Iniciativu zprovoznit sdílené úložiště vědeckých poznatků oznámila Evropská komise už v dubnu 2016, v říjnu pak zveřejnila zprávu a doporučení vysoké expertní skupiny (High Level Expert Group on the European Open Science Cloud). Projekt by měl napomoci při vyhledávání dat, článků i dalších zdrojů. Zároveň má ale odklon od tradičních placených časopisů potenciál změnit způsob práce akademiků i podobu výuky na vysokých školách.
Problém nedostatku kvalifikovaných odborníků na zpracování a analýzu dat je ale palčivý. Evropský cloud by po roce 2020 měl propojit 1,7 milionů vědců a 70 milionů lidí pracujících v oblasti inovací. Takové množství sdílení informací si bude vyžadovat podporu až půl milionů expertů na zpracovávání dat. To sice představuje velké množství nových pracovních příležitostí do budoucnosti, ale pro sdílený cloud evropské vědy je nedostatek odborníků velmi problematický už teď.
Evropská komise proto vyzývá vysoké školy, aby zvýšily důraz na výuku datových analýz a metod vizualizace dat, a to jak ve specializovaných programech, tak ve všech příbuzných oborech. Zároveň také uvažuje o formě finanční podpory, která by pomohla takový trend motivovat.
Snaha uvádět myšlenky otevřené vědy ale i přes požehnání oficiálních institucí čelí nemalým obtížím. Z dat totiž vyplývá, že zatím pouze deset procent produkovaných článků jsou volně dostupné ihned po svém zveřejnění.
Jednou z příčin mohou být peníze – publikace v otevřených typech časopisů jsou založeny na poplatcích za zpracování článku, tedy za jeho odborné posouzení, editaci a publikaci. Výdaje za takovou publikaci se mohou pohybovat od jednoho tisíce až k pěti tisícům dolarů za článek. Přestože různé grantové agentury mohou takový způsob publikace podporovat, výzkumníci stále čelí otázce, zda peníze utratit za takový způsob publikace, nebo je spíše investovat do vlastního výzkumu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
