facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Duševní problémy doktorandů na vzestupu

17. 11. 2019
Duševní problémy doktorandů na vzestupu

Každoroční průzkum, který provádí časopis Nature mezi doktorandy po celém světě, ukazuje, že problémy s psychickým zdravím studentů doktorského studia se stále prohlubují. Podle výsledků odbornou pomoc kvůli depresím a úzkostem vyhledalo přes 36 % dotázaných.

laptop 3087585 1920

Časopis Nature každoročně provádí průzkum mezi doktorandy na celém světě. Letošní, již pátý ročník byl vůbec největší – časopisu se podařilo sebrat víc než 6 300 odpovědí od doktorandů ze Severní a střední Ameriky (27 %), Jižní Ameriky, Afriky (9 %), Evropy (36 %) i Asie (28 %). Odpovědi pocházejí ze všech možných oborů studia.

Celková spokojenost s PhD studiem je stále vysoká. Téměř 75 % dotázaných odpovědělo, že jsou se studiem alespoň částečně spokojeni. Od výzkumu provedeného před dvěma lety se jedná o propad přibližně o 3 %. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu i prostý fakt, že část studentů, kteří byli se studiem nespokojení, jednoduše z doktorátu odešla. Respondenti také vypověděli, že jejich spokojenost se studijními programy v průběhu studia klesá.

Výzkum ukazuje, že zdaleka nejvíce si doktorandi na studiu užívají intelektuální výzvu, kterou jim studium dává. S tímto výrokem souhlasilo na 38 % dotázaných. Oceňují také práci se zajímavými a inteligentními lidmi (18 %) a fungování v akademickém prostředí (13 %). Jen minimum dotázaných má jasnou představu o tom, že bude mít šanci získat permanentní pozici v akademickém prostředí, nebo že využije naučené dovednosti ve své budoucí práci. Pouze 26 % doktorandů se domnívá, že je jejich studijní programy dobře připravují na budoucí kariéru.

graf1

Těžká cesta k doktorátu

Výsledky jednoznačně ukazují i na to, jak je PhD studium náročné. Více než 40 % dotázaných studuje mimo zemi svého původu. Nejvíce dotázaných také prací na studiu stráví rámcově 41–50 hodin týdně. Více než 36 % dotázaných odpovědělo, že vyhledalo odbornou pomoc kvůli úzkostem nebo depresím, které souvisely s jejich doktorským studiem. V roce 2017 na stejnou otázkou přitom souhlasně odpovědělo jen 12 %. Nízké číslo lze ale vysvětlit způsobem, jak byl konstruován předchozí dotazník. Vysoké číslo odpovídá i dalším průzkumům, které byly v této oblasti provedeny. Přístup k odborné pomoci během doktorského studia, ať už prostřednictvím služeb univerzity nebo skrze vyhledání individuální terapie, však stále zůstává omezený.

Co jsou ovšem hlavním zdroje emocionálního stresu? Důvody záleží především na tom, odkud studenti pocházejí a kde studují. Například v Africe se studující obávají zejména toho, jak se jim povede najít odpovídající pracovní pozici a jak si zajistí prostředky na splacení studentských dluhů. Podobný problém je i v Asii a Severní Americe. Zde také studenti nejvíce bojují se syndromem podvodníka – totiž s pocity, že si nezaslouží nebo nejsou dostatečně kvalifikovaní na pozici doktoranda. V Evropě je hlavním problémem balancování profesionální kariéry a osobního života. Za péči o dítě či závislou dospělou osobu je zodpovědných přibližně 20 % doktorandů.

Letošní ročník poprvé zahrnul otázky, které se týkaly diskriminace, sexuálního obtěžování a šikany. Právě to zažilo na 21 % dotázaných, přičemž další 4 % dotázaných odmítly na otázku odpovědět. Nejčastějším typem takového chování je genderová diskriminace – tu zažilo 39 % z těch, kteří na předchozí otázku odpovědělo kladně. Dalších 33 % vnímá rasovou diskriminaci, 15 % procent má zkušenost se sexuálním obtěžováním.

graf2

Výsledky průzkumu naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Nature