neustálé stereotypy ve vědě

K dalším vítězkám patří Jana Žďárová Karasová, která se věnuje vojenské toxikologii a působí na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. „Ve své profesi se setkávám se stereotypy neustále,“ řekla v debatě na francouzském velvyslanectví Karasová, jejíž projekt souvisí se schopností nových molekul prostupovat do mozku.

Projekt Jany Žďárové Karasové je zaměřen na hodnocení možné toxicity nosičového systému, který by mohl být využit ke zlepšení průniku léčiv do centrálního nervového systému. „Některá léčiva nesou ve své struktuře části, které znesnadňují jejich prostup do centrálního nervového systému. Cuccurbit(7)urily takovéto molekuly úspěšně vážou, čímž mohou zlepšit jejich prostup do mozku, a tak i výslednou léčebnou účinnost. Tyto nosičové systémy však mohou ovlivnit biologický systém a působit toxicky, zejména pokud by byly podávány dlouhodobě,“ vysvětluje Žďárová Karasová svůj výzkum.

Práce versus rodina

Třetí oceněnou je Silvie Rimpelová, která zkoumá potenciál diagnostiky a léčby nádorového onemocnění prostřednictvím fluorescenčních konjugátů přírodních látek. Pracuje v Ústavu biochemie a mikrobiologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová na ceremoniálu uvedla, že ženy to mají ve vědecké kariéře těžší než muži, protože na nich spočívá hlavní váha starosti o děti. Apelovala také na zástupce výzkumných institucí, aby svým zaměstnankyním umožňovaly pružnou pracovní dobu a práci z domova. „Jsem sama příkladem ženy ve vědě a mohu říci, že tu stále přetrvává přesvědčení, že věda je v případě žen koníček, více či méně trpěný. A to je potřeba změnit. O jedno vás prosím: Vydržte!“

O složité pozici ženy vědkyně, která se snaží zvládnout náročné požadavky vědecké kariéry a zároveň péči o dítě, promluvila v debatě s ostatními vítězkami Silvie Rimpelová. Přiznala, že jako matka malého syna jen obtížně hledá koncentraci a čas na vědeckou práci. Přesčasy, na které byla zvyklá, si jako matka už nemůže dovolit.

Do letošního ročníku se zapojilo celkem 40 českých vědkyň, přičemž do dubnového finále jich postoupilo 13. Oproti předchozím ročníkům se soutěžilo pouze v jedné věkové kategorii do 40 let. Předsedkyní odborné poroty, složené ze zástupců Akademie věd ČR, UNESCO a společnosti L’Oréal, byla známá imunoložka Blanka Říhová.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Akademie věd ČR, L’Oréal