Objevila se zpráva, že Evropská komise má prostřednictvím programu Horizon Europe vyčlenit 5 milionů eur na projekty editace genomu v zemědělství. Tvrdí to koncept programu, který ukazuje, že v dalších dvou letech by se měl výzkum zaměřit na rizika a výhody genového inženýrství.
Iniciativa je v souladu s programem „Farm to Fork“ neboli Od zemědělce ke spotřebiteli, což je snaha EU o zdravější a udržitelnější potravinový systém. Plán podporuje výzvu snížit používání hnojiv o 30 % a přeměnu čtvrtiny zemědělské půdy na ekologické zemědělství. Evropská komise ale tvrdí, že aby toho bylo dosaženo, výzkum se musí zaměřit na pokrok v biotechnologiích či v genovém inženýrství. Zatím je v tom legislativní háček.
Členské státy se v říjnu minulého roku dovolávaly Evropské komise, aby rozhodla o použití genových úprav při šlechtění zvířat a rostlin. Rozhodnutí Evropského soudního dvora totiž zatím zní, že úprava genomu není možná, protože jsou pokládané za geneticky modifikované organismy, které jsou v Evropě od roku 2001 zakázané. Znamená to tedy, že je zakázaná i metoda molekulových nůžek CRISPR-Cas9. Toto rozhodnutí možná uvítali někteří ekologové, ale vědci jej kritizují jako překážku evropského zemědělského výzkumu už od začátku.
Používání a komercializaci nástrojů pro úpravu genomu nyní umožnuje 13 členů Světové obchodní organizace, například USA, Kanada, Austrálie či Brazílie. EU proto riskuje, že ztratí své místo jako země udávající tempo v zemědělském výzkumu.
Velká Británie už se snaží genetické úpravy v zemědělství legalizovat
Krátce po brexitu se vláda Velké Británie odchýlila od dosavadních pravidel EU tím, že začala konzultovat použití geneticky modifikovaných plodin a hospodářských zvířat. Podle Denise Murphyho, profesora biotechnologií a vedoucího oddělení genomiky a matematické biologie na University of South Wales, je tato debata vítaná širokým spektrem britských farmářů a vědců: „Úpravy genomu se používají v medicíně, je v nich obrovský potenciál pro řešení hlavních zemědělských problémů.“
Podle Murphyho zákaz genetických úprav v zemědělství vyvolal v roce 2018 rozsáhlé zděšení. Evropský biotechnologický průmysl tak nečekaně musel přerušit svoje aktivity. Podle návrhu pracovního programu z prosince 2020 je navrhovaná částka 5 milionů eur pouze malá část z celkové podpory 1,83 miliardy eur, která je alokována na roky 2021 a 2022 na šestý soubor programu Horizon Europe pro potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí. Očekává se, že Evropská komise zveřejní oficiální pracovní programy a konečné financování do konce dubna.
Vědci volají pro zrušení zákazu editování genomu
V souvislosti se zamýšleným financováním genové editace v zemědělství se ministři zemědělství dovolávali studie o nových genomových technikách a jejich rizicích. Ministři zemědělství EU se totiž domnívají, že by to mohla být cesta, jak snížit použití pesticidů nebo antibiotik. Argumentem pro zrušení zákazu genové editace v zemědělství je vývoj lépe plodících rostlin, které jsou odolnější a neporušují životní prostředí. Zastánci podotýkají, že úprava genomu nemusí zahrnovat zavedení cizích genů.
Háček je ale v tom, že zatímco ministři zemědělství Evropské unie očekávají, že Komise do konce dubna dokončí studii o stavu nových genomových technik podle právních předpisů EU, výzva programu Horizon Europe stále žádá vědce, aby byly jejich návrhy v souladu s platnými předpisy EU, a tedy i se zákazem genetické modifikace v zemědělství.
Podle agentury Reuters, například Francie nepovažuje plodiny vytvořené pomocí úpravy genů za geneticky modifikované organismy a staví se proti tomuto zákazu. Podle zprávy Evropské federace akademií přírodních a humanitních věd (ALLEA) požádali výzkumní pracovníci Evropskou komisi, aby zmíněný zákaz zrušila.
Další priority v oblasti zemědělství
Komise plánuje přidělit během příštích dvou let rozdělit 404 milionů eur na výzkumné projekty podporující strategii „Farm and Fork“.
Podle návrhu by se dál měl výzkum zaměřit na prozkoumání vývoje a šíření mikrobiomů ve volné přírodě a jejich vztahu k biologické rozmanitosti.
Až 15 milionů eur bude vyhrazeno na projekty vývoje digitálních nástrojů pro malé a střední farmy. Tím by se měl snížit rozdíl mezi velkými a malými farmami.
Také se očekává rozdělení 230 milionů eur na projekty zaměřené na oběhové hospodářství pomocí snížení množství odpadu a podpory kontinuální recyklace přírodních zdrojů.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: Evropská komise, Science Business (1, 2, 3), European Commision, Lifesciences.mofo.com, Nature
