Když se podíváme na to, jak rychle lidé přijímají technologické novinky do svého každodenního života, zjistíme, že více než třetina respondentů nepotřebuje mít tyto novinky okamžitě doma. Opatří si je, až když je pro svůj život potřebují. Druhý nejčastější postoj je rezistence vůči novým věcem a snaha využívat svá stávající technologická zařízení co nejdéle. Tak uvažuje asi pětina respondentů. Technologických nadšenců, kteří si dávají záležet na tom, aby měli nejnovější technologii hned poté, co se objeví na trhu, je v populaci asi 8 %.
Kdyby si lidé měli vybrat mezi autonomním vozem a obyčejným autem, 64 % respondentů průzkumu společnosti 3M by si vybralo osvědčenou klasiku. Podobně nedůvěřiví jsou lidé i vůči robotům. Přibližně tři čtvrtiny respondentů by podle průzkumu 3M mělo vedle sebe raději asistenta člověka než asistenta robota.
Když nadšení vystřídají obavy
Přestože z dat vyplývá, že většina respondentů (72 %) je zvědavá na nové vědecké poznatky a s očekáváním vyhlížejí rozvoj technologií, řada témat budí také nemalé obavy – například klonování lidí, geneticky upravované potraviny či genové editace. Témata jako například přítomnost robotů nebo autonomní vozidla vyvolávají zájem i obavy víceméně stejnou měrou. Co je však vnímáno s výrazným vzrušením, to jsou lety do vesmíru. Fandí jim 71 % respondentů. Nejlépe hodnocenou oblastí vědeckých pokroků je pak zdraví a léčba závažných nemocí, k těm se pozitivně staví na 87 % respondentů.
Očekáváme velké změny už během našeho života
Většina účastníků průzkumu 3M předpokládá, že se k nim významné vědecké a technologické pokroky dostanou ještě během jejich života. Dvě třetiny celosvětové populace (a více než polovina lidí ve střední Evropě) věří, že užívání autonomních vozidel se stane běžnou součástí našich životů, podobně jako přítomnost robotů na pracovišti, o které je celosvětově přesvědčeno na 61 % respondentů (ve střední Evropě je to překvapivě méně, pouze 45 %). Oblasti, o nichž jsou lidé přesvědčeni, že jsou na dosah, často vyvolávají smíšené postoje zájmu i znepokojení. Zatímco většinu lidí fascinují lety do vesmíru, o tom, že se komerční lety stanou realitou ještě během jejich života, je přesvědčeno 59 % respondentů celosvětově a 52 % ve střední Evropě.
Mezi výzvy, které jsou podle veřejnosti nejaktuálnější, patří problém zdravotního pojištění, klimatické změny, znovuobnovitelné energie, či řešení globálního hladu.
Kdyby se mohli vrátit v čase, lidé by studovali vědecké obory
Přestože 88 % dotazovaných věří, že je pro všechny důležité mít základní znalosti o vědě a vědeckém rozvoji bez ohledu na profesi, 57 % dotázaných pochybuje o vlastních znalostech. Je také zajímavé, že 58 % respondentů by se věnovalo vědecké kariéře, pokud by měli možnost vrátit se v čase. Velká část lidí by také podpořila své potomky, aby v budoucnu usilovali o kariéru ve vědě (celkem asi 80 % respondentů).
Přestože samotní vědci a jejich vystoupení jsou podle průzkumu nejdůvěryhodnějším zdrojem informací o vědě (věří jim 80 % lidí), věda má stále z pohledu veřejnosti řadu problémů. Například 58 % respondentů je přesvědčeno, že věda je elitářská, a 48 % věří, že vědci se nechovají tak eticky, jak by měli. To ostatně odpovídá výsledkům nedávného průzkumu Pew Research Center na téma důvěry ve vědě. Vědci mají také podle respondentů problém s komunikací – 85 % dotazovaných věří, že by se vědci o výsledky svého bádání měli dělit častěji, a 84 % dotazovaných je přesvědčeno, že by se vědci měli lépe snažit přiblížit vědu každodennímu životu.
Reprezentativní průzkum zrealizovala společnost 3M mezi dospělou populací ve 14 zemích - Brazílie, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Polsko, Singapur, Spojené státy americké, Španělsko, Velká Británie na vzorku přibližně 1000 respondentů v každé zemi. Průzkumu se zúčastnilo celkem 14 025 respondentů v období červenec - září 2018.
Celý report k průzkumu 3M State of Science Index je k dispozici zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: 3M
