„Situace je de facto taková, že zatím stále nejsme přidruženi k Horizon Europe, a už pociťujeme důsledky,“ řekl Ben Johnson, výkonný ředitel strategického výzkumu a vývoje inovací na University of Strathclyde a bývalý poradce několika britských ministrů vědy. Dokument s názvem Plan B, který se diskutuje od roku 2019, podle něj však nabízí jasná opatření k ochraně a stabilizaci místního vědního systému na několik příštích let.
Britský plán je rozdělen na několik částí. Jednou z nich jsou „přechodná opatření“, která mají „vědeckou loď” stabilizovat, pokud se Velká Británie rozhodne ukončit čekání na přidružení ještě předtím, než spustí plnohodnotnou alternativu.
Nejvýznamnějším příslibem je nicméně financování všech britských účastníků v konsorciích Horizon Europe, kteří mají grantové dohody domluvené do 31. března 2025. To by mělo umožnit britským výzkumníkům zapojit se do přibližně dvou třetin výzev Horizontu, i když k přidružení nedojde. Příslib financovat všechna konsorcia představuje výhru zejména pro britské univerzity, které se obávaly, že vláda omezí financování konkrétních vědeckých témat nebo uvalí zvláštní prověrky na peníze.
Kromě toho Spojené království vloží finance do řady dalších stávajících programů, aby zmírnilo negativní důsledky plynoucí z nepřidružení se k Horizon Europe. Další peníze potečou například do různých inovačních programů, včetně celosvětové sítě Eureka, s cílem pomoci britským podnikům udržet stávající vazby s evropskými partnery a zároveň vytvořit silnější partnerství se vzdálenějšími zeměmi, jako jsou Jižní Korea, Kanada či Singapur.
Současná situace přinesla tamní vědecké komunitě 19 měsíců nejistoty. Více než 100 britským výzkumníkům a výzkumnicím, kteří se rozhodli nepřemístit do institucí v členských státech EU, byly nedávno odebrány prestižní granty Evropské rady pro výzkum (ERC). Mnoho dalších talentovaných mladých výzkumníků nyní aktivně hledá pozice v evropských institucích. Místní univerzity varovaly, že jsou britští vědci nuceni opustit velká výzkumná konsorcia, a poznamenaly, že „situace se zhoršuje každým dnem, jak se prohlubuje nejistota“.
V plánu však stojí, že si chce Velká Británie vědecké talenty nejenom udržet, ale i přilákat další. „Náš odvážný britský stipendijní program bude zahrnovat úspěch ERC a MSCA a poskytne stejné kariérní výhody a prestiž se zvýšeným financováním a flexibilitou,” stojí v plánu.
Dlouhodobý Plán B předpokládá více peněz na průmyslový výzkum a inovace a dále bude financovat nové výzkumné infrastruktury a digitální výzkumné kapacity. Cílem je toto financování přesměrovat od dominantního „zlatého trojúhelníku“ univerzit v Oxfordu, Cambridgi a Londýně a dosáhnout vyváženějšího pokrytí výzkumu a vývoje v celé zemi.
Podle tamní výzkumné agentury UKRI je však publikace jen začátek porozumění toho, jak by se britští vědci mohli podílet na důležitých globálních projektech po vystoupení z Horizontu. Britská Royal Society zase zdůraznila „potřebu znát všechny podrobnosti“ toho, jak bude vláda plán financovat. Specifické detaily těchto dlouhodobých plánů budou zveřejněny až na podzim.
Co na to nová vláda?
Navzdory všem plánům nicméně není nic jisté. Pád premiéra Borise Johnsona britské výzkumníky znepokojil. Bojí se, že by jeho nástupce mohl využít peníze původně směřující na financování výzkumu pro jinou oblast. V loňském roce se vyčlenilo 6,9 miliardy liber pro sdružení Horizon Europe nebo jeho případnou alternativu, což univerzity ujistilo, že v obou případech dostanou finanční prostředky, a to až do roku 2025.
Budoucí změna premiéra by ovšem mohla vše zpochybnit. Členové Konzervativní strany až do září rozhodují, jestli Johnsonovo křeslo zaujme britská ministryně zahraničí Liz Truss nebo bývalý ministr financí Rishi Sunak.
I když se naděje na přidružení zmenšují, britská vláda a zástupci výzkumu poukazují na to, že Evropská komise by mohla problém okamžitě vyřešit upuštěním od své námitky proti přidružení Spojeného království a ponecháním stranou širších politických sporů.
Tim Bradshaw, generální ředitel asociace 24 britských výzkumných univerzit Russell Group, v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen napsal, že zamítnutí přidružení Spojeného království by byla chyba. „Bez plného přidružení Spojeného království se program stane méně konkurenceschopným a bude mít dopad na excelenci a prestiž grantů EU,“ píše ředitel s tím, že přidružení je příliš důležité na to, aby bylo použito jako součást vyjednávání.
George Freeman, který se stal už sedmým ministrem vědy za posledních pět let a který na začátku července ze svého postu rezignoval, o další spolupráci Velké Británie s Evropskou unií intenzivně jednal. Dohody však nebylo nakonec dosaženo. Jediná věc, která se zdá nyní jistá, je, že zemi čeká ještě mnoho týdnů nejistoty, než se britské vědě dostane odpovědí, které hledá.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: Nature, Chemistry World, Science Business
