Z výsledků hodnocení plyne, že UK dosahuje v některých oborech úrovně srovnatelné se špičkovými univerzitami v Evropě (jako například ekonomie, archeologie, informatika, geografie nebo kardiologie), ale jako celek se musí dál zlepšovat, aby se zařadila tam, kam přirozeně musí aspirovat: mezi nejlepší evropské univerzity.
Téměř dva roky se několik set převážně zahraničních odborníků zabývalo vědeckou produkcí univerzity v období let 2014–2018, seznamovalo se s organizací vědecké činnosti, zapojením do mezinárodních projektů, výchovou mladých výzkumníků a dalšími aspekty vědecké práce na UK. Aby byla zajištěna maximální objektivnost, byli členové Rady jmenováni rektorem UK na základě doporučení Mezinárodní rady UK a partnerských univerzit v rámci univerzitní aliance 4EU+.
„Pro Univerzitu Karlovu je to významný počin a krok kupředu. Chci poděkovat všem odborníkům na univerzitě a jejích fakultách a zástupcům hodnotícího panelu, kteří se na tomto hodnocení podíleli za jejich velmi náročnou práci, která v budoucnosti přinese ovoce naší univerzitě,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Za měřítko kvality bylo zvoleno několik referenčních univerzit, s nimiž hodnotitelé porovnávali výkon UK (například univerzity v Lovani, Heidelbergu nebo Kodani). „Mezi mnoha dílčími výstupy můžeme za dva hlavní označit Zprávy o hodnocení vědních oblastí, které byly v gesci čtyř expertních panelů, a Hodnotící zprávy fakult, na kterých pracovala Rada. Je důležité zdůraznit, že vědní oblasti i součásti UK byly hodnoceny ve vztahu k referenčním univerzitám. Nejedná se tedy o porovnávání součástí UK mezi sebou navzájem a na výsledky hodnocení by takovýmto způsobem opravdu nemělo být nahlíženo,“ doplnil prorektor UK pro vědeckou činnost Jan Konvalinka.
Rada také vypracovala závěrečný dokument (Executive summary), který shrnuje celý dlouhý evaluační proces, sumarizuje hodnocení jednotlivých součástí UK a předkládá četná doporučení, která by měla univerzitě pomoci na její cestě k excelentní vědecké a tvůrčí činnosti. Za nejdůležitější připomínky jsou považovány výzva více podporovat publikování výsledků v prestižních mezinárodních časopisech či nakladatelstvích. Druhou poznámkou, které se hodnotitelé věnovali velmi podrobně, je značná roztříštěnost oborů v rámci univerzity, která podle nich snižuje efektivitu výzkumné práce v jednotlivých oborech, plýtvá lidským potenciálem i dalšími zdroji. Problém fragmentace označili za významný a zahájení diskuze na toto téma na vnitrouniverzitní úrovni jako základní krok na další cestě.
Své pocity z dlouhého hodnotícího procesu shrnul předseda Rady Jacques Revel z pařížské École des hautes études en sciences sociales slovy: „Navzdory všem výzvám a překážkám, včetně nepředvídatelných komplikací souvisejících s pandemií covid-19, chceme upřímně říci, že tento složitý a komplexní projekt můžeme považovat za úspěch. Věříme, že všechny zúčastněné strany tohoto procesu získaly hodnotnou zkušenost, která pomůže nastavit postupy budoucích hodnocení, stejně jako zlepší jejich využití v dalším rozvoji univerzity.“
Ačkoli hodnocení bylo oficiálně ukončeno, nyní začíná neméně důležité období diskuzí o tom, jak získané výstupy, výsledky a doporučení nejlépe využít ke skutečnému zlepšení UK v její vědecké a tvůrčí činnosti. Důležité bude také důsledně zanalyzovat ukončený hodnotící proces a získat konstruktivní zpětnou vazbu k jeho vylepšení pro příští léta.
Zdroj: Univerzita Karlova 
redakčně upraveno
