Oficiální vyjádření iniciátorů výzvy
Nedůstojné mzdy, zcela neadekvátní ocenění odborné kvalifikace, pedagogická činnost hodnocená hluboko pod úrovní průměrných platů v daných lokalitách. Taková je pozice akademiků na humanitních a sociálněvědních pracovištích, tedy nejen na filozofických, ale i na dalších fakultách, a to napříč Českou republikou.
V reakci na tento neudržitelný stav, jenž je ojedinělý jak ve srovnání s jinými typy univerzitních pracovišť, tak i v komparaci s regionálním školstvím, oslovují autoři petice na podporu humanitních a sociálněvědních oborů z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci představitele státu a vyzývají všechny, kdo řeší obdobný problém, aby se přidali formou petičního podpisu.
„Během několika dnů se k petici připojily stovky členů akademické obce mnoha tuzemských univerzit. Nejedná se jen o problém jedné vysoké školy, ale o selhání státu ve chvíli, kdy je zcela zřejmé, že žádný ze světových problémů není řešitelný bez oborů, jako jsou sociologie, historie, politologie, psychologie, jazykové vzdělávání, média a komunikace, právo, ekonomie a řada dalších,“ komentuje růst podpisů pod výzvou Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
S tím souhlasí i Tomáš Lebeda, předseda akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci: „Není možné, abychom po akademických pracovnících požadovali vědecký výkon a publikace na mezinárodně konkurenceschopné úrovni, jazykové kompetence a nemalé pedagogické vytížení v situaci, kdy jsou jejich tarifní mzdy zcela demotivující. Chceme, aby poměr tarifních mezd akademických pracovníků, vůči jiným vysoce kvalifikovaným profesím placeným z veřejných prostředků, byl adekvátní a aby odpovídal poměru, který je běžný ve vyspělých zemích.“
„Naši výzvu lze vnímat jako začátek celorepublikového vzdoru, který se v případě, že nebudeme vyslyšeni, promění v občanskou neposlušnost. Jsme připraveni získat podporu zásadní části českých univerzit,“ uzavírá František Kratochvíl, předseda fakultních odborů a jeden z prvních signatářů.
Pro ilustraci uvádíme mzdové zařazení odborných asistentek/asistentů (Ph. D.) na jednotlivých vysokých školách v humanitních oborech, anonymizováno: 26 600 Kč, 28 000 Kč, 23 600 Kč, 24 000 Kč, 32 200 Kč.
Adresáty otevřeného dopisu jsou přednostně předseda vlády, ministr školství, mládeže a tělovýchovy a ministryně pro vědu, výzkum a inovace.
Znění otevřeného dopisu
Níže uvádíme znění otevřeného dopisu:
„Vážený pane předsedo vlády, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené zastoupení vysokých škol a vědeckých institucí.
Dovolte nám, zástupcům humanitních a sociálněvědních oborů pěstovaných na zdejších vysokých školách, vyjádřit vážné znepokojení a zároveň požádat o vaši pozornost.
Byť je v mnoha strategických dokumentech Evropské unie i České republiky argumentováno, že současný svět stojí před mnoha kritickými výzvami, které lze řešit prostřednictvím znalostní báze sociálních věd či ve vazbě na humanitní vzdělávání, nynější situace v terciárním sektoru svědčí spíše o opaku. Shodou mnoha faktorů došlo v uplynulých letech k výraznému propadu financování segmentu a k hraniční existenční situaci značné části vysokoškolských pedagogů a badatelů. Finanční podmínky, v nichž pracují, neodpovídají úrovni jejich vzdělání, někdejšímu statusu povolání, ani proklamované prestiži univerzit. Jsou rovněž v příkrém rozporu s národní tradicí, která vždy čerpala z étosu předních osobností našich oborů.
V tuto chvíli tarifní mzdy často nedosahují ani republikového průměru a dostaly se pod úroveň odměňování u mnoha nekvalifikovaných pracovních pozic.
Vysoce potřebné aplikované disciplíny musí být dováženy znalostí lidské společnosti, její historie i povahy člověka, a teprve takto komplexní vědomí vytváří předpoklad pro úspěšný budoucí vývoj a konkurenční schopnosti v globálním světě.
Sociálněvědní a humanitní vzdělávání prošlo mnoha modernizačními a inovačními procesy, každoročně však sledujeme stále výraznější disproporci vůči možnostem jiných oborů. Výsledkem jsou pochopitelně negativní dopady na studenty a vzdělanost v České republice.
Jsme přesvědčeni, že problém je skryt ve formulaci vládních priorit, v interpretaci evropských strategií, v předešlých tendencích hodnocení vědeckého výkonu, i v osobních a zájmových preferencích konkrétních politických garnitur, v podléhání utilitárnímu populismu a mechanistickému výkladu společnosti.
Žádáme proto o zohledňování nezbytných potřeb humanitních a sociálněvědních oborů ve všech úrovních a fázích rozhodovacích procesů tak, aby byl napraven aktuální stav, jenž je fakticky neudržitelný, což ohrožuje nutné řešení sociálního rozměru rizik, kterým nyní čelíme.
Vyzýváme dále spřízněné instituce i jednotlivce k podpoře tohoto apelu, protože problém vnímáme jako obecný, nikoliv týkající se konkrétního oboru či jedné vysoké školy.
Jsme plně připraveni podílet se na identifikaci problémů a jejich příčin, stejně jako na formulaci pozitivních změn a jejich zavádění."
Celé znění otevřeného dopisu je dostupné zde.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
