Vytisknout tuto stránku

Čechů mezi nejcitovanějšími vědci světa přibývá

29. 11. 2018
Čechů mezi nejcitovanějšími vědci světa přibývá

Kteří vědci patří ve svém oboru mezi absolutní světovou špičku? To uvádí aktuální žebříček autorů, jejichž vědecká práce patří mezi jedno procento nejcitovanějších. Je tedy ostře sledovaná a má značný dopad. S některou z českých výzkumných institucí lze spojit hned dvanáct jmen.

Žebříček Highly Cited Researchers zveřejňuje společnost Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters) každý rok. V tom letošním najdeme mimo jiné i 17 držitelů Nobelovy ceny včetně dvou letošních. Z České republiky v žebříčku figuruje dvanáct osobností. Pět jich je přitom spjato s Univerzitou Palackého, čtyři z nich pak s jejím Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). A to včetně jeho ředitele a předního světového odborníka na nanotechnologie Radka Zbořila nebo vůbec nejcitovanějšího českého vědce, Pavla Hobzy. Ten vedle RCPTM působí i na Akademii věd.

S Akademií věd ČR je spojeno celkem 6 jmen v letošním žebříčku, například i Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu, který za svou práci loni získal i Akademickou prémii. S již zmíněným olomouckým centrem spolupracuje i další vysoce citovaný český vědec, Martin Pumera. Ten se po letech v zahraničí vrátil na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde buduje excelentní vědecký tým pro výzkum nanorobotů.

Mezi Čechy v žebříčku nalezneme pouze jednu ženu. Je jí Renata Cífková, mezinárodně uznávaná odbornice na problematiku rizikových faktorů aterosklerózy a prevence kardiovaskulárních onemocnění a vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Svůj žebříček nejcitovanějších vědců letos na jaře sestavily i Lidové noviny. Řada jmen se v obou seznamech shoduje a v obou převládají čeští vědci, kteří se zabývají chemií. Ta nepochybně patří mezi silné stránky tuzemské vědy, nicméně v případě citačních ohlasů je nutné zohledňovat odlišné zvyklosti jednotlivých oborů. Druhým nejvíce zastoupeným oborem Čechů v žebříčku Clarivate Analytics jsou vědy o životním prostředí nebo ekologii.

Zatímco v letošním seznamu figuruje 12 zástupců z českých vědeckých institucí, například sousední Slovensko nemá v elitní společnosti žádného výzkumníka, Slovinsko je zastoupeno dvěma vědci, Maďarsko třemi a Polsko šesti. Naopak na rakouských univerzitách a výzkumných ústavech působí na čtyři desítky zástupců, a Německo má na seznamu dokonce přes 350 badatelů.

Nejvíce svých zástupců v žebříčku mají Spojené státy - celkem 2639. S velkým odstupem následuje Velká Británie (546) a Čína (482). Mezi institucemi je na prvním místě Harvard University se 186 vysoce citovanými vědci, následují National Institutes of Health (148) a Stanford University (100). Až čtvrtou příčku obsadila jiná než americká instituce - Čínská akademie věd (99).

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Clarivate Analytics, Univerzita Palackého