Situace v oblasti vědy ve Spojených státech amerických stále znepokojuje odborníky. Současný americký prezident Donald Trump má k vědě a ke konkrétním problémům velmi osobitý přístup, na který hojně upozorňují nejen média. Jedná se především o jeho odmítavý postoj k jevu známému jako globální oteplování nebo i jeho obecná nedůvěra ve vědecké poradní orgány, které po nástupu do funkce obsazuje jen velice neochotně. Nejen o těchto problémech jsme již psali (zde). Kromě toho, že došlo k vývoji situace v některých oblastech, objevila se i nová rozsáhlá studie s názvem Science under President Trump: Voices of Scientists across 16 Federal Agencies mapující postoje samotných vědců pracujících pod Trumpovou administrativou.
Rozpočet ani vědecký poradce prezidenta nakonec problém pro vědu nejsou
Přestože Donald Trump původně navrhoval výrazné škrty v rozpočtu, které by pro některé oblasti byly kritické, pro americké vědce byl nakonec schválený rozpočet příjemnou zprávou. Především díky Kongresu byl totiž na vědu v roce 2018 vyčleněn rekordně vysoký objem prostředků. S obsazením pozice nejbližšího poradce pro oblast vědy a technologií si dal americký prezident na čas. Do té doby nejdelší čekání na určení vědního poradce Trump prodloužil na dvojnásobek – téměř 560 dní. Pomineme-li skutečnost, že dlouhé čekání se dalo považovat za určitý signál směrem k vědě, je podle zástupců amerických vědců i univerzit výběr meteorologa Kelvina Droegemeiera velmi dobrou zprávou. Rozhodnutí ocenil dokonce i John Holdren, který na této pozici působil v době Baracka Obamy.
Zásadní kauzy se týkají sporu o globální oteplování
Vybraný prezidentův poradce Kelvin Droegemeier nemá na problematiku globálního oteplování tak vyhraněný názor, jako jeho šéf. I proto je vědci přijímán pozitivně. Trumpův odmítavý postoj k tomuto procesu ale dosud způsobuje kontroverzní situace. Takové popisuje již zmíněný průzkum, který provedla Union of Concerned Scientists společně s Center for Survey Statistics and Methodology at Iowa na vzorku větším než 63 000 respondentů. Těmi byli federální vědci pracující v 16 různých agenturách. Podle nich lze pozorovat několik znepokojujících jevů. Mezi ně patří například výrazný úbytek vědců ve federálních agenturách za poslední rok, politické vměšování do práce vědců, zhoršená morálka nebo dokonce problémy s cenzurou či autocenzurou.
Téměř u všech zmíněných problémů se nejhorší výsledky objevují u agentury zkoumající ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency). Ke zmíněnému úbytku pracovní síly v agenturách podle výzkumu přispěla redukce přidělovaných finančních prostředků na určité aktivity, která vedla často i k rušení výzkumných programů. Mnohdy vědci nastupují do předčasného důchodu. Často se také podle respondentů stává, že před rozhodováním na základě vědecky podložených faktů a prací dle nejlepších možných postupů a metod mají v jejich agenturách přednost politické zájmy.
To souvisí i se zmíněnou cenzurou či autocenzurou. Ta se dle výzkumu ve federálních agenturách v poslední době také objevuje. V případě autocenzury jde především o problematiku globálního oteplování, které je podle některých lepší se vyhnout. Podobně je tomu u aktivit, které zpráva nazývá cenzurou. Jde o to, že je údajně v některých případech nemožné veřejně šířit vědecké poznatky týkající se právě klimatických změn. Tyto materiály jsou dle odpovědí označeny jako „interní“. Výsledky šetření týkající se morálky na pracovištích se poté významně liší u jednotlivých agentur.
Celý výzkum je k dispozici zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Science (1, 2, 3), Union of Concerned Scientists (1, 2)
