facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Co čeká německý výzkum po volbách?

3. 10. 2021
Co čeká německý výzkum po volbách?

Křeslo kancléřky po šestnácti letech opouští Angela Merkelová. Co může německá věda očekávat od výsledků aktuálních voleb v zemi? Co plánují vítězní sociální demokraté a další strany?

V Německu začíná nová politická éra. Angela Merkelová po šestnácti letech v čele spolkové země končí a po zářijových volbách se začíná vyjednávat o nové vládě. Ať už se však do vedení země postaví kdokoliv, přebírá zemi, která disponuje největším rozpočtem na vědu a výzkum v Evropě a v posledních letech se jí podařilo upevnit pozici jednoho z globálních lídrů ve výzkumu.

merkelová

Dobrá kondice německé vědy je bezpochyby i výsledkem stabilní podpory Angely Merkelové. V roce 2005, kdy se Merkelová stala kancléřkou, byl rozpočet německého ministerstva pro výzkum přibližně 8,5 miliardy eur. V roce 2021 to při jejím odchodu bylo dokonce 20,8 miliardy eur. Německý Spolkový statistický úřad odhaduje celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace jenom za rok 2019 na 109,5 miliardy eur, přičemž přibližně dvě třetiny těchto výdajů pochází ze soukromého sektoru. Tato částka odpovídá přibližně 3,2 % německého hrubého domácího produktu. Mezi rozvinutými ekonomikami tak německé investice do výzkumu odpovídají například Japonsku.

I díky tomu se v zemi daří prakticky všem vědeckým disciplínám, ať už se jedná o základní či aplikovaný výzkum. Podle údajů Nature Index, který vyhodnocuje výsledky 85 prestižních vědeckých časopisů z přírodovědných oborů, je Německo třetí nejvýkonnější z hlediska vědeckých výstupů. Předehnala ho pouze Čína a USA.

Angela Merkelová má ostatně s vědou velké množství osobních zkušeností. Vystudovala fyziku na University of Leipzig a získala doktorát z kvantové chemie na východoněmecké Akademii věd v Berlíně-Adlershofu. Později také působila na stážích v Československu, kde v rámci Akademie věd spolupracovala s Rudolfem Zahradníkem. „Během svého působení v křesle kancléřky, Angela Merkelová nikdy nezpochybňovala roli a důležitost vědeckého poznání a vzdělání nebo důležitost na faktech založených rozhodnutí v politice či společnosti,“ prohlásila o odstupující kancléřce Katja Becker, současná předsedkyně německé grantové agentury DFG (Deutsche Forschungsgemeinschaft). „Výsledkem toho je, že vědu, výzkum i výzkumné organizace významně obohatilo jak navyšování samotných financí, tak stabilita dlouhodobého finančního plánování. Doufám, že se nám tento vynikající stav věcí podaří udržet i nadále,“ říká Becker.

Co plánují jednotlivé strany?

Německá věda samozřejmě i nadále čelí řadě výzev a problémů, ať už jde například o nízkou sociální mobilitu, neuspokojivé výsledky v oblasti rovných příležitostí nebo stále slabou pozici vědců z bývalého Východního Německa. Problémem pro německé vědce je také velká pracovní nejistota. Bez ohledu na významný nárůst financí, který zažily i německé vysoké školy, je zde 98 % procent výzkumníků zaměstnáno pouze na dobu určitou. To podle tamějších vědců znemožňuje dlouhodobé kariérní plánování a vytváří to podmínky, které jsou neschůdné například pro juniorní vědce z méně majetných poměrů.

Přestože v předvolebním boji se výzkum, potažmo vysoké školství, neobjevovalo jako příliš zásadní téma, jednotlivé strany přinesly poměrně podrobné programy, kam chtějí v této oblasti zemi posunout.

německo

Sociální demokraté (SPD), kteří s 25,7 % vyhráli aktuální volby do Spolkového sněmu, voličům přislíbili právě řešení některých dlouhodobých problémů německé vědy. Plánují univerzitám přidat fixní částku, která poslouží k řešení stagnující digitalizace, a chtějí také podpořit humanitní a sociální vědy.

Podobně jako například strana kancléřky Merkelové, CDU-CSU, plánují sociální demokraté také další navyšování prostředků na vědu a výzkum. Cílovou částkou by mělo být přibližně 3,5 % hrubého domácího produktu. Nadále také chtějí podporovat německou Strategii excelence (Excellence Strategy), která podporuje vybrané německé univerzity. Na evropské úrovni chtějí také pokračovat v jednom z dosavadních cílů kancléřky Merkelové, a to technologické samostatnosti Evropy.

Na rozdíl od CDU-CSU však SPD chce pracovat na zlepšení pracovní situace vědců a výzkumníků. Podle jejich návrhu bude například počet hodin, který doktorandi musí odpracovat, odpovídat výši jejich platu. Chtějí také omezit krátkodobé pracovní smlouvy vědců a přidat finanční prostředky programům na podporu žen ve vědě. Podobně jako Zelení a pro-byznysově orientovaná FDP, chtějí také založit zvláštní agenturu, která bude podporovat inovace a transfer technologií.

Historicky nízké výsledky vládnoucí CDU-CSU

Na druhém místě se ve volbách umístila strana odcházející kancléřky Merkelové, CDU-CSU, s výsledkem 24,1 %. To je přitom nejhorší výsledek strany v povalečné historii Německa. Podobně jako sociální demokraté chce i CDU-CSU zvýšit množství finančních prostředků na výzkum a vývoj na 3,5 % hrubého domácího produktu. I nadále také chtějí podporovat již fungující Strategii excelence.

Narozdíl od sociálních demokratů, zelených a FDP neplánují založení nové agentury zaměřené na technologický rozvoj, ale místo toho chtějí investovat do již ověřených programů na podporu podnikání a inovací. Ambicióznější plány má ale strana v oblasti klíčových technologií. Do roku 2025 chce vybudovat v Německu kvalitní konkurenceschopný kvantový počítač, přilákat zahraniční výzkumníky v oblasti výpočetních technologií a vytvořit nová profesorská místa v oblasti umělé inteligence.

Na třetím místě se ve volbách umístila Strana Zelených s výsledkem necelých 15 % hlasů. Odborníci očekávají, že Zelení budou chtít investovat zejména do konkrétních výzkumných misí, které se zaměří na problémy změny klimatu. Zelení kritizují také dodržování lidských práv v Číně, proto mohou německé univerzity očekávat větší dohled nad spoluprací s čínskými výzkumníky. Zelení chtějí také připravit lepší podmínky pro vědce, výzkumníky a vysokoškolské studenty, kteří prchají ze zemí svého původu. Podpořit ale plánují také Evropský výzkumný prostor a v programu mají právě i založení nové agentury na podporu inovací a transferu technologií.

Klíčový výsledek ve volbách získala i liberální Svobodná demokratická strana (FDP). Ta obdržela 11,5 % a skončila tak jako čtvrtá. FDP se v mnoha oblastech překrývá se Stranou Zelených – obě chtějí například podpořit vznik nové inovační agentury. Také FDP je kritická vůči čínskému vlivu na německých univerzitách, zejména pak vůči činnosti Konfuciových institutů. Obě strany se ale naopak liší v otázce krátkodobých pracovních úvazků vědců. Zatímco pro FDA pracovní stabilita nepředstavuje významné téma, Zelení v tomto ohledu požadují zásadní změnu.

Zatím není jasné, jakou podobu bude mít nová německá vláda. Jako nejpravděpodobnější výsledek však odborníci odhadují koalici mezi SPD, FDP a Zelenými. Varianta koalice mezi CDU-CSU, FDP a Zelenými ovšem také není zcela nepravděpodobná. Jak Olaf Scholz, kandidát na kancléře za SPD, tak Armin Lascher, kandidát za CDU-CSU, by rádi postavili novou vládu do letošních Vánoc. Podle odborníků jde ale o poměrně optimistický odhad.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness, Chemistry World