Vytisknout tuto stránku

Blíží se konec monografií ve světě otevřené vědy?

9. 8. 2019
Blíží se konec monografií ve světě otevřené vědy?

Už dlouho se diskutuje nad budoucností vědeckých monografií. Je s nimi totiž řada problémů – jsou drahé, jejich impakt je špatně měřitelný a jejich vydávání trvá dlouho. Přestože mnozí už dávno předvídali jejich konec, monografie stále existují. Vydrží ale stále zesilující tlak na přechod k otevřenému publikování?

susan yin 2JIvboGLeho unsplash

Monografie mají mezi způsoby, jakými vědci sdílí výsledky svého výzkumu, pevné a neodmyslitelné místo. Jejich rozšíření je ale částečně i otázkou oboru. Zatímco v přírodních vědách se odborné monografie vydávají spíše vzácněji, v sociálních vědách – a především v humanitních oborech – jde o jeden ze základních kamenů vědecké práce. Svůj vliv mají ale i jazyk a lokální akademické tradice. Přestože podle odhadů nepřesahuje poměr monografií vůči globální produkci vědeckých publikací 3 %, v některých zemích toto číslo dosahuje až 40 % (v počtu titulů, nikoliv publikovaných stran textu). Monografie tak hrají významnou úlohu i na národních úrovních.

Zatímco se intenzivně diskutuje o podobách otevřeného publikování článků ve vědeckých časopisech, otázce, jak vydávat monografie v režimu otevřené vědy, se věnuje mnohem méně pozornosti. Jejich budoucnost v době, kdy vchází v platnost Plán S, je tak stále nejistější.

Společenství poskytovatelů finančních prostředků na výzkum, vývoj a inovace cOAlition S, které stojí za Plánem S a jehož hlavním cílem je do roku 2021 přejít kompletně na otevřený systém publikování, totiž monografiím žádnou zvláštní výjimku neuděluje. Sarah Kember, ředitelka Goldsmiths Press, z tohoto důvodu nešetří Plán S kritikou: „Plán S je příkladem způsobu, jak vytvářet politiku, která ztrácí ze zřetele humanitní a sociální vědy, a která je značně nedbalá, co se týče publikování knih.“

Potíže s monografiemi

Problémů s publikováním monografií je v otevřené vědě mnoho. Zaprvé, publikace monografií je velmi nákladná. Reálné náklady je těžké odhadnout, ale studie z roku 2016 tvrdí, že zatímco v USA vyjde publikace jednoho vědeckého článku na 2000 dolarů, vytvořit monografii může vyjít na částku od 15 000 dolarů do 129 000 dolarů. Přenést tak náklady na publikaci z platícího čtenáře na platícího autora, jako je tomu v případě zlatého typu otevřeného publikování, je u monografií prakticky nereálné.

Monografie také mají jiný „citační cyklus“. Monografiím trvá zpravidla mnohem déle, než začnou být citovány a získají nějaký měřitelný impakt. V některých případech to může trvat i desítky let. Problémem je i relativní nedostatek dat, z nichž by bylo možné odhadovat dopady a čtenost takových titulů. Jednotlivá nakladatelství mezi sebou nesdílí výsledky prodejů, a ani různé podoby alternativních měřících systémů zatím nejsou centrálně využívány. Odhadnout vliv či úspěch monografie je tak velmi náročné. Dalším zásadním rozdílem je i to, že autoři obdrží za prodej knih nějakou odměnu (byť obvykle jen velmi malou). To se u článku v žádném případě neděje. Tuto drobnou odměnu je ale obtížné sladit s logikou otevřeného publikování.

Monografie také mají celou řadu problému s převodem do digitálních formátů a s dostatečným užíváním metadat o jednotlivých publikacích. Plán S sice připouští, že přechod na otevřený systém vědeckého publikování v případě monografií bude trvat déle než do začátku roku 2021, stále ale žádá, aby byl co nejrychlejší. Zmíněné problémy tak budou pro nakladatelství už brzy znamenat celou řadu překážek, s nimiž se budou muset relativně rychle vyrovnat.

Experimenty s vydáváním

Monografie publikované v otevřeném režimu zahrnují stále jen malou část z publikovaných knižních titulů. V polovině roku 2019 bylo v Directory of Open Acces Books celkově uloženo méně než 20 000 titulů, přičemž každý rok je celosvětově publikováno přibližně 86 000 vědeckých monografií.

Existují ale i iniciativy, které experimentují s novými způsoby publikování monografií v režimu otevřené vědy. University of North Carolina Press nyní získalo grant na testování nového publikačního modelu. Publikace budou nejprve vydávány v digitální podobě a distribuovány zdarma. Po 90 dnech bude čtenářům nabídnuta možnost knihu si zakoupit v tištěné podobě. Autoři experimentu totiž vycházejí z relativně známého fenoménu, že zejména badatelé v humanitních vědách raději pracují s tištěnými než digitálními texty. První, digitální verze zadarmo, by tak podle tvůrců mohla představit tituly novému publiku, které by pak mohlo mít zájem o jejich koupi.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Inside Higher Education, LSE Blog, Digital Science, Knowledge Exchange