Vytisknout tuto stránku

Blýská se brazilské vědě na lepší časy?

25. 11. 2022
Blýská se brazilské vědě na lepší časy?

Těsná porážka dosavadní brazilské hlavy státu Jaira Bolsonara znamená podle vědců a badatelů počátek pomalého a strastiplného procesu oživení brazilské vědy. Ani v příštím roce, kdy proběhne inaugurace nového prezidenta, se však tamější sektor nevyhne ekonomickým problémům.

stock brazilie

Federální univerzity v ohrožení

Bolsonarova „válka proti vědě“, jak celou situaci pojmenovali akademici, se nesla ve znamení razantních škrtů – rozpočet Ministerstva vědy, technologie a inovací byl od roku 2013 snížen o více než 50 procent, rovněž došlo k podstatnému snížení financování brazilských federálních univerzit. Některým z nich podle Luize Davidoviche, emeritního profesora fyziky na Federal University of Rio de Janeiro a bývalého předsedy Brazilian Academy of Sciences, po dalším škrtu v rozpočtu provedeném těsně před volbami hrozí vážné existenční problémy. „Aktuálně jim chybí peníze na zaplacení účtů za elektřinu a vodu. To je třeba naléhavě řešit,“ okomentoval situaci Davidovich. K tomu, aby se předešlo úplnému uzavření postižených univerzit, řada z nich vyjednává s energetickými společnostmi o odkladu plateb.

Nadějné vyhlídky pro vědu a univerzity, jež jsou právě spojovány s nastávajícím funkčním prezidentským obdobím Luize Inácia Luly da Silvy – kterému se často přezdívá Lula –, mají opodstatnění v jeho minulém prezidentském období v letech 2003–2010. Ačkoliv sám nově zvolený prezident má jen nízké formální vzdělání, během svého posledního působení ve funkci dohlížel na řadu iniciativ zaměřených na zlepšení kvality a dostupnosti brazilského vysokého školství. S aktuálním nástupem do funkce však zároveň v lednu 2023 vstoupí do výrazně odlišného ekonomického prostředí, než do jakého vstupoval před dvaceti lety.

Nejasná budoucnost vědy a univerzit očima odborníků

Další překážkou v ukončení démonizace univerzit a vědeckých institucí, které si v období působení Jaira Bolsonara vysloužily označení „hnízda komunistů, kde se utrácí spousta peněz bez společenského přínosu“, je kromě samotné ekonomické krize i obsazení mocenských pozic spojenci poraženého prezidenta – a to právě i na brazilských federálních univerzitách.

Na tuto situaci upozornil Jesse Levine, vedoucí pracovník organizace Scholars at Risk, která se zaměřuje na podporu a obranu principů akademické svobody a obrany lidských práv vědců po celém světě. Otázkou za milion dolarů je podle Levina problém, jak budou procesy zavedené odcházejícím prezidentem a lidé, které dosadil do klíčových pozic, ovlivňovat zemi i po jeho odchodu z funkce.

Zmíněné „překážky na cestě“ tak brání obnovení financování různých vědeckých institucí, jako je National Council of Scientific and Technological Development, které současná vláda výrazně omezila. K obnově vyzývá i profesor Luiz Davidovich. Tyto kroky by však podle něj vyžadovaly zrušení rozhodnutí, která učinil Jair Bolsonaro, a postup vyžadující čelit nepřátelskému Národnímu kongresu složenému z příznivců odcházejícího prezidenta. I přesto bývalý předseda Brazilian Academy of Sciences vidí jistou naději do budoucna: „Příští rok bude náročný – nebude moc peněz na nic jiného než na nápravu okamžité situace. (…) Ale dovedu si představit, že jak znám Luize Inácia Lulu da Silvu, nějaký signál směrem k vědě a vzdělání proběhne. Přestože si nejsem zcela jistý, zda to současná situace dovolí, myslím, že Lula je odhodlán učinit potřebné kroky.“

Marcelo Knobel, profesor fyziky a bývalý rektor State University of Campinas (Unicamp), vidí budoucnost o něco pesimističtěji a nejasněji. Za předzvěst těžkých časů považuje nedávné demonstrace, které Bolsonarovi příznivci po porážce uspořádali – včetně blokování silnic. „Proti němu (Lulovi) stojí opravdu radikální část společnosti. Bude těžké zemi znovu sjednotit a pohnout se kupředu,“ řekl. Uvedené problémy jsou podle bývalého rektora Unicamp marginální oproti krizovým situacím, kterým bude Luiz Inácio Lula da Silva čelit ve svém novém prezidentském období. Nejasné je v této situaci i další financování univerzit: „Nevíme, jaké škody byly způsobeny a kolik času bude trvat, než se zahojí. Nad tím, co se bude dít nyní, visí velký otazník,“ dodává Knobel.

Bolsonarovo zpochybňování vědy a prevence v období pandemie

Bolsonarovu rétoriku namířenou proti vědě, šíření dezinformací a neověřených alternativ léků proti covidu šlo zaznamenat zejména v období pandemie. Terčem kritiky se právě poražený prezident stal v souvislosti se zanedbáním a zlehčováním krizové situace – v médiích rezonovalo zejména Bolsonarovo přirovnání koronaviru ke „chřipčičce“ –, v jejímž důsledku došlo k masivním ztrátám na životech, tedy k více než 690 tisícům obětí. Jair Bolsonaro byl dále obviňován z propagace neúčinných léků proti koronaviru, jako je antimalarikum hydroxychlorochin, a ze záměrného zdržování nákupu vakcín, o kterých se v živém vysílání vyjádřil, že mohou urychlit rozvoj onemocnění AIDS.

Ve vysílání, které bylo později odstraněno, Bolsonaro dále odsoudil preventivní opatření – nošení respirátorů a roušek. Odstupující prezident podle policejní zprávy „přímo, spontánně a vědomě šířil dezinformaci, že oběti španělské chřipky ve skutečnosti zemřely v důsledku bakteriálního zápalu plic způsobeného používáním roušek, čímž divákům vštípil skutečnou dezinformaci o jejich používání v boji proti covidu v době, kdy bylo používání roušek povinné.“ Právě tato Bolsonarova pochybení zmínil Luiz Inácio Lula da Silva v rámci své prezidentské kampaně na první předvolební akci v srpnu. Zde kromě kritiky vznesl na adresu Bolsonara dotaz: „Kolik dětí je nyní sirotky kvůli tomu, že jsi byl popírač a nevěřil jsi ve vědu a medicínu?“

Odlesňování Amazonie

Lula zaznamenal mezinárodní úspěch v souvislosti s právními kroky, díky kterým pomohl v letech 2004–2012 snížit odlesňování v Brazílii přibližně o 80 procent. Bolsonaro naopak podpořil rozvoj těžby v amazonském pralese a zároveň omezil prosazování zákonů na ochranu životního prostředí. Výsledkem je podle vědců prudký nárůst odlesňování v Amazonii i mimo ni a také zvýšené násilí proti ekologickým aktivistům a členům domorodých kmenů.

Podle Gilberta Câmara, výzkumného pracovníka v oblasti geoinformatiky, by mělo být jedním z prvních kroků nově zvoleného prezidenta obnovení činnosti National Institute for Space Research v São José dos Campos, jenž bude zodpovědný za monitorování odlesňování a zasílání varování orgánům činným v trestním řízení. Zmíněný vědec agenturu v letech 2005–2012 vedl, a ačkoli Bolsonaro v roce 2019 Câmara z čela institutu propustil a snížil rozpočet organizace, oddělení, které monitoruje deflorizaci, podle bývalého ředitele stále funguje, i když je podstatně chudší než dříve.

Bývalá brazilská ministryně životního prostředí Izabella Teixeira, která na pozici působila v letech 2010–2016, v této souvislosti dodává, že cíl mise záchrany Amazonie nebude tak snadný. Deflorizace je rozptýlenější než před deseti lety a často je financována organizovaným zločinem. Lula tak bude muset nejen obnovit zmíněné orgány pro ochranu životního prostředí, které Bolsonaro ochromil, ale také je připravit na boj jak s organizovaným zločinem, tak s politickou korupcí.

Vytěsnění humanitních a společenskovědních oborů

Další trend v oblasti vědy, který bylo v uplynulých letech možné v Brazílii zaznamenat, se týká vyloučení humanitních věd a cílení primárně na exaktní obory. V Brazílii se však nejedná o zcela nový jev – v letech 1964–1968 byla ze školních osnov vyřazena filozofie a sociologie. Zatímco Kongres navrhované změny analyzoval, bývalý ministr školství Abraham Weintraub dával jasně najevo, že do humanitních oborů nechce investovat veřejné peníze. Obory jako sociologie a filozofie podle Weintrauba nenabízejí stejnou návratnost investic jako techničtější oblasti vzdělávání. Humanitní vědy v této souvislosti označil za koníčky bohatých, kteří si je mohou dovolit zaplatit sami. Tyto výroky a tehdejší politika ministerstva školství přispěly k diskreditaci humanitní sféry a vedly k tomu, že řada studentů se po dosažení postgraduálního stupně studia rozhodla pro „bezpečnější“ obory, jako jsou právo, pedagogika a psychologie.

Podle Sarah O'Sullivan, konzultantky v oblasti vzdělávání působící v Riu de Janeiru, jsou však právě kritické myšlení, řešení problémů a komunikační dovednosti zdokonalované v humanitních oborech tím, co Brazílie nyní potřebuje, aby pochopila a hledala trvalá řešení společenských problémů. Země se aktuálně potýká s rostoucí a měnící se demografickou situací a s narůstajícími problémy s městským a domácím násilím. Investice zaměřené na exaktní vědy a obchod na úkor společenských a humanitních věd tak mohou podle ní jen prohloubit propastné rozdíly.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JM)

Zdroje: THE (12, 3), RC33, The Guardian (1, 2), BBC, Nature