Vytisknout tuto stránku

V MSCA mají úspěch inovativní projekty s přínosem pro EU, říká Lukáš Alán

18. 7. 2021
V MSCA mají úspěch inovativní projekty s přínosem pro EU, říká Lukáš Alán

Lukáš Alán se rozhodl získat postdoktorskou zkušenost v zahraničí. Vybral si italskou universitu v Padově. Společně se svojí manželkou žádali o grant z programu Marie Skłodowska-Curie Actions. Co podle něj stálo za tímto rozhodnutím? A proč by zkusit MSCA rozhodně doporučil každému?

Lukáš vyzdvihuje, že díky MSCA se seznámil s podobou evropských grantů. Musel se totiž zamyslet i nad popularizací vědy v rámci svého projektu. To může být pro spoustu doktorandů nová stránka. A finanční podpora je samozřejmě natolik vysoká, že usnadňuje žiLukáš Alánvot v cizí zemi.

Podání grantu spočívá ve vytvoření profilu na stránkách Evropské komise. Je potřeba jej doplnit minimálně dvěma přílohami, tedy samotným projektem a životopisem. A ještě jedna věc je nesmírně důležitá: vybranou univerzitu musíte kontaktovat s dostatečným předstihem.

„Mnoho zahraničních institucí pořádá informativní workshopy a případně mohou i projekt přečíst a upozornit na nedostatky. V případě univerzity v Padově je to týdenní workshop s názvem MSCA MaRaThoN. Tuším, že v ČR pořádá podobné akce Technologické centrum AV ČR,“ říká Lukáš, který před odjezdem do zahraničí působil na Fyziologickém ústavu AV ČR.

Opakované podání projektu nevadí

Velmi důležité je projít si evaluační formulář, tzv. score sheets pro hodnotitele a pokusit se v projektu odpovědět na všechny otázky, kde sledujete různé stránky svého projektu. Každá nezodpovězená otázka znamená body dolů, což při současné konkurenci může mít neblahé následky pro finální hodnocení. Ale ani odmítnutím nemusí vaše cesta končit.

„V případě neúspěchu doporučuji projekt doplnit anebo odpovědět na oponentské komentáře a podat znovu. Při opětovném podání žádosti se totiž oponenti většinou zaměřují pouze na slabiny původního projektu,“ vysvětluje Lukáš a dodává, že podle něj mají největší úspěch inovativní projekty s přínosem pro Evropskou unii a její populaci.

Lukáš neměl v prvním kole štěstí a nedostal peníze, i když byl projekt velmi dobře hodnocen. Ale ani tady cesta nekončí. České Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy takové projekty podporuje, a tak peníze na fungování v zahraničí nakonec stejně jsou.

Výzkumné prostředí je dobré, míra spolupráce je velmi vysoká

Pokud jedete do zahraniční výzkumné instituce, očekáváte alespoň nějakou změnu od prostředí v České republice. Lukáše právě proto nejvíce překvapilo, že se výzkumné prostředí příliš nelišilo. Dokonce jsou prý na tom v mnoha směrech české instituce lépe.

„Na druhou stranu musím ocenit vědeckou úroveň a míru spolupráce. Ta je na mém novém univerzitním působišti v Padově o něco výše. Pracuji zde ve velkém týmu, kde má každý na starosti především svůj projekt. Tyto projekty jsou navíc velice odlišné, pokrývají oblasti od studia diabetu, obezity, přes rakovinu až k vývojovým stádiím jednotlivých tkání jako je oční retina či trachea dýchací soustavy. Jediným spojovatelem jsou mitochondrie. A právě tohle mě zde nejvíce fascinuje a dává zároveň jedinečnou šanci nahlédnout do těchto projektů, které bych jinak takhle zblízka nikdy nepoznal.“

Díky tomu, že Lukáš našel odvahu vyjet s celou rodinou do italského univerzitního prostředí, tak se naučil o vědě přemýšlet jinak. Nabyl samostatnosti a získal spoustu kontaktů a přátel. „Doufám, že mi to vše pomůže v mé budoucí kariéře a v následné transformaci z postdoktoranda na vědeckého pracovníka,“ pochvaluje si svoje rozhodnutí Lukáš.

Postdokem v zahraničí rodina trpět nemusí

Lukášova manželka je také vědkyně, mají spolu dceru, která nastupuje v září do školy. Vše záviselo nejen na tom, zda dostane financování on sám, ale záleželo i na úspěchu jeho manželky. Skloubit všechny tyto podmínky může být velmi stresující, ale výsledek stojí za to.

„Zkombinovat kariéru a rodinu je složité obzvláště v zahraničí, kde se nedomluvíte rodným jazykem a v mnoha případech ani anglicky. Dalším problémem je epidemie SARS-Cov 2 a nepředvídatelné a stále se měnící podmínky cestování v rámci Evropy. Díky podpoře našich domovských institucí a MSCA jsme však byli schopni vycestovat všichni společně, poznat novou zemi a získat nové zkušenosti.“

Expert na mitochondrie

Lukášovo experimentální zaměření je bioenergetika, kde studuje fyziologii mitochondrií. Jeho nadšení a zájem o tento obor je veliký.  V roce 2017 se například zúčastnil soutěže Věda fotogenická. A právě nadšení je velmi důležité pro úspěch v MSCA.

„Zkoumám protein, který se v buňce vyskytuje právě v mitochondriích, kde dochází ke spalování živin a následné tvorbě buněčného energetického platidla, tedy ATP. Předběžná data naznačují, že tento protein řídí, zda se bude v mitochondriích spalovat tuk nebo cukr. Tuto hypotézu podporují i pokusy na myších, “ přibližuje detaily svého výzkumu Lukáš. „Výsledky z tohoto výzkumu bychom chtěli v dalších projektech přenést do klinické praxe, což by při troše štěstí mohlo vést k léku na cukrovku či obezitu,“ dodává.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)


Nepřehlédněte také článek věnovaný informacím o akcích MSCA a také si přečtěte, jak se daří českým institucím získávat podporu v MSCA.