Cílem připravované změny je zvýšení vědeckého výkonu, zajištění finanční udržitelnosti výzkumných center i posílení transferu technologií. Vědecká centra se budou kromě sdílení aktivit v rámci nového vysokoškolského ústavu i nadále významně podílet na výukových a výzkumných činnostech na přírodovědecké a lékařské fakultě.

Vysokoškolský ústav by měl zastřešit a ještě více provázat aktivity Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) i Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM). Tato pracoviště patří dlouhodobě k nejvýkonnějším v tuzemsku, uspěla mimo jiné v prestižních grantech Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání ve výzvách Excelentní výzkum, Excelentní týmy či Předaplikační výzkum s celkovou dotací přes jednu miliardu korun. V RCPTM se řeší na UP dosud jediný grant Evropské výzkumné rady (ERC), působí zde vědci, kteří se opakovaně umístili v žebříčku Highly Cited Researchers, i nositel Národní ceny Česká hlava Pavel Hobza. Vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel je na toto ocenění nominován v letošním roce.

„Přes vysoký vědecký i grantový výkon našich center budou všechny vědeckovýzkumné instituce v tuzemsku řešit udržitelnost a systém financování v souvislosti s ukončením dotací Operačního programu Výzkum vývoj vzdělávání a ESIF. Integrace tří vědeckých center podstatně zvýší jejich konkurenceschopnost v evropské a globální grantové soutěži a umožní jejich finanční stabilitu po roce 2020, což bude mít příznivý dopad na celou univerzitu a její postavení ve světě,“ uvedl rektor Jaroslav Miller. Doplnil, že celý projekt bude během října a listopadu detailně představen univerzitní veřejnosti a diskutován na akademických fórech jednotlivých fakult.

Ve spojenectví je síla

Větší propojení výzkumu doporučil UP také audit Evropské asociace univerzit, podle něhož roztříštěnost výzkumu brání jak vyšší míře excelence ve vědě, tak větším úspěchům v oblasti transferu technologií. „Všechna tři centra mají podobné mechanismy řízení, financování i evaluace. Především ale úspěšně vědecky spolupracují, řeší společné grantové projekty. Sdružené personální i infrastrukturní kapacity mohou přilákat na univerzitu další špičkové zahraniční vědce, posílit internacionalizaci a zvýšit pravděpodobnost úspěchu ve velkých mezinárodních soutěžích například v programech H2020 a FP9. Velmi se mi líbí myšlenka propojení ústavu s mateřskými fakultami podobně, jako je tomu v Německu na ústavech Maxe Plancka. Studenti tak budou moci bádat pod vedením nejlepších odborníků a využívat špičkové vybavení ústavu. Úzká spolupráce s fakultami umožní kariérní růst mladých vědeckých pracovníků,“ uvedl ředitel RCPTM Radek Zbořil.

Významné posílení olomoucké vědy by mohla přinést i spolupráce s ÚOCHB, který patří k nejúspěšnějším výzkumným ústavům v zemi. „Se všemi olomouckými vědeckými centry již dlouhodobě spolupracujeme, ale nový ústav by vše ještě prohloubil. Z naší strany je zájem o využití unikátní infrastruktury, která zdejší pracoviště vybudovala. Toto sdílení technických kapacit se už částečně děje, nadále by bylo vyvážené a reciproční. Očekávám, že část našich pracovníků by se přímo zapojilo do výzkumných aktivit a projektů olomouckého ústavu,“ sdělil ředitel ÚOCHB Zdeněk Hostomský. I podle něj má nový ústav bezesporu ambice být vědecky nejvýkonnějším vysokoškolským pracovištěm v ČR.

„Spojení s ÚOCHB by mohlo být pilotním projektem, který dá mnohokrát deklarované spolupráci univerzit s Akademií věd ČR smysluplnou a vysoce konkrétní podobu,“ doplnil Hostomský. ÚOCHB je také schopný nabídnout olomouckým kolegům své know-how v oblasti transferu technologií a vyloučeno není ani kofinancování společné infrastruktury zejména směrem k přenosu výsledků vědy do praxe.

Dalším zájemcem o aktivní spolupráci s novým vysokoškolským ústavem je Fakultní nemocnice Olomouc. „Případný vznik nového ústavu, který sdruží přední vědecké týmy univerzity a nemocnice, považuji za žádoucí. Věřím, že propojení nejkvalitnějších týmů využije možnosti bližší spolupráce fakultní nemocnice a Univerzity Palackého a nasměruje bádání v obou těchto institucích koncepčním směrem,“ domnívá se její ředitel Roman Havlík.

Silná univerzita = silné fakulty

Děkan lékařské fakulty Milan Kolář označuje dosavadní partnerství s fakultní nemocnicí jako velmi otevřené, přátelské a oboustranně výhodné pro rozvoj obou institucí. Obdobná očekávání spojuje i s novým vysokoškolským ústavem. „Organizační propojení univerzitních vědecko-výzkumných center v rámci jednoho celku a úzká spolupráce s fakultami, Fakultní nemocnicí Olomouc a dalšími subjekty budou podle mého názoru prospěšné a přinesou nové projekty, které následně přispějí k posílení univerzity jako uznávané vědecko-výzkumné instituce.“ sdělil Kolář.

Zřízení nového ústavu musí schválit Akademický senát UP. Vztah vědeckých center s mateřskými fakultami bude upraven smluvně. Ústav povede ředitel vzešlý z mezinárodního výběrového řízení.

Autorka: Martina Šaradínová

Zdroj: Žurnál UPOL

Poznámka redakce: Na tento článek reagoval 25. 9. svým prohlášením děkan Přírodovědecké fakulty UP Martin Kubala.

Prohlásil, že "vedení Přírodovědecké fakulty UP se důrazně ohrazuje proti způsobu, jakým je prezentován v Žurnále online vznik nového vysokoškolského ústavu Czech Institute of Science and Technology. Přestože ústav má vzniknout na bázi vědecko-výzkumných center, z nichž dvě jsou organizačními jednotkami PřF UP, o podmínkách zřízení ústavu s vedením naší fakulty dosud nikdo nejednal. V uplynulé dekádě PřF UP investovala do vzniku a chodu těchto center více než 3,5 mld. Kč. Vyvedení aktivit, zaměstnanců, majetku a grantů těchto center z fakulty může způsobit výrazné problémy fakulty po stránce ekonomické, z hlediska zajištění výuky i plnění závazků v řešených projektech. Chci Vás ujistit, že vedení fakulty vynaloží maximální úsilí k odvrácení či alespoň zmírnění negativních dopadů souvisejících s touto změnou na naši fakultu".