Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Výzkumná centra FF UK usnadní organizaci i získávání účelové podpory

4. 8. 2017

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy připravila novou strukturu badatelské činnosti. Tři výzkumná centra mají pomoci propojit různorodé katedry, zvýšit konkurenceschopnost fakulty a také zlepšit postavení humanitního a sociálněvědního výzkumu.

Vytvořit novou strukturu pro svou vědeckou činnost se fakulta rozhodla už před dvěma lety, kdy ji oznámila ve Strategickém plánu rozvoje. Letos v létě byla konečně formalizována opatřením děkanky. Jejím hlavním smyslem je reagovat na měnící se podmínky financování výzkumu a překračovat hranice jednotlivých oborů.

„Na mnoha pracovištích v Čechách jsou uvnitř institucí stále zavřené dveře, a to doslova. Naproti tomu v zahraničí jsou do jednotlivých kanceláří dveře často otevřené. Díky tomu lidé spolu komunikují. To se tady moc neděje. Myslím, že toto je vlastně metafora, jak by Výzkumná centra FF UK měla fungovat...,“ říká Pavel Sitek, proděkan Filozofické fakulty pro projektové řízení a grantovou činnost, který na projektu výzkumných center dlouhodobě pracuje. Právě možnost komunikovat a spolupracovat napříč jednotlivými ústavy, katedrami a disciplínami představuje jeden z hlavních přínosů nové struktury výzkumné činnosti na FF UK.

HRC top2

Nová centra sledují tři hlavní osy výzkumného směřování fakulty. Ty jsou výsledkem dlouhodobé diskuze mezi vedením fakulty a jednotlivými členy katedry. První z nich, Kreativní laboratoř, se zaměřuje na výzkum v oblasti neprofesních, reflektujících a svobodných oborů, ať už se jedná o studium historie, náboženství, filozofie či teorie médií. Druhé centrum, nazvané Centrum pro studium člověka a společnosti, má sloužit jako platforma pro interdisciplinární výzkum zaměřený na mechanismy a strategie adaptace a integrace, na principy mezilidské komunikace a na přenos kulturní identity. Úkolem třetího centra, Institutu pro studium strategických regionů UK, je rozvoj na Karlově univerzitě tradičně kvalitního výzkumu jednotlivých strategických regionů světa. Důraz je kladen i na mezifakultní spolupráci, která v daných oblastech umožní spojit síly všem podobně zaměřeným výzkumníkům na univerzitě. Jednotlivá výzkumná centra mají své odborné rady, které garantují kvalitu a výzkumné zaměření centra. Pod ně pak spadají nejrůznější badatelské týmy, které pracují na konkrétním tématu.

 

Živá platforma bez organizačních omezení

„Nejde ale o žádné rušení či bourání zavedených institucí nebo organizací. Šlo nám o vytvoření platformy, díky které budou moci mezi sebou vědci a badatelé lépe komunikovat a spolupracovat. Na jednom místě tak spolu můžou fungovat literární vědci, filologové, sociologové nebo psychologové,“ zdůrazňuje Sitek. Cílem rozhodně není nahradit základní součásti fakulty, spíše naplno využít její výzkumný potenciál. I proto mohou badatelské týmy vznikat samovolně ze zájmu jednotlivých akademiků napříč fakultou. Výzkumná centra jsou tak pružnou a živou platformou, která má potenciál se dynamicky rozvíjet bez organizačních omezení. Navíc jsou jednotlivé badatelské týmy složeny z různě zkušených výzkumníků. V každém týmu jsou sice zkušení badatelé a zahraniční spolupracovníci, ale zastoupeni jsou především postdoktorandi, doktorandi a dokonce i studenti magisterských oborů. Tím se vytváří nové a zajímavé příležitosti pro mladé začínající badatele.

Lepší konkurenceschopnost

HRC 3

Velkým přínosem projektu výzkumných center je také zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých výzkumníků při získávání grantů. Do těchto řízení tak díky výzkumným centrům nemusí badatel vstupovat sám, ale může mít podporu celého badatelského týmu, který je zaštítěn konkrétní radou výzkumného centra, což často představuje nemalou výhodu.

„Potenciálem Výzkumných center FF UK je možnost reakce na nevyzpytatelné a stále se měnící vědecké prostředí. Můžeme použít příklad operačních programů. Jakým způsobem lze napsat projektovou žádost, která by zaštiťovala fakultu složenou z tolika různých oborů? My jsme se toto rozpětí snažili udržet a zároveň vytvořit něco, co směřuje do budoucnosti,“ vysvětluje Sitek. Zachování diverzity fakulty a využití jejího plného vědeckého potenciálu stálo v základu založení Vědeckých center. Projekt už přinesl první úspěchy na úrovni univerzitních, národních i mezinárodních žádostí včetně dvou stipendií Marie Skłodowska-Curie Actions a jednoho projektu v rámci programu Horizont 2020.

Výzkumná centra byla zatím financována z rozvojového programu univerzity, ale fakulta má ambici získat i podporu z operačních programů. Plánuje se také vytvořit účinný komunikační nástroj, který umožní badatelům získávat další kontakty, a propracovanější interní systém informací o jednotlivých grantových příležitostech. „Mám představu, že by Výzkumná centra FF UK mohla usnadnit práci akademikům, kteří jsou už v tuhle chvíli administrativou velmi přetížení. Zvláště za okolností, kdy má víc než polovina finančních zdrojů na výzkum jít z účelové podpory. Vize je tak vytvořit organizační strukturu pro fakultu, díky které by mohla snadněji reagovat na měnící se podmínky, a zároveň usnadnit fungování jednotlivým akademikům v jejich práci,“ vysvětluje dlouhodobé cíle projektu Sitek.

Nový způsob komunikace s veřejností

Projekt by také mohl napomoci zvednout úroveň humanitního a společenskovědního výzkumu u nás a zlepšit tak jeho postavení. Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, je prohloubit komunikaci jednotlivých odborníků s veřejností, ať už s médii, vládními orgány, nevládní organizacemi či zájemci s řad občanů. Platforma Výzkumných center FF UK také umožňuje badatelům reflexivně a rychle reagovat na palčivé společenské otázky ve veřejném prostoru. Tomu může napomoct i Kampus Hybernská, nový projekt, na kterém Filozofická fakulta spolupracuje s Magistrátem hlavního města Prahy, jehož cílem je podpořit právě komunikaci mezi badateli, umělci, studenty a veřejností v rámci osvětových a kulturních akcí.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Partneři webu a spolupracující instituce