„Mezinárodní výzkumné infrastruktury umožňují vědcům překračovat limity stávajícího poznání,” řekl v Bruselu předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. „Investice do výzkumných infrastruktur mají ale, kromě samotných výsledků výzkumu a vývoje, rovněž významný přesah do socioekonomických oblastí, jsou investicí do budoucnosti ekonomiky a mohou přispět k návrhům řešení společenských a globálních problémů,” dodal Jan Hrušák.
Na projev Jana Hrušáka navázaly členky výkonného výboru Gelsomina Pappalardo a Laurence Lenoir, které představily metodiku pro výběr nových projektů evropských výzkumných infrastruktur v šesti tematických doménách, kterými jsou fyzikální vědy a inženýrství, energetika, environmentální vědy, biologické a lékařské vědy, sociální a humanitní vědy a ICT (e-infrastruktury). Na Cestovní mapu ESFRI se zařadí jen ty výzkumné infrastruktury, které úspěšně projdou náročným hodnocením. Cestovní mapa navíc popisuje současný přehled výzkumných infrastruktur v Evropě a jejich možná propojení.
Metodika hodnocení výzkumných infrastruktur je jedním z pilířů strategické práce ESFRI v oblasti evropské politiky výzkumu. První Cestovní mapu vydalo ESFRI už v roce 2006 a téměř okamžitě se stala strategickým dokumentem, který nejen udává budoucnost výzkumných infrastruktur na příštích deset až dvacet let, ale i směruje národní politiky v oblasti výzkumu a vývoje. Celkem pět dosavadních vydání ESFRI Cestovních map, včetně té z roku 2018, mobilizovalo investice ve výši 20 miliard EUR.
Finanční náročnost budování a provozování ESFRI výzkumných infrastruktur obvykle přesahuje nejen možnosti individuálních výzkumných organizací, ale i celých států. Pro efektivní využití prostředků je mezinárodní pojetí výzkumných infrastruktur naprosto klíčové.
Synchrotrony, lasery, teleskopy, superpočítače, archivy a sbírky nebo komunikační technologie, to je jen malý výčet služeb a zdrojů, které výzkumné infrastruktury nabízí na bázi otevřeného přístupu prakticky každému vědci.
Zdroj: Akademie věd ČR