„Jsem velmi ráda, že se mi naskytla šance přesídlit na venkov, i se všemi výhodami, které nabízí hlavní město. Oceňuji blízkost Prahy, ale také vítám klid, přírodu a možnosti sportovního vyžití,“ říká rodačka ze severní Moravy Martina Žáková. Pracuje jako vědkyně v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech, kde se zabývá simulacemi interakce laserového svazku s hmotou. Momentálně na toto téma dokončuje doktorát na ČVUT. „Po deseti letech bydlení v Praze jsem se přestěhovala do středočeské obce Nová Ves pod Pleší. V budoucnu se nebráním prožít část svého života v zahraničí, ale ráda bych ve Středočeském kraji zůstala natrvalo,“ dodává Martina, která je důkazem toho, že vrcholová věda už není jen výsadou mužů.
Strukturní biolog z Francie
V ELI Beamlines, vědeckém centru s nejsilnějším laserem na světě, působí téměř 300 odborníků z 30 zemí. Podobně je tomu i v nedalekém Vestci, kde již čtyři roky funguje špičkové biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV. Téměř třetina z 500 zaměstnanců jsou zahraniční studenti a vědci. Patří mezi ně také seniorní vědec Frédéric (Fred) Vellieux. Pochází z Francie, studoval na univerzitách v Nizozemsku a Velké Británii a 25 let pracoval jako strukturní biolog ve francouzské vládní agentuře pro atomovou energii. „Po tak dlouhé době u jednoho zaměstnavatele jsem se chtěl posunout dále. Možnosti v mém oboru však byly omezené, a proto jsem se rozhodl hledat další uplatnění mimo Francii,“ popisuje Fred počátky své cesty do středních Čech, kde v posledních několika letech vznikla s přispěním Evropské unie velká vědecká centra mezinárodního významu. „Na centru BIOCEV mě zaujalo multioborové zaměření – medicína, chemie, genetika a samozřejmě strukturní biologie, která je velmi důležitá při návrhu nových léků,“ vysvětluje Fred, jemuž se ve Středočeském kraji nejvíce líbí historické zámky jako Karlštejn, Dobříš nebo Průhonice. „Za největší překážku pro příchozího vědce považuji neznalost jazyka, což může být problém například při jednání s úřady. Ale plánuji zde zůstat natrvalo, tak budu mít dost času se češtinu naučit,“ říká s úsměvem Fred.
Hvězdný básník
„Do Astronomického ústavu v Ondřejově jsem přišel před 45 lety z Frýdlantu nad Ostravicí v Moravskoslezských Beskydech. Dodnes zde pracuji a bydlím s rodinou přímo v areálu ondřejovské observatoře. Moc se mi tady líbí. Areál se nachází uprostřed krásné přírody a nabízí půvabné výhledy,“ popisuje okolí své práce i bydliště jeden z nejvíce uznávaných českých astronomů Marian Karlický.
Jeho oborem je studium slunečních erupcí, plazmová astrofyzika a radioastronomie. Za svou kariéru přednášel na mnoha univerzitách a vychoval řadu studentů. Je autorem více než 500 vědeckých publikací, dostal celou řadu ocenění a v roce 2018 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR. Ve volném čase se věnuje psaní moderní poezie. „Pro naši vědeckou práci je velice důležité sdílení zkušeností se zahraničními kolegy. Několik výzkumníků ze zahraničí působí přímo u nás v Astronomickém ústavu v Ondřejově, ale samozřejmě bych byl rád, kdyby jich zde bylo ještě více,“ doplňuje prof. Karlický.
Až 30 nových vědců
„Středočeský kraj se profiluje jako vysoce inovační region s excelentními výzkumnými centry, a to jak v rámci České republiky, tak na evropské a mezinárodní úrovni. Máme zde obrovský potenciál i možnosti využití výzkumu a vývoje v praxi. Rádi bychom s podporou evropské dotace posílili naše centra o světové kapacity. Jedná se o logický krok a věřím, že to bude velmi přínosné. Zároveň usilujeme o to, aby se do vlasti vrátili Češi, kteří odešli takzvaně za lepším do zahraničí. Chceme jim u nás vytvořit srovnatelné podmínky,“ říká hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.
Kraj se uchází o dotaci z prestižního programu Horizont 2020, výzvy Marie Skłodowska-Curie, MSCA-COFUND. Žádost nyní prochází hodnocením a výsledky budou známy v únoru 2020. V případě schválení dotace bude program realizován v období od května 2020 do dubna 2025.
„Naším cílem je přivést do kraje až 30 zkušených vědců ze zahraničí, kteří zde budou působit v pěti výzkumných oblastech – biotechnologie a biomedicína, laserové technologie, kosmické technologie, energetika a digitalizace,“ říká Martina Vycudilíková, projektová manažerka SIC pro oblast výzkumu a vzdělávání. „Právě kvůli zaměření středočeských výzkumných center existuje v kraji potenciál pro rozvoj všech těchto oblastí, které jsou zároveň označované za klíčové strategické technologie pro budoucnost.“
Zdroj: Středočeské inovační centrum
Více o snaze Středočeského kraje přilákat vědce ze zahraničí jsme již psali zde.
