Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti. „Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK pro vědeckou činnost profesor Jan Konvalinka. Výsledky by měly sloužit k dalšímu rozvoji vědecké a tvůrčí činnosti na UK. Světovou známku „A“ dostal ekonomický ústav CERGE UK (působící ve společném výzkumném pracovišti s Národohospodářským ústavem AV ČR jako CERGE-EI), výborné hodnocení „B+“ obdrželo pět fakult: jmenovitě MFF UK, PřF UK, 1. LF UK, FaF UK a FF UK.
Jak v hodnocení vědy a výzkumu dopadly jednotlivé fakulty?
Katolická teologická fakulta: C+
KTF UK byla hodnocena ve čtyřech oblastech: teologie jakožto hlavní obor (C), dějiny umění (B), historie (B) a filosofie s etikou (C+). Přestože peer review přineslo slušné hodnocení, panelisté upozorňovali, že je kladen malý důraz na publikování v mezinárodních časopisech, zvláště s velkým impaktem. Katolická teologická fakulta neměla v hodnoceném období držitele významných mezinárodních grantů, ačkoli se zvyšuje úspěšnost v domácích grantech. Analýza doporučuje více úsilí v lákání mladých talentů a posílení mezinárodní spolupráce.
KTF UK vyniká v dějinách umění a historii; panelisté ocenili například knižní monografii Petra Kubína Svatý Vintíř (2016), teologické práce Davida Vopřady, dále Prokopa Sousedíka a Davida Svobody (logika). Vyzdvihli i praktické využívání výzkumných výsledků, a tedy společenský dopad plus svazky v knihovně: kolem 200 tisíc kusů.
Evangelická teologická fakulta: B
ETF UK byla hodnocena v šesti oblastech: stěžejní teologie (B), historie (B), filosofie s etikou (C) a menší disciplíny sociální práce, judaistika a religionistika. V průměru poměrně hodně článků z teologie se dostává do mezinárodních časopisů v databázi Scopus. Evaluátoři pozitivně hodnotili úsilí v zisku nadnárodních grantů a zavádění mezinárodních výukových i vědeckých aktivit. Evangelická teologická fakulta má funkční systém podpory mladých výzkumníků. Díky členství v řadě organizací je viditelná ve světě.
Na ETF UK byly jakožto významné oceněny například tyto výstupy, všechny z teologie: monografie Jana Rückla vydaná ve Fribourgu A Sure House (2016), dále práce od Timothy Nobleho, kniha Acting for Others (2017) Michaely Kušnierikové z Minneapolis, studie Kateřiny Bauerové, Jana Duška nebo Ivany Noble v časopise Harvard Theological Review.
Husitská teologická fakulta: D+
HTF UK se dostalo známek ve čtyřech kategoriích: teologie (C), judaistika (D+), sociální práce (C) a religionistika (D); nehodnotila se ovšem filosofie, etika či pedagogika, v níž působí četné osazenstvo fakulty. Zpráva uvádí, že na fakultě nejsou držitelé významných mezinárodních grantů, domácí a interní granty ale Husitská teologická fakulta získává. Hodnotitelé doporučují zvýšit míru spolupráce se zahraničím a využít i silný doktorský program pro mladé naděje.
Mezi zajímavými výstupy HTF UK byla zařazena studie děkanky Kamily Veverkové o české religiozitě v 19. století, kapitola Noemi Bravené věnovaná rozhovorům o duši v knize vydané v Kasselu (2018), dále práce Davida Biernota, Christa Lombaarda anebo článek Zdeňka Vojtíška zabývající se novými náboženskými hnutími (i jógou či tantrou).
Právnická fakulta: B
PF UK je zakládající součástí Univerzity Karlovy s „dobrou mezinárodní reputací“, začíná hodnotící summary, jež zmiňuje i vazby na Ústavní soud, Nejvyšší soud a další vrcholné instituce. Z hodnocených výstupů bylo 47 procent hodnoceno „velmi dobře“, někdy i jako excelentní – obecný standard právních disciplín je dobrý. Publikování v nejvýznamnějších časopisech dle AIS a horních kvartilech má rezervy, byť je na srovnatelné úrovni Vídně či Heidelbergu. Právnická fakulta se má zlepšit v počtech zahraničních grantů a doktorandů.
Evaluace připomíná, že právní věda mívá výrazný národní charakter a že citace na Web of Science nejsou všeříkající, nicméně vyzdvihuje top počiny. Celkový počet výstupů je vysoký – zahrnuje též monografie. Předními autory jsou Veronika Bílková, děkan Jan Kuklík, Monika Pauknerová, Magdalena Pfeiffer, Pavel Šturma, Luboš Tichý či Michal Tomášek.
Filozofická fakulta: B+
Podle počtu akademiků je FF UK největší fakultou Univerzity Karlovy a pokrývá velkou škálu humanitních a společensko-vědních oborů. Výborně byla hodnocena ve většině a více než polovině disciplín (A, B+ a B). Obecně vysokou úroveň výzkumu dokládají články v mezinárodních časopisech. Silná je zvláště archeologie (včetně egyptologie - na snímku výstava Sluneční králové s objevy vědců UK), literatura, historie, lingvistika a religionistika; naopak přidat by měla třeba andragogika.
Filozofická fakulta získává mezinárodní granty, ale ne ty nejprestižnější. Láká nadějné vědce, je v organizacích. Šíře oborů FF UK (sídílící v osmi budovách a na desítkách ústavů/kateder) je prý taková, že ji hodnotitelé připodobňují spíše k „menší univerzitě“ a už neuvádějí konkrétní vědce. Co se týče výstupů v článcích na Web of Science, nejvíce jich vykazují lingvisté, nicméně v humanities to nebývá zcela vypovídající – důležité jsou i monografie. Analýza zmiňuje podfinancování.
Fakulta sociálních věd: C+
FSV UK byla v osmi kategoriích zhodnocena takto: ekonomie, historie, veřejná politika a sociologie (vše B), dále mediální/komunikační studia, areálová studia a politologie (C+) a konečně antropologie (C). „V souhrnu je to solidní C+ v mezinárodním srovnání,“ uvádí report. Hodnotitelé pozitivně hodnotili intenzitu mezinárodní spolupráce v přílivu studentů i výzkumníků ze zahraničí, ale publikace a výzkum lze vylepšovat – cílit na kvalitnější časopisy a velké granty typu ERC. Fakulta sociálních věd v Praze má „veliký potenciál“.
Zpráva zmiňuje relativní novost FSV UK, je druhou nejmladší fakultou. Za úspěchy analýza označuje například studie v časopise World Politics (v první oborovém decilu), dobře si publikačně vedou ekonomové (mimo jiné i díky spolupráci s CERGE UK, jež by mohla být prý hlubší ve výuce), nebo slušivé umístění mediálních studií v oborovém mezinárodním rankingu QS World Survey.
Fakulta humanitních studií: B
FHS UK je nejmladší z fakult, nedávno slavila dvacetiny. Zpráva vyzdvihuje její mezioborový přístup, uchopení společenských výzev (migrace, gender) i novátorské obory: jako studia dlouhověkosti, jimž se věnuje Iva Holmerová nově oceněná Donatiem i zlatou medailí UK. Klíčové velké disciplíny jsou čtyři: filosofie a etika (C+), historie (B), sociologie (C) plus sociální a kulturní antropologie (B). Fakulta humanitních studií má „dynamiku“ a „originální profil“. Jako řada dalších se má zlepšit v získávání zahraničních grantů, internacionalizaci a podpoře mladých.
FHS UK vyniká ve studiu české historie, v antropologii i netradičních oborech; má neotřelé učence s řadou přesahů. Oproti její někdejší fragmentarizaci (sídlila totiž na řadě míst po celé Praze) může patrně pomoci nová, moderní budova v Troji – jako místo nezbytného setkávání a dialogu. Fakulta má kontakty v cizině, byť stěžejní osobnost Jana Sokola nedávno ztratila.
Pedagogická fakulta: C+
PedF UK je zavedenou univerzitní součástí, jejímž primárním úkolem je výchova učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro školství. Výzkum Pedagogické fakulty byl zhodnocen ve čtrnácti kategoriích; vyniká z nich pedagogická psychologie (A), literatura (B+), historie či pedagogika (obojí B). Přestože řada studií v tuzemských časopisech dostala pochvalná hodnocení, až příliš málo se jich objevuje v impaktovaných žurnálech. Analýza vyzývá k větší internacionalizaci a zapojení mladých doktorandů do výzkumu a k náboru cizinců.
PedF UK má dle reportu rezervy v mezinárodní spolupráci a publikační praxi – zvláště má posílit ve studiích indexovaných v databázích Web of Science a Scopus, byť se najdou i pozitivní výjimky. Dobrou kvalitu mívají monografie, metodologie a učební texty. Chválu si zasloužila účast osobností v řadě odborných organizací.
Pětice lékařských fakult UK
Hodnocení konstatuje, že pět medicínských fakult na jedné univerzitě (při celkem osmi v celé ČR) je neobvyklé a unikátní. Jako možnou výhodu vidí v možnosti zapojení jednotlivých klinických center do společných výzkumných projektů, jako se to úspěšně děje například v kardiologii (Prague Trials). Nevýhodou je ale značná fragmentace a neefektivní využívání zdrojů. Rada navrhuje ke zvážení centrální koordinaci výzkumných projektů a strategického plánování vědecké činnosti, jež by mohla být efektivnější než současná podoba. Výsledné hodnocení jednotlivých fakult bylo podle závěrečné zprávy nesmírně složité, protože každá fakulta je v některých oblastech excelentní a v jiných průměrná - někdy až podprůměrná.
Následná obecná doporučení jsou ale platná pro všechny fakulty: prioritou by mělo být zvýšení financování především prostřednictvím mezinárodních grantových soutěží; větší podpora vědeckých spoluprací mezi fakultami; systematické vzdělávání Ph. D. studentů a mladých vědeckých pracovníků v metodologii výzkumu (design studií, analýza dat), ale i psaní grantových aplikací; podpora a odměna zapojení výzkumníků do mezinárodních projektů; a zvýšení kvality publikační činnosti.
1. lékařská fakulta UK: B+
1. LF UK - jako největší a nejstarší lékařská fakulta - byla hodnocena v těchto oblastech: medicína a medicínské disciplíny (dle konkrétních oborů A až C+), biologie (B), farmacie (B) a psychologie (C+). 1. LF exceluje v řadě oborů, například kardioologii, neurologii, endokrinologii, nefrologii, chirurgii, toxikologii a psychaitrii. Naopak zlepšit by se měla například v onkologii a psychologii, navíc při přepočtu publikačních výstupů na počet výzkumníků oproti jiným fakultám mírně zaostává.
Podle hodnocení mezi nejúspěšnější vědce a vědkyně patří například: Aleš Linhart a Jaroslav Lindner (kardiologie), Vladimír Tesař (nefrologie), Karel Šonka (spánková medicína), David Cibula, Daniela Fischerová a Michal Zikan (gynekologie a porodnictví), Pavel Martásek a rektor Tomáš Zima (molekulární biologie a biochemie), Jan Škrha (endokrinologie), Hana Papežová (poruchy přijmu potravy).
2. lékařská fakulta UK: B
2. LF UK byla hodnocena v oblastech: medicína a medicínské disciplíny (dle konkrétních oborů známky A až C), biologie (C+) a psychologie (B). Laboratoř CLIP byla vyhodnocena jako nejúspěšnější v biomedicínském výzkumu nejen na 2. LF, ale i na celé UK a může být vzorem i pro další pracoviště. Mezi nejvíce citované vědce 2. LF a CLIP patří Jan Trka, Jan Starý, Ondřej Hrušák. Úspěšná je i skupina zabývající se základním i klinickým výzkumem epilepsie (Pavel Kršek, Vladimír Komárek, Petr Marusič). Mezi další úspěšné vědce 2. lékařské fakulty patří například Pavel Seeman (dětská neurologie), Tomáš Seeman (dětská nefrologie), Jan Lébl a Jan Cinek (dětská endokrinologie), Milan Macek a Zdeněk Sedláček (molekulární genetika).
3. lékařská fakulta UK: B
3. LF UK vznikla původně jako fakulta epidemiologie a veřejného zdraví. Studium medicíny na 3. LF prošlo reorganizací kurikula, kdy je učivo vyučováno v tematických blocích. Vědecky 3. LF vyniká v kardiologii, především zásluhou Petra Widimského (více v samostatném článku). Úspěšná je také v nefrologii (Ivan Rychlík) a mezinárodně známou je i v psychiatrii (Cyril Höschl, Martin Alda, Tomáš Hájek a další). Hodnocení vyzdvihuje vazbu na Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), který je hlavním psychiatrickým výzkumným centrem v ČR. Podle sebehodnocení má 3. LF mezi akademiky největší zastoupení mladých a žen.
Lékařská fakulta v Plzni UK: C+
LFP, nejmenší z lékařských fakult, se vědecky zaměřuje především na regenerativní medicínu a také výzkum sepse, antibiotické rezistence a virálních infekcí při transplantacích. V roce 2014 vzniklo Biomedicínské centrum při LFP, které umožňuje optimální využívání vědecké infrastruktury. Jeho vedoucím je Jaroslav Hrabák (na fotografii), který je podle hodnocení i jedním z nejúspěšnějších vědců na LFP; zabývá se antibiotickou rezistencí. Hodnocení dále vyzdvihuje rostoucí počty zahraničních profesorů, postdoktorandů i doktorských studentů. V evaluaci je zdůrazněn i evropský projekt CHAPERON zaměřený na onkologický výzkum, jenž ovšem započal až v roce 2019 a do samotného hodnocení nebyl zařazen.
Lékařská fakulta v Hradci Králové UK: C+
LFHK je svou publikační činností srovnatelná s 3. LF a LFP. Na výzkumu úzce spolupracuje s Farmaceutickou fakultou UK, Fakultní nemocnicí v Hradci Králové a dalšími součástmi UK. Napomáhá tomu i nový univerzitní kampus Mephared, jenž si klade za cíl propojit hradecké fakulty a podpořit vznik interdisciplinárních výzkumných projektů. Zpráva jmenovitě vyzdvihuje vědecké úspěchy Jana Vojáčka (kardiologie), Mariana Kačerovského (gynekologie a porodnictví), Filipa Čečku (chirurgie). Zdůrazněna je i více než 25 let trvající akademická a vědecká spolupráce s prestižní americkou sítí nemocnic Mayo Clinic.
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové UK: B+
FaF UK by podle hodnocení mohla být vzorem pro mezinárodní spolupráci, granty, motivaci mladých výzkumníků, ale i spolupráci s Lékařskou fakultou v Hradci Králové. Výzkum je zaměřen na tradiční, ale i moderní výzkumné směry zahrnující celý proces vývoje léku až po klinické zkoušky a regulace (fakulta má i svoji cvičnou lékarnu - na snímku dole). Mezinárodní granty umožnily zakoupení špičkového vybavení. FaF je držitelkou několika patentů, ale úspěšný přenos vědeckých poznatků do praxe zatím chybí.
Na FaF v současnosti běží dva mezinárodní výzkumné projekty spolufinancované z prostředků EU: STARSS a EFSA-CDN. Hodnotící zpráva chválí mezinárodní spolupráce probíhající i prostřednictvím zvaných přednášek a konferencí, přibližně třicet procent publikací vzniká ve spolupráci se zahraničními institucemi.
Přírodovědecká fakulta UK: B+
PřF UK byla hodnocena ve čtyřech oblastech, které se dále dělily do jednotlivých oborů: biologie (ekologie B, experimentální biologie B+), chemie (analytická, biochemie, anorganická, makromolekulární, organická, fyzikální - vše B), geografie (kartografie B-, demografie B, fyzická geografie A, regionální a politická geografie B, sociální geografie A), geologie a environmentální vědy (environmentální vědy, obecná a aplikovaná geologie, geodynamika, geochemie a mineralogie, paleontologie - vše B).
Všechny oblasti se podle hodnocení zlepšují a mají šanci stát se excelentními. Hodnocení vyzdvihuje především řadu úspěšných publikací či držitelů prestižních ERC (Matyáš Fendrych a Filip Kolář) a dalších mezinárodních grantů. Pozitivně hodnotí vybudování výzkumného centra BIOCEV či Centra pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů (CUCAM) a Centra výzkumu patogenity a virulence parazitů (vedoucí projektu profesor Jan Tachezy). Zpráva ale poukazuje na značnou roztříštěnost fakulty a doporučuje větší spolupráci v rámci univerzity, ale i mezinárodně.
Matematicko-fyzikální fakulta UK: B+
MFF UK byla hodnocena v oblastech: fyzika (B), počítačové vědy (A a B) a matematika (B+ a B), v nichž byla během hodnoceného období velmi úspěšná s několika významnými výstupy, které získaly mezinárodní uznání, včetně několika grantů ERC (Ondřej Pejcha, Jiří Klimeš). Například fyzika na Univerzitě Karlově je dobře začleněna do mezinárodní výzkumné sítě a významně přispívá k velkým mezinárodním projektům a infrastrukturám. Velmi silná je i computer science, především skupina teoretické počítačové vědy, jež dosahuje nejvyššího mezinárodního uznání a podílí se na rychlém rozvoji oboru s obrovským potenciálem pro základní i aplikovaný výzkum.
Přítomnost talentovaných a aktivních mladých výzkumníků a výzkumnic je podle hodnotící zprávy dobrým ukazatelem vitality a potenciálu. Fakulta má plný potenciál k tomu, aby se v blízké budoucnosti stala plně konkurenceschopnou a dosáhla úrovně institucí s nejvyšším standardem. Za tímto účelem by měly být v různých oblastech definovány a pravidelně aktualizovány strategie výzkumu, aby bylo možné reagovat na aktuální vývoj. Zpráva doporučuje, aby fakulta opustila jistotu hlavních výzkumných proudů a zaměřila se na rizikovější, ale převratná témata.
Fakulta tělovýchovy a sportu UK: C+
FTVS UK byla hodnocena panelem sociologie a medicína. Hodnocení shrnuje, že FTVS UK kombinuje výuku a výzkum, který je už ze své podstaty značně interdisciplinární a zahrnuje oblasti jako vzdělávání a metodologii, psychologii, etiku a filosofii, historii, sociologii, biomechaniku a fyziologii, rehabilitaci, výživu i management, což komplikuje získávání financí. Do dalších let doporučuje zaměřit se na zvýšení publikačních výsledků a jejich prestiže – pouze šest z hodnocených publikací bylo publikováno v těch nejprestižnějších časopisech oboru.
Výzkumníci FTVS UK se věnují nejen biomechanice, ale i rehabilitaci a péči o fyzické i duševní zdraví - na snímku jedno z jejich pracovišť.
Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium: A
CERGE UK, které propojuje know-how UK s Akademií věd v ústavu CERGE-EI, sází na excelentní výzkum, čemuž odpovídá známka A – jediná pro hodnocené součásti. CERGE pohodlně překonává v řadě ukazatelů i srovnávané zahraniční univerzity. Šíře zkoumaných témat v ústavu je veliká: týká se pracovního trhu, ekonometrie i politické ekonomie. Světových výsledků dosahuje v behaviorální ekonomii či makroekonomii. Analýza vyzdvihuje též účast tří nobelistů ve vědeckém boardu a získané granty Evropské výzkumné rady.
CERGE UK sází nikoliv na kvantitu, ale kvalitu – články v prvním decilu časopisů, dle výše AIS skóre a podobně. Report oceňuje i viditelnost výzkumníků na prvotřídních konferencích či v edičních radách. ERC nositeli jsou Filip Matějka (dvakrát) a Jakub Steiner. Hodnotitelé ve svém resumé navrhují, zda by nešlo více využívat expertů pro výuku na FSV UK.
Centrum teoretických studií: B
CTS, jež je také společným pracovištěm Univerzity Karlovy a Akademie věd, bylo hodnoceno v pěti kategoriích: biologie (B+), historie s archeologií (B), filosofie a religionistika (C+), sociologie a ekonomie. Výzkumný poměr disciplín je docela nerovný, jasně dominuje biologie. Zpráva ovšem oceňuje právě interdisciplinární povahu Centra teoretických studií, jakéhosi malého, ale komplexního think-tanku, klubu, kde se biologie a výzkum biodiverzity potkává s matematikou, teoretickou fyzikou anebo sociologií. Šíře expertízy je veliká.
CTS má oporu v biolozích, kteří publikují v elitních časopisech Nature i Science (například David Storch). Zpráva jmenuje i filosofii a fenomenologii (Archiv Jana Patočky), chválí mezinárodní kontakty, spolupráce a přednášky v cizině i veřejnou roli vědců v komunikování témat, jako jsou biodiverzita či klimatické změny.
Centrum pro otázky životního prostředí UK: B
COŽP bylo hodnoceno ve čtyřech oblastech: environmentální vědy (B+), ekonomické vědy (C), veřejná a sociální politika (B) a pedagogika (B). Status COŽP je jedinečný tím, že se v organizační struktuře nachází přímo pod vedením rektora a je z velké části financováno externími granty, což může do určité míry bránit dlouhodobému plánování a časově náročnějším a obsáhlejším studiím. Cílem je provádět výzkum a poskytovat odborné znalosti v široké oblasti související s životním prostředím, čímž se liší od ostatních součástí univerzity.
COŽP spolupracuje s vládními institucemi, parlamentními orgány, státní správou, nevládními organizacemi i s řadou akademických a výzkumných institucí. Dalším specifikem je značná interdisciplinarita výzkumů. Přestože je COŽP z hlediska počtu zaměstnanců poměrně malou jednotkou UK, hodnotitelé jej považují za dynamický a odborně zaměřený ústav. Vzhledem k vysokému vědeckému postavení zdůrazňují jeho efektivitu při získávání mezinárodních grantů. Pro stabilitu a udržitelnost výzkumů doporučují zajistit větší část jeho rozpočtu z institucionálního financování.
Článek vyšel v online magazínu Univerzity Karlovy Forum
Autoři: Pavla Hubálková, Martin Rychlík
Foto: archiv UK, fotografové UK
redakčně upraveno
