Vytisknout tuto stránku

Akademická svoboda pod globálním tlakem

23. 7. 2021
Akademická svoboda pod globálním tlakem

Omezování akademické svobody se stává stále častějším problémem, který je však dlouhodobě „úspěšně" opomíjen. „Demokratické normy, které podporují nezávislost a chrání postavení akademiků, byly narušeny,“ prohlásil v červnu na konferenci německý europoslanec Christian Ehler. Podle něj se jedná se o znepokojivý trend, který je nejsilnější v USA, ale je přítomen také v Evropě.

mikael kristenson 3aVlWP 7bg8 unsplash

Evropská komise pořádala 23. a 24. června 2021 Evropské dny pro výzkum a inovace. Těch se zúčastnil i Ehler, který je členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. „My, jako tvůrci politiky, musíme být otevřeni diskusi a interakci, abychom mohli společně formulovat vhodné nástroje,“ prohlásil politik, podle kterého se výzkum a inovace v současné době velmi rychle proměňují.

Během konference se diskutovalo také o budoucnosti Evropského výzkumného prostoru (ERA) a o vizi vytvoření otevřeného systému výzkumu. Jedno zásadní téma však nebylo na pořadu dne: akademická svoboda. „Akademická svoboda, základ úspěchu Evropy jako vědecké velmoci a ekonomické síly založené na znalostech, je pod tlakem, a to jak v Evropě, tak globálně,“ upozorňuje v novém komentáři Christian Ehler.

Do akademického prostředí 21. století zasahuje politika čím dál tím více. Tím se zároveň zvyšuje možnost, že akademici ztratí zaměstnání. Podle Ehlera je také pravda, že politici vládnoucích stran často otevřeně útočí na akademiky a odborníky: „Extrémistické strany a aktivisté odsoudili akademické pracovníky, kteří s nimi nesouhlasí, a dokonce zpochybnili legitimitu jejich akademických pozic,“ uvádí v textu.

Zpolitizování akademického prostoru je podle něj již zjevně viditelné v několika zemích. V Maďarsku se akademický sektor systematicky dostává pod větší vládní kontrolu, ve Francii zase ministr nařídil vyšetřování ideologických vlivů na vysokoškolské vzdělávání.

V říjnu 2020 členské státy souhlasily s Bonnskou deklarací o svobodě vědeckého výzkumu (více o deklaraci si můžete přečíst zde). Prohlášení sice stanovuje správné zásady, ale už nepředepisuje žádné konkrétní kroky. Skutečnost, že podepsání deklarace po jejím schválení trvalo několik měsíců, je navíc další znepokojující známkou toho, že se téma nebere příliš vážně.

Ehler proto vyzývá k přezkoumání právní ochrany institucionální autonomie v EU. „Musíme zvážit, jak můžeme podpořit jednotlivé akademické pracovníky proti nepřiměřenému vládnímu vlivu na jejich práci.“

Problémy v Anglii

V polovině července procházel druhým čtením v britském parlamentu také zákon o vysokém školství, konkrétně o svobodě projevu. Na tristní stav akademické svobody ve Velké Británii si nedávno anonymně stěžoval jeden z vědců v dopise, který zaslal časopisu Times Higher Education: „Nedávno jsem zveřejnil řadu oznámení o některých kolezích, kteří prováděli nezákonné pokusy se zvířaty. Kolegové mi to oplatili tím, že na mě podali stížnosti, a organizace, ve které jsem pracoval, proti mně zahájila disciplinární řízení,“ zní v dopise od vědce, který podal žalobu za újmu kvůli takzvanému whistleblowingu.

Dále si stěžuje, že neměl právo si přečíst ani obvinění. „A to, že mi instituce změnila pracovní pozici, jsem zjistil až poté, co jsem na svou původní pozici viděl inzerát,“ dodává.

Proto si i tento vědec myslí, že je vhodné, aby vláda přijala právní předpisy na podporu kultury transparentnosti. „Taková kultura by způsobila, že organizace by byly mnohem méně ochotné chovat se špatně a tvrdě zakrývat stopy svého chování,“ uvádí poškozený vědec.

Zákon by měl konkrétně stanovit, že definice akademické svobody v anglickém právu zahrnuje „svobodu zaměstnanců a studentů vyjádřit své názory ve vztahu k poskytovateli vysokoškolského vzdělávání“ – což je pozměňovací návrh, který nedávno navrhla australská vláda.

Akademické svoboda odráží kvalitu univerzit

Nedávno vyšla také studie, která hodnotí úroveň akademické svobody ve světě. Tu v polovině března vydali vědci z německé univerzity v Erlangenu a institutu V-Dem na univerzitě v Göteborgu společně s berlínským think-tankem Global Public Policy Institute a sítí Scholars at Risk.

Výzkumníci hodnotili úroveň akademické svobody ve 175 zemích a oblastech. Nejvyšší hodnocení „A“, skóre alespoň 0,8 z 1, dostalo 71 zemí, naopak nejhorší hodnocení ale získalo čtyřicet zemí se skóre pouze 0,39 nebo menším, které byly ohodnoceny známkou D nebo E.

Největší zhoršení v oblasti akademické svobody zaznamenali v Bělorusku, Zambii nebo na Srí Lance. Špatně si vedl také Hongkong, jehož index poklesl z 0,49 v roce 2019 až k hodnotě 0,35. Autoři práce navíc očekávají i jeho další pokles. Česká republika je s indexem 0,941 na nejvyšších příčkách. Ve svém komentáři ke studii vědci doplňují, že právě míra akademické svobody by se měla stát klíčovým kritériem v oblasti kvality univerzit.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: ScienceBusiness, Times Higher Education (1, 2)