Vědci, kteří byli v minulosti znevýhodněni při získávání tradičních zdrojů financování, mohou nyní díky crowdfundingu získat prostředky snadněji. Jedná se například o vědce, jež za sebou zatím nemají rozsáhlé zkušenosti nebo publikační činnost. Podle Henryho Sauermanna z bussiness school ESMT v Berlíně jsou ale prostředky získané prostřednictvím webových stránek zabývajících se crowdfundingem zpravidla menší než granty, které poskytují nejrůznější agentury.
Pro lepší pochopení toho, kdo má v dnešní době největší šanci vytěžit peněžní prostředky skrze crowdfunding, Sauermannův tým zanalyzoval 700 vědeckých projektů na internetové platformě Experiment.com, se sídlem v New Yorku. Tato webová stránka slouží především vědcům, kteří chtějí získat peníze na svůj projekt od široké veřejnosti.
A jak to celé vlastně funguje? Vědci zveřejní stručný nástin svého budoucího výzkumu a popis toho, jak plánují naložit s vybranými penězi. Přikládají i svůj životopis. Dárci obvykle přihazují menší částky, které se převedou na účet vědce pouze tehdy, pokud se vybere celá, předem stanovená částka za dané časové období. Pokud se všechny peníze nevyberou, vrací se v plné výši zpět donátorům.
Začínající vědci mají větší šanci uspět
Sauermannův tým také zjistil, že při získávání finančních prostředků byly ženy úspěšnější než muži. A nemalý úspěch zaznamenali právě začínající vědci - doktorandi a postdoci. Výzkumníci bez titulu Ph. D. měli celkovou úspěšnost 61 %, ve srovnání s 33 % u docentů nebo profesorů. Analýza však také ukázala, že méně zkušení vědci obecně žádají o menší částky. Pokud bereme všechny vědce jako jeden celek bez rozdílu titulu a zkušeností, 57 % z celkových získaných peněz patří ženám, zatímco mužům 43 %.
Tým, který provedl analýzu crowdfundingu, však nedokázal jasně vysvětlit, proč jsou při vybírání peněz prostřednictvím internetu někteří žadatelé úspěšnější než ostatní. Může to být tím, že mladší vědci efektivněji oslovují sociální média nebo mají kreativnější nápady. Další možností je, že veřejnost preferuje financování někoho nového, nadaného, který však zatím nedostal možnost plně využít svůj potenciál. Sauermann doufá, že další výzkum ohledně tohoto tématu zjištěné rozdíly objasní.
Se svými zkušenostmi s crowdfundingem se na webu časopisu Nature podělil i Will Ludington, biofyzik v Carnegie Institution for Science v Baltimoru. Smysl jeho projektu uBiome spočívá ve vytvoření největší databáze vzorků odebraných z lidského mikrobiomu. Ludington říká, že proměnit nápad ve financovaný projekt trvalo díky crowdfundingu pouze 6 měsíců. „Můžete využít crowdfunding pro projekty, které nespadají do striktně definovaného rozsahu tradiční grantové agentury,“ dodává.
Crowdfunding a Česká republika
V České republice zatím nefunguje web čistě zaměřený na vědecký crowdfunding. V provozu je například stránka hithit.cz, která má širokou škálu možných financovaných kategorií, mezi něž spadá i kategorie technologie. Další internetovou platformou tohoto typu u nás je web startovac.cz. Tam v roce 2013 vybral projekt Hydronaut DeepLab 368 284 korun. První vědecký projekt shánějící investice tímto způsobem se tak zároveň stal v tomtéž roce nejúspěšnějším crowdfundingem v Česku. DeepLab je podvodní výzkumná laboratoř a výcviková stanice založena na principu kesonu. Zařízení umožnuje dlouhodobé pobyty lidí pod vodní hladinou a simulace kosmických misí pro tříčlennou posádku.
Pojem crowdfunding se v Česku stává stále známějším, a i v budoucnu tento zdroj financování jistě zastřeší mnoho dalších zajímavých nápadů a projektů.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
