facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Americká věda si pravděpodobně příští rok nepolepší

13. 2. 2020
Americká věda si pravděpodobně příští rok nepolepší

Trumpova administrativa americkou vědu nepodpoří navýšením finančních prostředků ani v příštím roce. Ba naopak. Navrhované škrty zasáhnou zvláště základní výzkum. Výrazně si polepší jen technologické obory jako je umělá inteligence nebo kvantová informatika.

capitol 96827 1280

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhla rozpočet pro rok 2021. Finance na vědu jsou jako v minulých letech výrazně sníženy. Americký kongres v předcházejících letech některým škrtům zabránil, letos má ale podstatně menší manévrovací prostor. Podle dohody z července 2019 se totiž domácí americké výdaje mohou zvýšit jen nepatrně.

Ne všechny vědní obory se však musí obávat škrtů. Z navrhovaného plánu je zřejmé, kam Trumpova administrativa klade své priority. Méně financí dostane základní výzkum, naopak aplikovaný výzkum se zřetelnými technologickými inovacemi, které Trumpova administrativa nazývá „průmyslovými odvětvími budoucnosti“, si nepohorší. Jedná se zejména o obory jako umělá inteligence, kvantová informatika, biotechnologie, vývoj 5G sítí a pokročilé výrobní technologie. Federální rozpočet na umělou inteligenci se tak například zdvojnásobí, a na kvantovou informatiku přibude podle návrhu během dvou let víc než 860 milionů dolarů. Podle plánu jsou právě tyto obory klíčové pro zajištění kompetitivnosti, bezpečnosti a zdraví země.

Vážné škrty naopak čekají obory, které se zabývají klimatickou změnou – tématem, které je Trumpovi dlouhodobě trnem v oku. Hlavní poradce Bílého domu, Kelvin Droegemeier, na otázku, proč tyto důležité obory zažijí největší škrty, neodpověděl. Podle jeho slov přináší předkládaný návrh víc než 6% navýšení finančních prostředků na výzkum a vývoj. Podle časopisu Science jde však o nepravdivou informaci. Navrhovaný rozpočet je o šest procent vyšší než Trumpův návrh z minulého roku. Ten ale americký kongres víceméně ignoroval. Oproti letošním výdajům tak návrh přichází s více než 9% škrty.

National Institute of Health očekává propad o 7,2 %, National Science Foundation možná čekají škrty ve výši 6,5 %. Americká vesmírná agentura NASA má přijít podle návrhu o 11,8 % svého rozpočtu oproti roku 2020. Pravděpodobně tím přijde o některé své aktivity, mimo jiné o vzdělávací programy.

Řada důležitých představitelů americké vědy už navrhovaný rozpočet podle očekávání zkritizovala. Peter McPherson, prezident Association of Public and Land-grant Universities, řekl, že: „Návrh je dalek od investic potřebných k udržení pozice Spojených států amerických jako globální ekonomické velmoci. V době, kdy naši soupeři na světovém trhu zdvojnásobují své investice do výzkumu a vzdělávání, si nemůžeme dovolit zaostávat.“

Spolupráce s Evropou narazila na překážky

Američtí vědci pravděpodobně nemohou očekávat ani příliš snadný přístup k penězům z nového evropského rámcového programu na podporu výzkumu, vývoje a inovací Horizon Europe. Aktuální vyjednávaní podmínek přístupu třetích zemí do nového rámcového programu vyvolalo minulý týden roztržku mezi Bruselem a Washingtonem.

Zástupci americké administrativy se na jednání začátkem února tohoto roku proti navrhovaným podmínkám relativně ostře ohradili. Podle nich nejsou podmínky evropsko-americké spolupráce „tam, kde by chtěli“ a navrhovaná pravidla Evropské komise k americké účasti v programu je „zarazila”.

Další den prohlásila zástupkyně Bílého domu Constance Arvis, že přestože Trumpova administrativa zatím ve věci evropsko-americké spolupráce nedospěla k definitivnímu rozhodnutí, chtějí vyjádřit „obavy“ ohledně diskutovaného návrhu.

„Pokud jsou podmínky finalizovány způsobem, jakým si myslíme, že jsou, znamenalo by to, že dalších sedm let bychom museli spolupracovat se strukturou, která ve svém základu nemotivuje ke transatlantické spolupráci ve vědě. A to se domníváme, že je velmi nežádoucí výsledek jednání,“ prohlásila Arvis.

Trumpova administrativa ovšem není první, která má problém s evropskou-americkou vědeckou spoluprací. Už Obamova administrativa nebyla sto se s Evropskou komisí dohodnout na funkčním partnerství. K hlavním překážkám patřila například evropská pravidla ohledně duševního vlastnictví, která omezují možnosti amerických firem.

Problémy během posledních měsíců jednání narostly. Důvodem je ostřejší politika Evropské unie ve vztahu k zemím připojeným k rámcovému programu, které nejsou členy EU – to se týká například Švýcarska i Izraele (associated countries). Podle nových pravidel by tyto země mohly z evropského programu získat jen tolik peněz, kolik do něj samy vloží. Nemohou si však rozhodovat, kam jejich prostředky poputují. Kromě toho musí připojené země sdílet tytéž demokratické hodnoty. Tato podmínka zabránila v připojení se k jednáním o partnerství Číně.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Science (1, 2), ScienceBusiness