Medaili získali vědečtí novináři Gabriela Cihlářová a Daniel Stach z České televize, experimentální botanik Jan Krekule a lékařský genetik Milan Macek.
Cenu v kategorii Vědecký pracovník obdržel Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v kategorii Mladší vědecký pracovník Jan Perner z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Mariya Shamzhy z Centra pro cílenou syntézu a aplikaci perspektivních materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Cenu Učené společnosti České republiky pro pedagogy získala Ivona Štefková z Malostranského gymnázia v Praze. Učená společnost dále ocenila deset středoškolských studentů a jejich vysoce kvalitní odborné práce.
Medaile za zásluhy o rozvoj vědy
Medaili učené společnosti si letos odnesl experimentální botanik a popularizátor botaniky Jan Krekule, lékařský genetik Milan Macek a vědečti novináři Gabriela Cihlářová a Daniel Stach z České televize.
Jan Krekule je význačný vědec v oboru experimentální biologie rostlin, úspěšný popularizátor poznatků jak ze svého oboru, tak botaniky v její celé šíři. Má hluboké odborné znalosti a mimořádně široký je též záběr jeho všeobecného vzdělání.
Základní téma, jímž se Jan Krekule vědecky zabýval, byla indukce kvetení rostlin. Tento výzkum tvořil jednu ze základních součástí programu oddělení vývoje rostlin Ústavu experimentální botaniky ČSAV. Jan Krekule se snažil dokázat existenci florigenu jako univerzálního fytohormonu vyvolávajícího u rostlin kvetení. Významně se podílel na interpretaci kvetení jako završení řetězce metabolických a strukturálních kroků se zapojením působení i několika již potvrzených fytohormonů, elektrických signálů a geneticky kódovaných biorytmů. Výsledky pokusů jeho a jeho kolegyň a kolegů v Ústavu experimentální botaniky ČSAV pomohly povýšit čs. experimentální botaniku na nejvyšší možnou úroveň.
Medailí byl oceněn také genetik Milan Macek, který je jedním z nejzasloužilejších pracovníků českého biomedicínského výzkumu. Navzdory nelehké době vytvořil díky svému nadání pro vědeckou práci, nezměrnému pracovnímu vypětí a schopnosti silně motivovat své spolupracovníky, školu lékařské genetiky vysoké mezinárodní úrovně.
Je jedním z těch, jimž se podařilo plynule převádět poznatky základního výzkumu do klinické praxe a úspěšně propagovat lékařský obor, jehož rozvoj v posledním půlstoletí do značné míry změnil tvář medicíny. Vytvořil předpoklady pro vznik současného Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který patří mezi nejpřednější evropská vědecká pracoviště ve svém oboru.
Medaili za zásluhy si odnesli také dva vědečtí novináři. Gabriela Cihlářová je autorkou vědeckého týdeníku Hyde Park Civilizace. Od září 2012 působí jako jeho hlavní dramaturgyně a editorka. Hosty Hyde Parku Civilizace jsou lidé, kteří zachránili tisíce nebo i miliony životů, lidé, kteří se postavili útlaku a utrpení, a lidé, kteří ukázali nový pohled na svět. Lidé, kteří přišli na věci, které před nimi nikoho ani nenapadly. Lidé, kteří diváky posunou dopředu.
Další laureát, Daniel Stach, působí v České televizi, kde nejprve začal připravovat úvodní reportáže pro pořad Hyde Park. Od září 2012 moderuje pod dramaturgickým vedením Gabriely Cihlářové pořad Hyde Park Civilizace, od srpna 2014 do března 2016 moderoval také ranní Studio 6 na ČT24. V září 2016 se stal hlavním moderátorem redakce vědy České televize a rovněž od září 2016 moderuje pořad Věda 24.
Ceny Učené společnosti České republiky
Ceny Učené společnosti se udělují jako ocenění za významný výsledek tvůrčí práce v badatelském nebo cíleném výzkum osobnostem, které pracují v České republice a nejsou členy Učené společnosti České republiky.
Cenu v kategorii Vědecký pracovník obdržel Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v kategorii Mladší vědecký pracovník Jan Perner z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Mariya Shamzhy z Centra pro cílenou syntézu a aplikaci perspektivních materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Petr Baldrian, Mariya Shamzhy a Jan Perner
Cenu v kategorii Vědecký pracovník si odnesl Petr Baldrian z Mikorbiologického ústavu AV ČR. Ten patří mezi přední odborníky v oblasti ekologie mikroorganismů. V Mikrobiologickém ústavu Akademie věd vede Laboratoř environmentální mikrobiologie, kterou vybudoval. V rámci laboratoře otevřel nová témata výzkumu, využívající kombinace molekulárně-biologických, mikrobiologických a biochemických metod při výzkumu složení a funkce mikrobiomu na ekosystémové úrovni, zejména v půdním prostředí, vlivu člověka na mikroorganismy a využití mikroorganismů v biotechnologiích.
Mezi nejvýznamnější vědecké výsledky patří návrh a aplikace postupů umožňujících identifikaci aktivních mikroorganismů v prostředí, popis exprese celého půdního mikrobiomu i rozpoznání aktivit jednotlivých mikroorganismů v komplexním prostředí, kde spolu koexistují stovky druhů. Jeho výzkumná skupina úspěšně aplikovala postupy pro studium vlivu vnějších faktorů na mikroorganismy, včetně vlivu globálních změn, a propaguje sdílení vědeckých dat.
Petr Baldrian se podílí na výuce ekologie mikroorganismů na vysokých školách a je úspěšným školitelem řady studentů. Je také iniciátorem vzniku a hlavním organizátorem série konferencí Ecology of Soil Microorganisms. O mezinárodním ohlasu jeho vědecké práce svědčí to, že je v posledních letech pravidelně zařazován do seznamu Clarivate Highly Cited Researchers.
Mariya Shamzhy z Centra pro cílenou syntézu a aplikaci perspektivních materiálů, Přírodovědecké fakulty UK, byla oceněna v kategorii Mladší vědecký pracovník. Mariya Shamzhy je velmi talentovaná mladá vědecká pracovnice, která dosahuje skvělých výsledků v oblasti výzkumu a vývoje nových materiálů na bázi zeolitů. Tyto výsledky publikuje v nejlepších mezinárodních časopisech s vysokou citační odezvou, a navíc se podílí na spolupráci s několika firmami na využití těchto výsledků v praxi. Ve svém výzkumu se věnuje zejména syntéze nových typů zeolitů, jejich fyzikálně chemické charakterizaci a pochopení vztahů mezi strukturou a chemickými vlastnostmi zeolitů na jedné straně a jejich aktivitou a selektivitou ve vybraných reakcích na straně druhé.
Kromě vědecké práce se Mariya Shamzhy výrazně zapojila i do pedagogické činnosti na Přírodovědecké fakultě. Mariya Shamzhy se taktéž významně projevuje v oblasti grantové. Pracuje na Výzkumném projektu CUCAM (Charles University Centre for Advanced Materials), řeší svůj vlastní projekt GAČR, předtím byla úspěšnou řešitelkou juniorského projektu GAČR.
V kategorii Mladší vědecký pracovník byl oceněn také Jan Perner z Paraztologického pstavu Biologického centra AV ČR. Ten s mimořádně tvůrčím způsobem zasloužil o zavedení a využití nových experimentálních přístupů, které představují významný pokrok při výzkumu roztočů či klíšťat a jejich přizpůsobení k parazitickému způsobu života.
Výzkum těchto organismů byl vždy spjat s používáním laboratorních zvířat. Jan Perner však se svými kolegy vyvinul tenké membrány a sadu „parfémů“, které imitují kůži hostitele, pod níž mohou vědci klíšťatům podávat krmnou krev. A právě díky této „umělé kůži“ není potřeba laboratorních zvířat ani ke studiu klíšťat, ani k testování nových akaricidních přípravků proti nim. Díky tomuto experimentálnímu přístupu, který je jak etický, tak ekonomický, se otevřela řada experimentálních možností, které nebylo možno provádět na živých zvířatech.
Jistě stojí rovněž za zmínku, že Jan Perner s virologickým týmem na Parazitologickém ústavu spolunavrhl diagnostickou sadu na rychlou a přímou detekci koronavirové RNA z lidských vzorků. Tato nová metoda (LAMP) umožňuje velmi citlivě (podobně jako PCR) a velmi rychle (podobně jako antigenní testy) odhalit přítomnost viru ve vzorku. Jan Perner je také aktivní popularizátor vědy, vychovává nové generace studentů a přednáší na Přírodovědecké fakultě v Českých Budějovicích.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Zdroj: Učená společnost
