Vytisknout tuto stránku

Univerzita Karlova ocenila pět vědeckých osobností podporou Donatio

19. 11. 2020
Univerzita Karlova ocenila pět vědeckých osobností podporou Donatio

Podvečer oslav 17. listopadu patří již tradičně slavnostnímu setkání akademické obce Univerzity Karlovy ve Velké aule Karolina a předání ocenění pro studenty, pedagogy, vědce a další osobnosti UK. V tomto ani letošní rok nebyl výjimkou, i když kvůli probíhající koronavirové pandemii bylo Karolinum nezvykle ztichlé – bez diváků, kteří z pohodlí domova sledovali online přenos.

VS1 3067S

Po úvodním projevu rektora Tomáše Zimy a profesorky Marie Karfíkové, místopředsedkyně nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která letos ocenila dvanáct osobností UK, byla předána i další ocenění. Jedním z nich byla prestižní výzkumná podpora Donatio Universitatis Carolinae, jejímž cílem je podpora významných vědeckých osobností, jež mimořádně přispívají k odborné prestiži Univerzity Karlovy.

 

 

Jako první v abecedě si ocenění převzal historik Petr Čornej, který se zabývá především českými a středoevropskými dějinami pozdního středověku (se zvláštním zřetelem k problematice husitství), dějinami historiografie a výzkumem hičornejCstorických tradic. Prosazuje vědecký přístup založený na zkoumání autentických struktur a na pochopení mentality pozdně středověkých lidí i společnosti. Jeho největší badatelský přínos tkví v novátorské interpretaci husitství, které odmítl nahlížet prismatem aktuálních politických zájmů, příznačných pro českou vědu 19. a převážně 20. století. Jeho publikace byly přeloženy do mnoha světových jazyků, včetně korejštiny, japonštiny i vietnamštiny, a slouží jako základní poučení o české minulosti i v zahraničí.jehličkaC

Jan Jehlička je významný a mezinárodně uznávaný odborníků v oblasti organické geochemie, aplikace spektroskopických metod v geovědách a průkopníkům exobiologie, což je věda zabývající se otázkou: „Existuje a nebo existoval v minulosti život mimo planetu Zemi?“ V jeho laboratoři na Přírodovědecké fakultě UK se zabývají studiem extraterestrických (mimozemských) materiálů a aplikaci miniaturizovaných analytických nástrojů, jako je například Ramanův spektrometr, v exobiologii. Spolupracuje i na řadě mezinárodních projektů, které se věnují výzkumu a přípravám dalších misí zkoumající možnosti života na Marsu.

němecPetr Němec je spojen s vědeckým oborem spintronika, což je nové dynamicky se vyvíjející odvětví elektroniky. Pro výzkum v oblasti fyziky pevných látek využívá optické metody ultrarychlé laserové spektroskopie, které jsou dlouhodobě rozvíjeny v rámci Oddělení kvantové optiky a optoelektroniky na MFF UK. Tímto otevřel zcela nové výzkumné téma nejen v rámci MFF UK, ale i celé České republiky. Od roku 2011 vede Laboratoř OptoSpintroniky, společné pracoviště MFF UK a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kterou pro nejmodernější přístrojové vybavení hojně využívají i zahraniční pracoviště.

Jan Starý přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF a FN Motol, patří mezi mezinárodně uznávané starýCdětské hematology, který významně přispěl k rozvoji celého oboru. Již třicet let je předsedou pracovní skupiny pro dětskou hematologii České hematologické společnosti a koordinátorem řady klinických studií léčby dětských leukémií v ČR. Během jeho působení v této roli stoupla šance na vyléčení nejčastějšího typu leukémie u dětí z původních dvaceti na současných devadesát procent. Díky jeho znalostem, zkušenostem a osobní angažovanosti je ČR plnoprávným členem jedné z nejvýznamnějších světových skupin zabývajících se léčbou dětských leukémií. V roce 2002 se stal jedním z autorů a hlavním koordinátorem mezinárodního léčebného protokolu pro léčbu dětských akutních lymfoblastických leukémií, který se stal pro všechna centra zapojená ve studii vůbec nejúspěšnějším léčebným protokolem v celé jejich historii a tato studie tak přinesla obrovský benefit pro děti po celém světě.

volfCZakladatel moderní lékařské entomologie na UK Petr Volf přispěl zásadním způsobem k rozvoji celosvětového výzkumu v oblasti přenašečů infekčních chorob. Založil Laboratoř pro výzkum přenašečů infekčních nákaz, která patří k nejvýznamnějším světovým pracovištím ve výzkumu flebotomů, drobného hmyzu sajícího krev, který se vyskytuje především v severní Africe a přenáší infekční chorobu známou jako leishmanióza. Vybudoval tým spolupracovníků, kteří se s využitím nejmodernějších metod podílí na terénním výzkumu i na experimentální práci v laboratoři. Profesor Volf publikuje v nejvýznamnějších časopisech oboru a podle mezinárodního hodnocení Expertscape patří mezi nejvýznamnější světové experty ve výzkumu flebotomů a leishmanióz.

 

 

 Článek vyšel v online magazínu Univerzity Karlovy Forum 

forum

 Autorka: Pavla Hubálková

Foto: Vladimír Šigut, archiv UK