Centrum regionu Haná sdružuje týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. „Současný excelentní výzkum není myslitelný bez špičkového přístrojového vybavení. Díky nové laboratoři si Centrum udrží výsadní postavení v oblasti genomiky a biotechnologie rostlin v celosvětovém měřítku. Stejně tak rozšíříme a prohloubíme spolupráci s českými šlechtiteli a pomůžeme jim při zavádění molekulárních metod ve šlechtění rostlin,” vysvětluje vědecký ředitel Centra regionu Haná a vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jaroslav Doležel.

Sekvenační laboratoři vévodí vysokokapacitní DNA sekvenátor NovaSeq 6000 za 29 milionů korun, který Centrum nedávno pořídilo s pomocí projektu Rostliny jako prostředek udržitelného globálního rozvoje, který financoval Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Kromě toho se v laboratoři nacházejí další tři sekvenátory s různou kapacitou, výkonností i systémy sekvenování.

„V našem akademickém prostředí je sekvenační laboratoř ojedinělá. Na jednom místě se podařilo soustředit špičkovou techniku, ale také odborníky, kteří s ní mají zkušenosti. Provádíme často natolik specializované analýzy, že by nešlo si je někde jinde nakoupit jako službu. Zásadní je, že máme zkušenost s poměrně sofistikovanou přípravou vzorků. Tím jsme zajímaví i pro partnery, jimž můžeme tyto služby nabízet,“ vyzdvihuje vedoucí laboratoře Jan Bartoš.

Nový přístroj má 400krát vyšší kapacitu než nejvýkonnější sekvenátor, který měli olomoučtí vědci dosud k dispozici. V jednom běhu přečte 6 tisíc miliard bází DNA, v centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. Díky podrobným analýzám mohou vědci zjistit, které geny odpovídají za různé vlastnosti plodiny, například za odolnost vůči suchu či rezistenci vůči chorobám. Technické parametry nového sekvenátoru umožní nejen rychlejší a podrobnější studium, ale otevírají i nové směry výzkumu.

„V rámci projektu chceme studovat, jaká je organizace genomu v prostoru buněčného jádra a jak různé faktory, i vnějšího prostředí, toto uspořádání ovlivňují. Dosud jsme tyto analýzy provádět nemohli, ale nový přístroj nám to umožní,“ doplnil Bartoš.

Odborníci budou hledat řešení na globální problémy

Získané informace mohou mimo jiné přispět ke šlechtění hospodářských plodin významných pro výživu lidstva, které budou mít vyšší výnosy i odolnost vůči chorobám a nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. To je i jedna z oblastí, jíž se budou zabývat účastníci konference Plant Biotechnology: Green for Good V. Olomoucké vědecké centrum ji pořádá ve spolupráci s Evropskou biotechnologickou federací (EFB). Odborníci z 20 zemí světa na ní budou až do čtvrtka představovat nové poznatky z oblasti rostlinných biotechnologií, jež by mohly přispět k řešení některých globálních problémů.

Vědci z Centra regionu Haná již minulý rok vyzvali české politiky, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky upravených rostlin v souladu s aktuálním vývojem vědeckého poznání. O potenciálu a rizicích genetických modifikací se také nedávno diskutovalo na půdě Poslanecké sněmovny.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Akademie věd ČR, Univerzita Palackého

Ilustrační foto: Pavlína Jáchimová, AV ČR