V Německu začíná nová politická éra. Angela Merkelová po šestnácti letech v čele spolkové země končí a po zářijových volbách se začíná vyjednávat o nové vládě. Ať už se však do vedení země postaví kdokoliv, přebírá zemi, která disponuje největším rozpočtem na vědu a výzkum v Evropě a v posledních letech se jí podařilo upevnit pozici jednoho z globálních lídrů ve výzkumu.
Dobrá kondice německé vědy je bezpochyby i výsledkem stabilní podpory Angely Merkelové. V roce 2005, kdy se Merkelová stala kancléřkou, byl rozpočet německého ministerstva pro výzkum přibližně 8,5 miliardy eur. V roce 2021 to při jejím odchodu bylo dokonce 20,8 miliardy eur. Německý Spolkový statistický úřad odhaduje celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace jenom za rok 2019 na 109,5 miliardy eur, přičemž přibližně dvě třetiny těchto výdajů pochází ze soukromého sektoru. Tato částka odpovídá přibližně 3,2 % německého hrubého domácího produktu. Mezi rozvinutými ekonomikami tak německé investice do výzkumu odpovídají například Japonsku.
I díky tomu se v zemi daří prakticky všem vědeckým disciplínám, ať už se jedná o základní či aplikovaný výzkum. Podle údajů Nature Index, který vyhodnocuje výsledky 85 prestižních vědeckých časopisů z přírodovědných oborů, je Německo třetí nejvýkonnější z hlediska vědeckých výstupů. Předehnala ho pouze Čína a USA.
Angela Merkelová má ostatně s vědou velké množství osobních zkušeností. Vystudovala fyziku na University of Leipzig a získala doktorát z kvantové chemie na východoněmecké Akademii věd v Berlíně-Adlershofu. Později také působila na stážích v Československu, kde v rámci Akademie věd spolupracovala s Rudolfem Zahradníkem. „Během svého působení v křesle kancléřky, Angela Merkelová nikdy nezpochybňovala roli a důležitost vědeckého poznání a vzdělání nebo důležitost na faktech založených rozhodnutí v politice či společnosti,“ prohlásila o odstupující kancléřce Katja Becker, současná předsedkyně německé grantové agentury DFG (Deutsche Forschungsgemeinschaft). „Výsledkem toho je, že vědu, výzkum i výzkumné organizace významně obohatilo jak navyšování samotných financí, tak stabilita dlouhodobého finančního plánování. Doufám, že se nám tento vynikající stav věcí podaří udržet i nadále,“ říká Becker.
Co plánují jednotlivé strany?
Německá věda samozřejmě i nadále čelí řadě výzev a problémů, ať už jde například o nízkou sociální mobilitu, neuspokojivé výsledky v oblasti rovných příležitostí nebo stále slabou pozici vědců z bývalého Východního Německa. Problémem pro německé vědce je také velká pracovní nejistota. Bez ohledu na významný nárůst financí, který zažily i německé vysoké školy, je zde 98 % procent výzkumníků zaměstnáno pouze na dobu určitou. To podle tamějších vědců znemožňuje dlouhodobé kariérní plánování a vytváří to podmínky, které jsou neschůdné například pro juniorní vědce z méně majetných poměrů.
Přestože v předvolebním boji se výzkum, potažmo vysoké školství, neobjevovalo jako příliš zásadní téma, jednotlivé strany přinesly poměrně podrobné programy, kam chtějí v této oblasti zemi posunout.
Sociální demokraté (SPD), kteří s 25,7 % vyhráli aktuální volby do Spolkového sněmu, voličům přislíbili právě řešení některých dlouhodobých problémů německé vědy. Plánují univerzitám přidat fixní částku, která poslouží k řešení stagnující digitalizace, a chtějí také podpořit humanitní a sociální vědy.
Podobně jako například strana kancléřky Merkelové, CDU-CSU, plánují sociální demokraté také další navyšování prostředků na vědu a výzkum. Cílovou částkou by mělo být přibližně 3,5 % hrubého domácího produktu. Nadále také chtějí podporovat německou Strategii excelence (Excellence Strategy), která podporuje vybrané německé univerzity. Na evropské úrovni chtějí také pokračovat v jednom z dosavadních cílů kancléřky Merkelové, a to technologické samostatnosti Evropy.
Na rozdíl od CDU-CSU však SPD chce pracovat na zlepšení pracovní situace vědců a výzkumníků. Podle jejich návrhu bude například počet hodin, který doktorandi musí odpracovat, odpovídat výši jejich platu. Chtějí také omezit krátkodobé pracovní smlouvy vědců a přidat finanční prostředky programům na podporu žen ve vědě. Podobně jako Zelení a pro-byznysově orientovaná FDP, chtějí také založit zvláštní agenturu, která bude podporovat inovace a transfer technologií.
Historicky nízké výsledky vládnoucí CDU-CSU
Na druhém místě se ve volbách umístila strana odcházející kancléřky Merkelové, CDU-CSU, s výsledkem 24,1 %. To je přitom nejhorší výsledek strany v povalečné historii Německa. Podobně jako sociální demokraté chce i CDU-CSU zvýšit množství finančních prostředků na výzkum a vývoj na 3,5 % hrubého domácího produktu. I nadále také chtějí podporovat již fungující Strategii excelence.
Narozdíl od sociálních demokratů, zelených a FDP neplánují založení nové agentury zaměřené na technologický rozvoj, ale místo toho chtějí investovat do již ověřených programů na podporu podnikání a inovací. Ambicióznější plány má ale strana v oblasti klíčových technologií. Do roku 2025 chce vybudovat v Německu kvalitní konkurenceschopný kvantový počítač, přilákat zahraniční výzkumníky v oblasti výpočetních technologií a vytvořit nová profesorská místa v oblasti umělé inteligence.
Na třetím místě se ve volbách umístila Strana Zelených s výsledkem necelých 15 % hlasů. Odborníci očekávají, že Zelení budou chtít investovat zejména do konkrétních výzkumných misí, které se zaměří na problémy změny klimatu. Zelení kritizují také dodržování lidských práv v Číně, proto mohou německé univerzity očekávat větší dohled nad spoluprací s čínskými výzkumníky. Zelení chtějí také připravit lepší podmínky pro vědce, výzkumníky a vysokoškolské studenty, kteří prchají ze zemí svého původu. Podpořit ale plánují také Evropský výzkumný prostor a v programu mají právě i založení nové agentury na podporu inovací a transferu technologií.
Klíčový výsledek ve volbách získala i liberální Svobodná demokratická strana (FDP). Ta obdržela 11,5 % a skončila tak jako čtvrtá. FDP se v mnoha oblastech překrývá se Stranou Zelených – obě chtějí například podpořit vznik nové inovační agentury. Také FDP je kritická vůči čínskému vlivu na německých univerzitách, zejména pak vůči činnosti Konfuciových institutů. Obě strany se ale naopak liší v otázce krátkodobých pracovních úvazků vědců. Zatímco pro FDA pracovní stabilita nepředstavuje významné téma, Zelení v tomto ohledu požadují zásadní změnu.
Zatím není jasné, jakou podobu bude mít nová německá vláda. Jako nejpravděpodobnější výsledek však odborníci odhadují koalici mezi SPD, FDP a Zelenými. Varianta koalice mezi CDU-CSU, FDP a Zelenými ovšem také není zcela nepravděpodobná. Jak Olaf Scholz, kandidát na kancléře za SPD, tak Armin Lascher, kandidát za CDU-CSU, by rádi postavili novou vládu do letošních Vánoc. Podle odborníků jde ale o poměrně optimistický odhad.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness, Chemistry World
