facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Evropští vědci žádají o povolení genetických úprav v zemědělství

25. 7. 2019
Evropští vědci žádají o povolení genetických úprav v zemědělství

Evropští vědci vydali otevřené prohlášení, které žádá nově zvolený Evropský parlament, aby povolil moderní metody editace genomu rostlin. Jejich použití by v Evropě mohlo výrazně pomoci rozvoji udržitelného zemědělství. Techniky úpravy genetického kódu minulý rok v Evropě zakázal Evropský soudní dvůr.

wheat field

Zastaralá legislativa

Před rokem, 25. července 2018, Evropský soudní dvůr rozhodl (případ C-528/16), že rostliny získané metodami přesného šlechtění a editace genomu, jako je například technologie CRISPR, spadají do kategorie geneticky modifikovaných organismů (GMO). V důsledku toho i plodiny s nejdrobnějšími úpravami podléhají tvrdé legislativě, která GMO v Evropské unii přísně reguluje. Přední evropští výzkumníci se již před rokem spojili a vydali dokument o negativních dopadech zákazu CRISPR na společnost a ekonomiku. Nyní vydali otevřené prohlášení, v němž apelují na Evropský parlament, aby rozhodnutí zvrátil a použití nových technologií v zemědělství a potravinářské výrobě povolil.

Legislativa EU ke GMO, vydaná v roce 2001, totiž podle vědců neodráží současný stav vědeckého poznání. Podle signatářů petice neexistují žádné vědecké důvody k tomu, aby se plodiny generované metodou CRISPR posuzovaly odlišným způsobem než konvenční odrůdy, které nabývají podobných genetických změn jen jinou cestou. Rostliny, které prošly jednoduchou a cílenou úpravou genomu pomocí přesného šlechtění a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné jako odrůdy odvozené běžnými šlechtitelskými metodami.

Za šetrnější a efektivnější produkci potravin

Podle vědců jsou nové metody šlechtění klíčové k dosažení cílů udržitelného zemědělství. Problém je o to naléhavější v době klimatické změny. Vývoj nových odrůd plodin, které budou v budoucnu méně náchylné k novým patogenům a budou odolnější vůči suchu, bude podle vědců klíčové pro stabilní produkci potravin v Evropě. Úprava rozhodnutí Evropského soudního dvora podle vědců také zajistí lepší konkurenceschopnost evropských zemědělců.

Díky metodám přesného šlechtění tak již nejsou například pro pěstování pšenice třeba fungicidy. V jediném kroku vědci provedli malou úpravu takzvaného genu MLO, který je zodpovědný za rezistenci vůči padlí. Tato změněná varianta genu MLO již v přírodě existuje, ale její přenos do běžně používaných kultivarů pšenice je velmi obtížný a časově náročný. Tato upravená MLO pšenice díky tomu nevyžaduje aplikaci fungicidů k prevenci nemocí, což činí její pěstování ekologicky šetrnější a efektivnější.

Otevřené prohlášení, v němž vědci žádají o změnu rozhodnutí ve věci užívání metod přesného šlechtění, naleznete v příloze. Dirk Inzé, vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin VIB z belgického Gentu, který je hlavním iniciátorem celoevropské iniciativy, k němu uvádí: „Toto je jeden z mála příkladů, kdy se vědecká komunita napříč celou EU takto zmobilizovala a jednotným hlasem žádá o revizi evropské legislativy dopadající na genomové editování. K iniciativě se již připojilo 121 předních evropských institucí a toto téma také začíná rezonovat mezi politiky jak na evropské, tak i na národních úrovních. Naše úsilí podporuje většina ministerstev zemědělství napříč zeměmi Evropské unie. Nyní je potřeba konat na úrovni Evropského parlamentu.“

Čeští vědci výzvu podporují

Podporu výzvy v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykova univerzita. Zástupce ředitele pro vědu, Karel Říha upozorňuje na to, že je Evropská unie paradoxně obklopena stále se zvyšujícím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování mnohem vstřícnější a otevřenější. „Rozhodnutí ESD de facto znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad touto progresivní technologií, která, ať chceme nebo nechceme, bude výrazně formovat nové přístupy v zemědělství a medicíně,“ varuje Říha.

V reakci na rozhodnutí Evropského soudního dvora již loni v prosinci vyzvali vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) předsedu vlády Andreje Babiše a další české politiky k tomu, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky modifikovaných plodin.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness, CEITEC MU