Sergej Kvit, šéf ukrajinské agentury zaměřené na kvalitu vysokoškolského vzdělávání a bývalý ministr školství a vědy, ve čtvrtek 24. 2. 2022 vyzval vědce, výzkumníky a badatele z celého světa, aby se postavili proti aktuální ruské invazi na Ukrajinu. Ruská armáda totiž ve čtvrtek 24. 2. 2022 zaútočila na města a další cíle po celé Ukrajině. Podle dostupných zpráv a informací jsou vzhledem ke krutým bojům a bombardování pozastaveny veškeré aktivity ukrajinských vysokých škol. Došlo k všeobecné mobilizaci a studenti se připojují k armádě.
„Akademická komunita nesmí zůstat zticha. Vy, akademici, kteří nejlépe znáte evropskou historii 20. století, historii 2. světové války a její následky pro Evropu a celý svět. Vyzýváme proto univerzity a akademické instituce po celé Evropě, aby se spolu s Ukrajinou postavily proti putinovskému režimu, který ohrožuje základy míru, bezpečnosti a demokracie v Evropě i po celém světě. Je to náš společný úkol – bránit demokracii,“ vyzývá Kvit vědce a akademické pracovníky po celém světě, aby apelovali na mezinárodní organizace, národní vlády, své kolegy i veřejnost.
Česká věda chce pomáhat
České i evropské vědecké instituce na ruskou agresi začaly odpovídat také. České univerzity vyjádřily podporu Ukrajině a tvrdě odsoudily ruskou agresi, a to jak individuálně, tak prostřednictvím České konference rektorů. Ta ve svém prohlášení ze dne 24. 2. 2022 uvedla: „Česká konference rektorů velmi důrazně odsuzuje postup Ruska a jeho násilnou a dobyvačnou politiku. Každý nezávislý stát má právo demokraticky rozhodovat o své budoucnosti a svém směřování,“ píše se ve společném prohlášení. „To, čeho se Rusko dopouští, je pošlapáním nejen mezinárodního práva, ale také všech ideálů evropské civilizace a mírového soužití mezi evropskými národy. Ruské vedení svými posledními kroky vyřazuje Rusko ze společenství civilizovaných evropských států 21. století.“ Česká konference rektorů také prohlásila, že tuzemské vysoké školy jsou připraveny poskytnout pomoc ukrajinským občanům, zejména pak studentům a akademikům. Ke stanovisku se připojila i Asociace výzkumných univerzit.
Pomáhat chtějí české vysoké školy také individuálně. Univerzita Karlova například spustila informační web, telefonickou psychologickou poradnu a vyčlení lůžka pro ubytování studentů či zaměstnanců a jejich rodin z postižených oblastí. Nejstarší česká univerzita plánuje zároveň připravit konkrétní finanční pomoc Ukrajině a jako symbolické gesto solidarity rozsvítila Karolinum v barvách ukrajinské vlajky. Masarykova univerzita zase vypsala finanční pomoc určenou na vzdělávací a humanitární účely a nabízí ubytování pro občany Ukrajiny. Česká zemědělská univerzita v Praze otevřela veřejnou sbírku pro Ukrajinu. Na mnoha českých vysokých školách vlaje ukrajinská vlajka. Další iniciativy na pomoc Ukrajině neustále přibývají.
I další české vědecké instituce se přidávají k odsouzení ruské agrese a nabídce pomoci Ukrajincům. „Vědci a vědkyně nemohou mlčet tváří v tvář válečnému konfliktu na území Evropy. Stojíme na straně dodržování lidských práv, svobod a demokracie. Našim kolegům na Ukrajině vyjadřujeme plnou podporu a podáváme pomocnou ruku,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Na akademické pracovníky a studenty z Ukrajiny se proto zaměří i nový program mezinárodní spolupráce. Podle zpráv v AV ČR podobné programy připravují i jednotlivé ústavy a pracoviště včetně Historického ústavu AV ČR, Psychologického ústavu ČR nebo Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který na humanitární pomoc přispěje částkou 200 000 korun. Akademie věd také připomněla, že aktuálně spolupracuje s Národní akademií věd Ukrajiny, která vznikla v roce 1918, na šesti projektech.
Solidaritu s Ukrajinou vyjádřil také Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. „Co nejdůrazněji odsuzujeme nevyprovokovanou vojenskou agresi ruské armády proti suverénnímu státu Ukrajina a jsme připraveni maximálně pomoci, kde to bude možné,“ píše se ve zveřejněném dopise ukrajinské akademické obci. „V případě potřeby, například ohledně dočasného zaměstnání a ubytování vědců v našem ústavu, se na nás neváhejte obrátit a my uděláme, co bude v našich silách.“
Vůči ruské agresi se ohradila i česká vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ta české vládě doporučila, aby zajistila potřebný přístup ukrajinským vědcům a badatelům a jejich rodinám ke zdravotní péči, sociálnímu a hmotnému zabezpečení i na trh práce. Vyzvala také poskytovatele podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích, aby konkrétními kroky podpořili rozvoj spolupráce s ukrajinskými výzkumnými subjekty a aby připravili a podpořili společné výzkumné projekty. Na organizace a podniky, které spolupracují s vědci z Ukrajiny, zase RVVI apeluje, aby vyšly vstříc jejich potřebám a umožnily jim pracovat ve výzkumné práci v ČR. RVVI pak ale také vyzvala výzkumné organizace, aby zajistily ochranu svých informačních systémů a vědeckých informací před možnými kybernetickými útoky a aby věnovaly zvýšenou pozornost poskytování vědeckých informací směrem k Ruské federaci a Bělorusku. Evropská komise nedávno připravila dokument, který shrnuje návody a informace pro výzkumné organizace, jak se bránit vůči digitálním bezpečnostním rizikům.
Učená společnost České republiky vyzvala ruské vědce, aby se ohradili proti vojenskému vpádu vlastní země na Ukrajinu. „Mezinárodní rozpory, názorové odlišnosti, ba ani údajné obavy o osud národnostních menšin v sousedních státech neopravňují k použití vojenského násilí, neomlouvají ničení měst a vesnic, zabíjení civilistů i vojáků, bránících svoji zemi,“ píše se v otevřeném dopisu Učení společnosti ruské vědecké komunitě. „Válka je popřením principů, na nichž stojí komunita vědců, jejímiž jste členy stejně jako my. Pomozte ji zastavit!“ vyzývá společnost.
Protestují i ruští vědci
Ještě během čtvrtka 24. 2. 2022 začal vznikat otevřený dopis ruských vědců, ve kterém volají po zastavení války. „Neexistuje žádné racionální zdůvodnění této války. Pokusy využívat situaci na Donbasu jako první krok k spuštění vojenské invaze nejsou důvěryhodné. Je očividné, že Ukrajina nepředstavuje bezpečnostní riziko pro naši zemi. Válka proti ní je nespravedlivá a upřímně nesmyslná,“ píše se v dopise. „Respektujeme ukrajinské státní uspořádání.“ Zodpovědnost za válku podle tamějších vědců leží zcela a úplně na Ruské federaci. Ruští vědci se také obávají, že válka odsoudí Rusko k úplné mezinárodní izolaci. To krutě udeří na vědecký výzkum – ten podle otevřeného dopisu není možné dělat bez mezinárodní spolupráce. Ve výsledku to povede ke kulturnímu a technologickému propadu celé země. Aktuálně otevřený dopis již podepsalo přes 2000 ruských vědců a další podpisy stále přibývají. V angličtině z něj cituje například server Euroreporter.
Reakce přichází i ze zahraničí
Německé vysoké školy se také ohradily vůči ruské agresi. Petr-Andre Alt, prezident Německé konference rektorů, doporučil zmrazit akademické vazby s ruskými institucemi a zejména projekty vědecké spolupráce. Podle vyjádření z 24. 2. 2022 Německá konference rektorů vyjádřila solidaritu s Ukrajinou a ukrajinskými vysokými školami. „Německé univerzity budou ukrajinským studentům a akademikům pomáhat v rámci svých možností. Lze také předpokládat, že toto dění vážně poškodí německo-ruské akademické vztahy,“ napsal Alt. Německá vláda v této souvislosti skutečně tamějším univerzitám nařídila zmrazit akademické vztahy s Ruskem. Podporu vyjádřila také organizace UNIFI, která sdružuje finské univerzity. Podle France Universités, která sdružuje francouzské vysoké školy, musí francouzské předsednictví v Radě EU mobilizovat veškeré síly na zajištění bezpečí studentů – na obecnější úrovni také míru. „Je zodpovědností evropských univerzit usilovat o to, aby rozum a inteligence přetrvaly.“
Evropská asociace univerzit (EUA) na sociální sítí Twitter vyslovila solidaritu s 26 ukrajinskými univerzitami, které jsou členy asociace. Asociace je podle vlastních slov v kontakty s tamějšími univerzitami a plánuje nabídnout veškerou možnou podporu.
Pomoc nabízejí také rektoři dvou největších rumunských univerzit, University of Bucharest a Babeș-Bolyai University. Ti v oficiálním prohlášení nejen nabídli pomoc ukrajinským uprchlíkům, ale chtějí také pomoci chránit ukrajinským univerzitám jejich majetek i historickou kontinuitu. „Myslím si, že je naší povinností nejen ukázat solidaritu, ale také přijít s konkrétními návrhy, jak podpořit studenty, profesory a jejich rodiny,“ řekl rektor University of Bucharest, Marian Preda. Podle něj by měli rumunské instituce pomoci ukrajinským univerzitám chránit potřebné dokumenty či knihy z knihoven a archivů.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: University World News, ScienceBusiness (1, 2), ResearchProfessionalNews, Akademie věd ČR
