„Gabriel pracovala na digitálním portfoliu s odhodláním a energií, nyní bude mít na starosti vytváření nových perspektiv pro mladou generaci“, uvádí se v tiskovém prohlášení Komise představujícím tým Ursuly von der Leyen.
Vzdělávání a věda pod jednou střechou
Jedna z hlavních agend, kterou bude mít Mariya Gabriel na starosti, bude program Horizon Europe. Ten je s rozpočtem 94,1 miliardy eur největším výzkumným programem EU v historii. Obsáhlé portfolio nově zahrne i vzdělávací agendu, kterou dosud řídil komisař pro vzdělávání Tibor Navracsics.
Gabriel bude dohlížet také na plánované „ztrojnásobení“ výměnného programu Erasmus+. V neposlední řadě převezme i Navracsicsův program takzvaných Evropských univerzit, který propojuje evropské vysokoškolské instituce prostřednictvím aliancí a posiluje tak jejich vzájemnou spolupráci.
Sloučení výzkumné a vzdělávací agendy pod jedním komisařem také vyvolává otázku, do jaké míry budou propojeny i doposud oddělená ředitelství (DG – Directorate General) pro tyto oblasti.
Nový impuls pro bulharskou vědu
Mariya Gabriel zastupuje bulharskou vládní stranu GERB, která je součástí Evropské lidové strany. Její nová pozice je vítězstvím především pro Bulharsko. Tamní vláda totiž usiluje o zlepšení domácího výzkumu. Žebříček Evropské komise European Innovation Scoreboard přitom stále řadí Bulharsko společně s Rumunskem do nejslabší kategorie „modest innovators“, s výdaji na výzkum výrazně pod průměrem EU.
V rámci loňského bulharského předsednictví Radě EU byla mimo jiné akcentována témata jako rozvoj digitální ekonomiky, rozvoj komunikačních technologií a podpora otevřené vědy.
Propojení agendy jako správný tah?
První reakce na volbu Gabriel na tuto pozici byly pozitivní. „Jedná se o nejlepší portfolio, které jsme si mohli vůbec představit. Zahrnuje vše, na čem záleží, a Gabriel byla mým tipem číslo jedna,“ uvedl Christian Ehler, německý europoslanec a jeden z dvou hlavních navrhovatelů legislativy k programu Horizon Europe. Vyzdvihuje fakt, že se Gabriel hluboce zajímá o všechna témata, což prý u komisařů není tak běžné, jak by být mělo.
Diskutovaným tématem je však slučování agendy vzdělávání a výzkumu. Například bývalý generální ředitel výzkumu a inovací Robert-Jan Smits se vyjádřil, že slučování vzdělávání a výzkumu rozhodně smysl má. „Jsou to dvě strany jedné mince,“ uvedl. Zároveň dal však najevo i zklamání, že se popis mise nové komisařky nezmiňuje Evropskou výzkumnou radu (ERC) jako jeden z klíčových nástrojů.
Christian Ehler také poukazuje na to, co překvapilo nejen jeho samotného, ale i mnohé další – totiž vynechání pojmu „výzkum“ z názvu portfolia. Tvrdí však, že co se týče peněz a postavení, zůstávají věci stejné.
Nová komise, nové cíle
Mariya Gabriel by měla nahradit komisaře Carlose Moedase již od 1. listopadu. Moedas se během svého mandátu soustředil například na tzv. tři „O“ – otevřené inovace, otevřenou vědu a otevření se světu. Jednou z věcí, kterých však lituje, je prý jeho omezený vliv na otázku týkající se vyjednávání nižších cen s velkými vědeckými vydavateli. Svému nástupci radí získat takový mandát, který on sám neměl, aby mohl vyjednávat s vydavateli s plnou silou.
Nové složení Komise má odrážet priority a ambice stanovené v politických dokumentech. „Tento tým bude utvářet evropskou cestu: podnikneme významné kroky proti změně klimatu, posílíme naše partnerství se Spojenými státy, začneme definovat naše vztahy s asertivnější Čínou a budeme spolehlivým sousedem pro Afriku,“ řekla mimo jiné při představení nové Komise Ursula von der Leyen.
Noví komisaři musí ještě na přelomu září a října obhájit své plány pro svěřený resort před příslušnými výbory. Následně bude složení Komise schvalovat Evropský parlament.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
