Grant MSCA je šitý přímo na míru, aby podpořil mobilitu mladých vědců. Česká republika Mauriciovi padla do oka díky úžasné poloze uprostřed Evropy, ale také kvůli vynikajícímu výzkumu, který se zde dělá. „Našel jsem téma v laboratoři fyzikálního chemika Martina Srnce. Viděl jsem, že právě tam zdokonalím svoje schopnosti ve svém oboru výpočetní chemie. Bylo to skvělé rozhodnutí. Ani ve snu jsem si nepředstavil, že se zdokonalím v tolika věcech. Udělal bych to znovu,“ říká Mauricio, který letos v březnu, jako člen týmu Martina Srnce, získal Cenu Wernera von Siemense za základní výzkum enzymatických procesů.
I když jsou na webu MSCA vyčerpávající informace, jak žádost vyplnit, na první pohled to může odstrašit. „Je ale potřeba vytrvat a přečíst pomalu do konce. Jsou tam klíčové informace,” směje se Mauricio. Nicméně by doporučil tyto tři rady:
- Začněte brzy. Žádost musí být jednoduše bezchybná a to zabere čas.
- Pište co nejpodrobněji. Každá informace musí být srozumitelná a logicky řazená. Pokud se hodnotitelé budou potřebovat doptávat nebo něco nesprávně pochopí, pravděpodobně pohoříte.
- Věnujte se pečlivě každé sekci. Oddíl šíření výsledků a hodnocení rizik je stejně důležitý jako vědecká část.
Nejvyšší šanci, a je to i v instrukcích, mají šanci projekty typu „risk je zisk”. S tím ale Mauricio nesouhlasí. Pokud „risk” v projektu přestřelíte, hodnotitelé to budou vnímat negativně, i když by váš výzkum byl průlomový. Pak je tedy lepší psát projekty typu „lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.” Jinými slovy, pokud váš projekt posune vědění, vaše cíle jsou realistické, detailně rozepsané a s dobrou strategií komunikace a monitoringu, asi uspějete.
Mauricio nešetří superlativy, když mluví, o tom, jak ho MSCA posunulo v kariéře a dodává: „Nejenom, že jsem dostal zdroje k tomu, abych uskutečnil svoje cíle, přišly s tím i povinnosti. Musím je využít správně a v pravý čas. Podle mě je to klíčová kompetence pro juniorního vědce. Nikdy předtím jsem to nedělal, ale teď už lépe rozumím tomu, jak sestavovat ro
zpočet.”
Když přijel Mauricio do Prahy, byl připraven na nepříjemné byrokratické kolečko. Nakonec byl velmi mile překvapen, jak efektivně vše funguje. Další věc, kterou si na Česku pochvaluje, je mobilita. V Mexiku totiž studenti skoro vůbec nevyjedou za hranice. „Země v Evropské unii jsou relativně malé a vyjet za hranice není problém. Líbí se mi, že doktorandi nebo postdoktorandi z velké většiny vyjedou ven na zkušenou. Zůstat v mateřské zemi je spíše výjimkou. Vědci cestují i s rodinami,“ říká Mauricio, který vzal s sebou manželku.
„Musíte si osvojit umění time managementu, abyste měli vyvážený život a zároveň byli vědcem. Opravdu největší výzva pro mě a moji ženu bylo začlenit se v zemi s odlišnou kulturou, přičemž se anglicky někdy mimo pracoviště nedomluvíte. A koronavirová pandemie tomu nepomáhá. Musíte se rychle adaptovat, učit se a díky tomu rostete. Nicméně já i moje manželka víme, že Česko je pro tuto chvíli perfektní volba.“
Přenos vodíku v procesech fotosyntézy a dýchání
Modely, které vysvětlují experimentální pozorování v chemii neboli výpočetní chemie, to je obor, kterým se Mauricio zabývá. Čím přesnější model, tím lépe lze potom navrhovat nové experimenty a pochopit výsledky. Projekt, na kterém konkrétně pracuje, se zabývá přenosem atomu vodíku. Takový přenos je klíčový při procesech fotosyntézy nebo během dýchání, při kterých živé organismy získávají energii. Na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR navrhli unikátní metodologii popisující schopnosti látek na sebe vázat v těchto procesech atom vodíku. Jednoduše řečeno, objevili, jak lze z uhlovodíkových vazeb vytrhnout přesně ty atomy vodíku, které jsou potřeba. Tento objev posunul porozumění těmto procesům a do budoucna slibuje řadu využití. Díky práci Mauricia bude možné například vytvořit levnější a šetrnější metody pro přípravu léčiv, produkovat nové materiály s vylepšenými vlastnostmi nebo vyrábět jednodušší biopaliva.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Přečtěte si o zkušenostech s MSCA dalších mladých výzkumníků - Lukáše Alána, Lenky Polidarové, Jakuba Mihálika, Enrica Patrona, Martina Boudy nebo Petry Alánové. Nepřehlédněte také článek, v němž se dozvíte, jak se daří českým institucím v získávání podpory MSCA, a také shrnutí toho nejdůležitějšího o akcích Marie Skłodowska-Curie.
