Předseda Evropské výzkumné rady Jean-Pierre Bourguignon v úvodu zveřejněné zprávy upozorňuje na důležitost nezávislého a transparentního hodnocení vědeckých projektů: „Bylo překvapením vidět kritiku některých ústředních prvků ERC, které přitom stojí v základu jejího úspěchu. Jakmile přestane být vědecká kvalita jediným kritériem hodnocení přihlášených projektů, je klíčový koncept, na němž stojí celé ERC hodnocení, v ohrožení.“ Předseda ERC tak naráží na střet politických zájmů při vyjednávání podoby nového rámcového plánu pro evropský výzkum. Již dříve jsme psali o kritice přílišné otevřenosti programu Horizont 2020, která zaznívala například od představitelů Rumunska. To mimochodem od 1. ledna 2019 převzalo předsednictví v Radě EU.

ERC by měla v příštím rámcovém programu Horizon Europe disponovat až 17 % všech prostředků, které Evropská unie po roce 2020 investuje do výzkumu a vývoje, tedy asi 13 miliardami eur. Už v letošním roce ERC rozdělí rekordních 1,9 miliardy eur.

V roce 2018 přijala ERC více než 3170 projektů do soutěže Starting Grants, úspěšných z nich bylo 403 projektů. Do soutěže Consolidator Grants se v roce 2018 přihlásilo 2389 projektů, z nichž podporu získalo 291 projektů. Do soutěže Advanced Grants pak bylo v roce 2019 podáno více než 2052 přihlášek. Na výsledky hodnocení soutěže pro nejlepší výzkumníky si však ještě musíme počkat.

Ve dvou loňských soutěžích, jejichž výsledky byly vyhlášeny v ještě v roce 2018, uspěli výzkumníci z Česka jen se šesti projekty.  V červenci byly vyhlášeny výsledky výzvy Starting Grats 2018, v níž dva granty získala Univerzita Karlova, jeden Masarykova univerzita a dva ústavy Akademie věd ČR - Ústav molekulární genetiky a Biologické centrum. V případě výzvy Consolidator Grants uspěl Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

V současné době se soutěží Evropské výzkumné rady může zúčastnit 34 zemí, mezi které kromě členských zemí EU patří i takzvané přidružené země jako Švýcarsko, Norsko, Island nebo Turecko a Ukrajina. V budoucnu se k nim může připojit také Velká Británie.

Většina žadatelů o ERC granty žije v době podání projektové žádosti již v zemi žadatelské instituce. Následující obrázek ukazuje žadatele, kteří se do hostitelské země přestěhují na základě udělení grantu. Velmi úspěšnou bilanci v tomto získávání zahraničních řešitelů má například Švýcarsko nebo Rakousko.

Zajímavá jsou také data o národnosti řešitelů ERC grantů. Výzkumníků, kteří nepochází z členské ani ze žádné z přidružených zemí, je mezi držiteli ERC asi 8 %. Největší podíl je z USA (40 %), dalších 12 % řešitelů je původem z Kanady. Z výrazněji zastoupených národností jsou mezi řešiteli ERC grantů také Rusové, Indové nebo Australané.

Závěrečná zpráva připomíná také výsledky hodnocení ERC projektů. Z nich vyplývá, že 79 % z posuzovaných projektů mělo významné výsledky. Až 19 % z nich vedlo k zásadním průlomům a 60 % k důležitým vědeckým objevům. Více než polovina projektů měla hmatatelné dopady na ekonomiku, společnost nebo politiku, u tří čtvrtin z nich se podobné efekty předpokládají ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Výsledky tak potvrzují trend hodnocení z předchozích let. Letos již počtvrté získal nositel ERC grantu prestižní Fieldsovu medaili.

Podobně se podle zprávy ERC i letos potvrdil významný pozitivní vliv udílení ERC grantů na kariéru oceněných vědců. Z více než 4 000 tisíc hlavních řešitelů a 35 000 členů řešitelských týmů financovaných z prostředků ERC až 62 % respondentů odpovědělo, že se jejich vědecké skupině dostalo mezinárodní pozornosti, 61 % získalo akademickou nezávislost, 59 % z nich mělo pocit, že jim udělení ERC grantu zvýšilo prestiž ve vědecké komunitě a 27 % z nich bylo po udělení ERC grantu nominováno do prestižních vědeckých společností nebo edičních rad.

V následujícím roce ERC čeká například výměna předsedy, jehož bude do úřadu potvrzovat Evropská komise.

Celou výroční zprávu Evropské výzkumné rady čtěte zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ERC