facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Brazílie škrtá v rozpočtu na vědu. Budoucnost unikátního urychlovače je ohrožena

20. 4. 2019
Brazílie škrtá v rozpočtu na vědu. Budoucnost unikátního urychlovače je ohrožena

Brazilská vláda v čele s prezidentem Bolsonarem se rozhodla zásadním způsobem omezit vědecký rozpočet na letošní rok. Rozhodnutí může ohrozit například i multimiliardový projekt speciálního urychlovače částic Sirius. Brazilské vědecké společnosti se obávají dalšího odlivu talentovaných výzkumníků do zahraničí.

Takzvaný synchrotron, tedy speciální kruhový urychlovač částic, slouží ke studiu vysokoenergetické jaderné fyziky. Nejznámějším a prozatím i největším zařízením tohoto druhu je Large Hadron Collider (LHC) v Ženevském CERNu. Jeho menší brazilská varianta nazvaná Sirius s obvodem něco přes půl kilometru byla uvedena do provozu v roce 2018.

Sirius

Synchotron Sirius (Foto: Wikimedia)

Vybudování centra přišlo na 1,8 miliardy brazilských realů (asi půl miliardy amerických dolarů), což z něj dělá doposud nejambicióznější brazilský vědecký projekt. Ač malý, je Sirius jedním z prvních urychlovačů čtvrté generace a je tak mezi těmito zařízeními unikátem. Jako první na světě by měl být schopen vyvinout tlak ekvivalentní jádru planety Jupiter.

Další budoucnost unikátního zařízení je však nyní ohrožena. Vláda krajně pravicového prezidenta Bolsonara, který po svém loňském zvolení oznámil, že chce „změnit osud své země“, se nedávno rozhodla zmrazit celkem 42 % rozpočtu tamního Ministerstva pro vědu a komunikaci (MCTIC). To přitom letos hospodaří s nejmenším rozpočtem za posledních 14 let. Namísto původně plánovaných 5,1 miliardy realů (1,45 miliardy dolarů) dostane ministerstvo jen 2,9 miliardy.

V důsledku škrtů mohou mít závažné finanční problémy také jednotlivé agentury určené pro financování brazilské vědy. Ta hlavní, The National Council for Scientific and Technological Development, předpokládá vyčerpání alokovaných prostředků již v průběhu července.

bolsonaro

Brazilský prezident Jair Bolsonaro (Foto: Wikimedia)

Že věda není zrovna prioritou Jaira Bolsonara, se ukázalo již před jeho zvolením prezidentem. V dolní komoře brazilského kongresu hlasoval například pro oslabení environmentálních regulací nebo nepromyšlenou decentralizaci federálních programů na podporu vědy. Bolsonaro však není prvním představitelem země, který se snaží omezit peníze plynoucí do vědy. Také jeho předchůdce Michel Temer přistoupil k drastickým škrtům, když v březnu roku 2017 v rámci omezování federálního rozpočtu v důsledku dlouhotrvající ekonomické recese oznámil snížení rozpočtu na vědu o 44 %. Ještě v průběhu roku ale ministerstvo část krácených financí přece jen dostalo.

Brazilští vědci se nyní obávají, že krácení výdajů omezí vědecký a technologický rozvoj země. Představitelé Brazilské akademie věd (ABC) a pěti dalších vědeckých společností vydali na začátku dubna prohlášení, podle kterého může trvat několik desetiletí, než se obnoví původní vědecká a inovační kapacita země. Jako největší problém se jeví odliv talentovaných vědců do zahraničí.

"Již od roku 2014 jsme se potýkali s rozpočtovými škrty, ale nikdy jsme nedostali pouze polovinu z rozpočtu, který potřebujeme na provoz zařízení v daném roce", říká Antonio Roque da Silva, koordinátor projektu Sirius, který se mimo jiné obává toho, že centrum nebude schopno dodržet mezinárodní závazky. „Mí lidé neustále dostávají nabídky ze zahraničních laboratoří. Jejich ztráta je největším rizikem pro celý projekt,“ popisuje potenciální ohrožení ambiciózního projektu, jehož cílem je přispět k pochopení atomové struktury látek a potenciálně tak k vývoji nových léčiv, zlepšování materiálů ve stavebnictví nebo výzkumu ropy a mnoha dalších oblastí.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Nature (1, 2, 3, 4), LNLS