facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Evropa schválila konečnou výši rozpočtu programu Horizon Europe

22. 12. 2020
Evropa schválila konečnou výši rozpočtu programu Horizon Europe

Evropě se podařilo schválit evropský rozpočet na dalších sedm let. Poté, co částku schválilo i Polsko s Maďarskem, evropští poslanci odsouhlasili také rozpočet programu na výzkum, vývoj a inovace Horizon Europe. Na ten nakonec poputuje 95,5 miliardy eur.

EPfoto

Po týdnech obtížných vyjednávání o finální podobě evropského rozpočtu na další sedmileté období schválili lídři EU jeho konečnou částku. V následujících letech bude mít Evropská unie k dispozici rozpočet o výši 1,8 bilionu eur, jehož součástí je i nový fond na obnovu evropské ekonomiky po pandemii koronaviru. Vyjednávání o výši celého evropského rozpočtu blokovali zástupci Polska a Maďarska, neboť obě země vetovaly nový mechanismus, který spojil možnost čerpat evropské fondy s povinností dodržovat evropské právo. Obě země čelí četným obviněním z podrývání nezávislosti soudního systému a médií. Evropská unie nyní jednání Varšavy i Budapešti vyšetřuje.

Následně byl také přijat rozpočet nového sedmiletého programu zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace Horizon Europe. Evropští poslanci nakonec schválili částku o výši 95,5 miliardy eur (v současných cenách), a to včetně pěti miliard eur z balíku peněz z fondu obnovy po pandemii.

Vyjednávání o podobě programu Horizon Europe přitom v posledním roce zažila turbulentní vývoj. Ještě v roce 2017 volala široce diskutovaná expertní zpráva (Lamyho zpráva) po navýšení evropského rozpočtu na vědu, výzkum a inovace až na 120 miliard eur. S postupujícím časem začalo být zřejmé, že tak ambiciózní plán se nepodaří naplnit. Na klíčovém červencovém summitu lídrů jednotlivých evropských zemí doznal původní finanční plán programu Horizon Europe dramatických škrtů.

Z plánovaných 95 miliard, které byly ve hře ještě v květnu 2020, se nakonec i kvůli obavám z ekonomické krize způsobené pandemií COVID-19 povedlo odsouhlasit pouze 80,9 miliardy. To vyvolalo značný odpor vědecké komunity. V září 2020 například vznikla petice, která volala po zachování vyššího rozpočtu na vědu. Otevřený dopis podepsalo celkem 16 tisíc akademiků z 94 zemí, mezi nimiž je i 14 laureátů Nobelovy ceny. Evropští poslanci se také ostře ohradili proti drastickým škrtům v oblasti výzkumu a vývoje.

Evropská komise tak v posledních měsících intenzivně jednala s poslanci i s jednotlivými členskými státy. S podporou Německa, které v posledním půlroce stálo v čele Rady EU, se nakonec podařilo zajistit navýšení finančních prostředků na program Horizon Europe i na program Erasmus+.

Evropský parlament bude dohlížet na to, za co se prostředky z programu Horizon Europe utrácí. Nejméně 30 % rozpočtu by mělo jít na řešení následků změny klimatu, 7,5 % by mělo putovat na biodiverzitu.

Rozpočet na obranu, zdraví i vesmír

Evropským lídrům se díky odblokování bilionového rozpočtu podařilo schválit i nový program na výzkum a vývoj v oblasti obranných technologií. Na ten bude vyčleněno 7,9 miliardy eur. Nová finanční injekce má podpořit nezávislost Evropy v oblasti obrany. Díky novým penězům se tak EU stane jedním ze třech největších investorů do obranných technologií v Evropě.

Obranný fond se diskutuje již relativně dlouho. Jeho nová podoba staví na zkušenosti z předchozích programů zaměřených na obranné technologie, na které bylo v roce 2017 vyčleněno 90 milionů eur a v roce 2019 dalších 500 milionů. Nová investice je součástí širší evropské geopolitické strategie, která si mimo jiné klade za cíl napravit trhliny v evropské obraně, které vznikly v důsledku ochabující americké aktivity v NATO. Končící Trumpova administrativa, která měla s Evropskou unií poměrně obtížné vztahy, vyvolala v Evropě větší potřebu nezávislosti na USA. Nové investice do obranného výzkumu mají být jedním z nástrojů, které toho mají dosáhnout.

Schválit se podařilo také rozpočet nového schématu EU4Health, které navrhla Evropská komise poté, co se letos ocitla pod palbou kritiky kvůli nedostatečně koordinovanému postupu během první vlny pandemie COVID-19. Nový program je inspirován americkou Biomedical Advanced Research and Development Authority (BARDA). Podle původního plánu bylo cílem vyčlenit na nový program přes 9,4 miliardy eur. Lídři jednotlivých zemí na červencovému summitu ovšem plánovaný rozpočet dramaticky seškrtali pouze na 1,7 miliardy eur. Po finálním jednání s evropskými poslanci nakonec získal na příštích sedm let 5,1 miliardy eur.

Evropa se také dohodla na výši prostředků, které investuje do vesmírného programu, jehož cílem je posílit roli Evropy v oblasti vesmírného sektoru (na to aspiruje například také Lucembursko). Téměř 9,1 miliardy eur se plánuje investovat do satelitního navigačního systému Galileo a systému EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service). Program Copernicus, který je zaměřený na dálkový průzkum Země, získá 5,42 miliardy eur. Dalších 442 milionů eur plánují evropští lídři investovat do monitorování rizik a zajištění bezpečné komunikace.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness (1, 2, 3, 4)