facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Budou smět brazilští vědci cestovat na zahraniční konference?

12. 3. 2020
Budou smět brazilští vědci cestovat na zahraniční konference?

Tlak na omezování akademických svobod v Brazílii ze strany vlády krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara se stále stupňuje. Po četných útocích na členy akademické komunity a ostrém krácení rozpočtů veřejných vysokých škol nyní ministerstvo vydalo nařízení, že na zahraniční konference smí vycestovat pouze jeden akademik za instituci.

Bolsonaro

Jair Bolsonaro

Útoky na akademické svobody a nezávislost univerzit se v Brazílii stupňují. Situace se prudce zhoršila zejména od podzimu 2018 v souvislosti s prezidentskými volbami, ve kterých zvítězil krajně pravicový kandidát Jair Bolsonaro. Od té doby jsou univerzitní kampusy častým terčem politicky motivovaných útoků. Pouze několik dní před druhým kolem prezidentských voleb v roce 2018 byla znásilněna studentka tmavé pleti z University of Fortaleza poté, co začala dostávat opakované rasisticky motivované výhružky. Ty tvrdily, že až bude Bolsanaro zvolen do úřadu prezidenta, „univerzity budou očištěny od jejích lidí“.

To ovšem zdaleka není jediný podobně politicky motivovaný incident. Další skupina studentů, kterou napadli muži s železnými tyčemi kvůli rozdávání letáků podporujících Bolsonarova oponenta, dostala od policie doporučení, aby se nesnažili v kauze dosáhnout jakýchkoliv trestních obvinění, protože by je to prý vystavilo dalším fyzickým útokům.

Krátce po říjnových volbách se na kampusu University of Pernambuco objevil anonymní dopis, který jmenoval několik expertů v oblasti genderových studií a protidrogové politiky, kteří podle dopisu mají „zákaz“ vstoupit na akademickou půdu. Řada podobných útoků míří zejména na ženy akademičky, které se zabývají politizovanými tématy jako gender, rasismus či novodobá brazilská historie.

To potvrzuje i Debora Diniz, specialistka na bioetiku, která působila na University of Brasília: „V létě 2018 jsem před prezidentskými volbami dostala email. Odesílatelé v něm psali, že budu zastřelena. Pokud se budu skrývat, zabijí moji rodinu. Pokud se nebudou moci dostat k mé rodině, tak zmasakrují mé studenty, kolegy a zaměstnance na University of Brasília a na výzkumném ústavu, který jsem spoluzakládala. Desítky mých kolegů bylo v kopii tohoto emailu.“ Profesorka Dinaz nakonec pod tlakem výhružek opustila svou vědeckou pozici a emigrovala ze země.

Vládní reformy i nové nařízení

Nejde však jen o anonymní útoky na internetu. Na jaře minulého roku vláda oznámila, že zkrátí rozpočet státních univerzit o 30 % na provozní a investiční výdaje a téměř o polovinu zmenší rozpočet brazilského Ministerstva pro vědu, technologie, inovace a komunikaci. Tehdejší ministr školství, Abraham Weintrab, také vyhrožoval, že zruší financování oborů jako je sociologie nebo filozofie na úkor oborů, které podle něj „generují okamžitý zisk pro daňového poplatníka“. Opatření vyvolala ostré protesty akademické komunity. Desetitisíce vědců, akademiků, a především studentů proti nim vyšlo protestovat do ulic.

Aktuálně vzbudilo pobouření nové vládní nařízení, které omezuje množství akademických pracovníků, kteří mohou cestovat na mezinárodní konference. Podle nové vyhlášky brazilského ministerstva školství může za jednu instituci do zahraničí na mezinárodní vědeckou událost vycestovat pouze jeden zaměstnanec. Domácích konferencí se mohou účastnit dva zaměstnanci z jedné instituce. Výjimku lze podle nařízení udělit jen ve výjimečných, odůvodněných případech.

Proti drakonickému nařízení se ohradila jak Brazilská akademie věd, tak Brazilská společnost pro pokrok ve vědě (Sociedade Brasileira para o Progresso da Ciência) a další vědecké společnosti. Ty v dopisech volají po okamžitém zrušení nařízení, protože podle nich „představuje bezprostřední riziko pro bilaterální programy a velké projekty mezinárodní spolupráce, v nichž se Brazílie výrazně angažuje.“ Kvůli ostré reakci vědecké komunity ministerstvo prohlásilo, že dokument reviduje a analyzuje možné úpravy na základě požadavku výzkumníků.

Nepohodlná výuka historie

Akademické svobody v Brazílii však nejsou spojeny jen s vládou Jaira Bolsonara, ale také výsledkem stupňujícího se konzervativismu v brazilské společnosti v poslední dekádě. Během té se konzervativní skupiny aktivně snažily o omezení „kulturního marxismu“, z něhož obviňují právě univerzity a vědecké instituce. Po Bolsonarově zvolení se situace výrazně zhoršila a začal se stupňovat tlak i na samotný obsah výuky. Například státní zástupkyně Ana Caroline Campagnolo vyzvala na Facebooku studenty, aby natáčeli své učitele, pokud je přistihnou při „ideologickém nebo stranickém“ chování. To se má přitom týkat všech úrovní vzdělání – základního, středního i vysokoškolského. Na mušce mají konzervativci zejména historii, kde zvyšují tlak na revizi výuky dějepisu. Nepohodlná je zejména historie dvacet jedna let trvající druhé vojenské junty v šedesátých a sedmdesátý letech minulého století a historie otroctví v Brazílii.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Times Higher Education (1, 2, 3), Chemistry Today, The Guardian (1, 2), Scholars at Risk, American Association of University Professors