Nový žebříček Nature Index 2020 Science cities srovnává světové metropole podle jejich vědeckého významu. Faktorů, podle kterých byla města hodnocena, je hned několik – započítává se množství prostředků investovaných do výzkumu a vývoje, koncentrace vědeckých pracovišť v dané oblasti, počet vysoce kvalitních výzkumných infrastruktur, stejně jako potenciál měst lákat talentované výzkumníky ze zahraničí. Do žebříčku byla zařazena ta města, jejichž instituce publikují v předních žurnálech z oblasti přírodních věd.

Z dvoustovky vybraných vědeckých měst se na prvním místě umístil Peking. Druhou, třetí a čtvrtou příčku obsadily oblast New Yorku, Bostonu a San Franciska. Páté místo získala Šanghaj, následovaná oblastí Baltimore-Washington. Na sedmé příčce se umístilo Tokyo. V první desítce se z evropských měst umístila pouze Paříž. Praha obsadila sté místo. Na obdobných příčkách se umístila města, jako jsou Lovaň, Kalkata, Utrecht nebo Tel Aviv.

Peking jako hlavní město vědy?

Vítězství Pekingu není takovým překvapením. Čínská vláda v posledních letech investuje do výzkumu a vývoje obrovské prostředky a čínská věda díky tomu zažívá bezprecedentní rozvoj. Peking také disponuje obřími vědeckými infrastrukturami, jako je například elektron-pozitronový urychlovač. Z pekingské Čínské národní astronomické observatoře je řízen největší vesmírný radioteleskop na světě (Five hundred meter Aperture Spherical Telescope, FAST). Ten je od Pekingu sice vzdálen téměř 2000 kilometrů, metodologie žebříčku ho ale započítává jako součást pekingského vědeckého vlivu. Peking navíc disponuje hned několika vědeckými čtvrtěmi, jako je například Huairou Science City, které společnými silami vybudovala pekingská radnice a Čínská akademie věd. Kromě ubytování pro 50 000 vědců se zde nachází 16 velkých vědeckých zařízení, jejichž celková pořizovací cena přesáhla 13 miliard korun.

Právě vliv Čínské akademie věd je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu Pekingu, Šanghaje a Nankingu, který se umístil v žebříčku Nature Index na osmém místě. Čínská akademie věd má v Pekingu umístěno přes 39 svých nejvýznamnějších institutů včetně budov vedení akademie. V Šanghaji jich má 16 a v Nankingu 5.

Specifikum čínské distribuce vědeckých kapacit spočívá v tom, že na rozdíl od západních vědeckých pracovišť byly čínské infrastruktury vytvořeny teprve nedávno a jejich vývoj byl centrálně řízen právě s důrazem na koncentraci těchto kapacit v klíčových městech. Tato strategie má svá nezanedbatelná pozitiva. Jak potvrzuje žebříček Nature Index, fyzická blízkost má pozitivní vliv na rozvoj interdisciplinární spolupráce, ale podporuje i neformální vztahy mezi výzkumníky, díky čemuž vznikají neočekávané a kreativní nápady.

Spojenectví mezi Bostonem a New Yorkem

Obě bašty amerického výzkumu, Boston a New York, patří mezi nejvýznamnější vědecké oblasti světa už dlouho. New York, respektive Newyorská metropolitní oblast, se stala jasným vítězem v kategorii získávání zahraničních výzkumníků. Na jejím úspěchu se podílí přítomnost některých světových univerzit, které zde sídlí, jako například Yale University. Pozici New Yorku ale dlouhodobě ohrožuje zhoršující se životní úroveň ve městě, pokles v investicích i podnikání a celkově se zhoršující podmínky pro byznys.

Úspěch Bostonu je naopak založen na tom, že se městu daří propojovat různé akademické instituce se start-upovými inkubátory a klíčovými dopravními spoji. Město například v rámci Boston Waterfront Innovation District v roce 2010 revitalizovalo čtyři čtvereční kilometry bývalé tovární oblasti a podařilo se mu tak podpořit vznik dvou stovek nových firem. Během tří let díky tomu vzniklo přes 4000 nových pracovních pozic. Na bostonskou metropolitní oblast jako přední globální vědecký region má navíc silný vliv blízký Massachusetts Institute of Technology (MIT), v jejímž rámci funguje také takzvané Kendall Square, kde je podle  MIT největší koncentrace biotechnologických firem na světě.

Kromě toho Boston – podobně jako New York – disponuje některými předními nemocnicemi na světě, jako je Massachusetts General Hospital, Beth Israel, Brigham a Women’s Hospital. Při mapování spolupráce mezi jednotlivými vědeckými městy se navíc také ukázalo, že největší podíl kooperací v obou městech má na svědomí právě spolupráce mezi bostonskou a newyorkskou metropolitní oblastí. Spolupráce tak obě oblasti ještě posiluje.

Přestože za úspěchem obou měst stojí i řada současných aktivit a projektů, odborníci se shodují, že největší podíl na druhém a třetím místě má tradice a staří univerzit, které se v těchto oblastech nacházejí. Přestože jsou některá čínská města na vzestupu, americká města tak stále předním příčkám žebříčku dominují. Žebříček vědeckých měst dobře ukazuje, proč je pro rozvoj čínské vědy tak strategické partnerství s americkými univerzitami. Vědecké vztahy mezi oběma zeměmi přitom v posledních letech zažívají prudké ochlazení. To se může brzy na úspěších čínské vědy negativně podepsat.

Celý žebříček si můžete prohlédnout zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Nature Index (1, 2, 3, 4)