facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Humanitní vědy - klíčový prvek v asijských inovacích

5. 3. 2019
Humanitní vědy - klíčový prvek v asijských inovacích

Složitá role společenských a humanitních věd v současných západních společnostech je široce diskutovaným tématem. Jinak je tomu ale v Asii. Zde humanitní vědy začínají hrát stále důležitější roli v rozvoji inovačního prostředí.

Společenské a humanitní vědy jsou ve složité pozici. Potýkají se s řadou problémů, ať už se to týká financování, kvality vědeckých výsledků a vědeckého výkonu, transferu znalostí i aplikované podoby těchto věd. To je ostatně viditelné i v českém prostředí.

Zatímco v současné Evropě, která byla tradiční baštou humanitní vzdělanosti, hovoříme o krizi společenských a humanitních věd, situace v Asii je rapidně odlišná. Hongkong, Singapur, ale i Čína a Indie, které se v posledních desetiletích staly lídry v oblasti technologií, nyní začínají stále více rozvíjet studia filozofie i humanitních věd. Vytváří nové obory a kurikula, ve kterých se mísí základ technologií a přírodních věd s humanitními studii.

Inovace a humanitní vzdělanost

Proč asijské země začínají investovat prostředky a energii do humanitní vzdělanosti? Odpověď na tuto otázku shrnuje Edmund S. Phelps, nositel Nobelovy ceny za ekonomii ve svém článku pro Světové ekonomické fórum. Podle něj je zřejmé, že Evropa, potažmo Severní Amerika, které byly dosud lídry v oblasti inovací, ztrácí dech. Mechanistický přístup produkce pracovníků, kteří disponují pouze s určitým typem technických dovedností, ekonomikám v dlouhodobém horizontu neprospívá.

„Dnešní ekonomie postrádají ducha inovativnosti. Trh práce nepotřebuje pouze technické experty, naopak požaduje stále větší množství ,měkkých dovedností', jako je představivost, schopnost řešit komplexní problémy kreativně či schopnost adaptace na měnící se podmínky. To je to, co mladí lidé potřebují od vzdělání,“ píše Phelps.

Nově nastupující světoví lídři, jako například Čína, mají přes svůj ohromující ekonomický potenciál v této oblasti stále problém. Právě na otázku kreativity, která spočívá v jádru inovací, se nyní chtějí asijské země zaměřit.

Nová podoba inovací a rozvoj lidského kapitálu

K podobným závěrům dochází i zpráva Radical Innovation: Humanities Research Crossing Knowledge Boundaries and Fostering Deep Change z pera Science Europe, organizace, která sdružuje hlavní poskytovatele finančních prostředků na výzkum a vývoj. Za Českou republiku je v ní zastoupena Grantová agentura ČR.

Zpráva konstatuje totéž, co prohlašuje Phelps. Totiž, že podstatou inovací není rozvoj technologií, ale lidské kreativity. I proto zpráva kritizuje tradiční koncept inovací pouze jako technologického pokroku. Přestože technologie a technologické dovednosti hrají klíčovou úlohu, nemělo by se zapomínat právě na lidský kapitál, v jehož kultivací nejvíce vynikají právě humanitní obory.

Ty sice nemusí nutně přispívat k řešení konkrétních praktických problémů, ale prostřednictvím studia umění, historie, filozofie nebo literatury rozvíjí lidské myšlení i schopnosti nahlížet věc z různých úhlů a rozumět konkrétním výzvám v jejich celospolečenském kontextu. To vše patří k nezbytným součástem vzdělávání, které v důsledku produkuje silnou inovativní ekonomiku.

Budoucnost inovativního prostředí

Asijské země si to podle všeho uvědomují. Singapur tak formuloval novou vizi komplexního vzdělávání prostřednictvím několika cílů jako jsou důvěra v sebe sama, ochota stále se vzdělávat, aktivní zájem o veřejné problémy a přispívání k potřebám společnosti. Rozvoj těchto atributů by měl zemi podpořit v její pozici inovativního lídra. Také přední indický Indian Institutes of Technology, zřízený po vzoru Massachusetts Institute of Technology (MIT), nyní plánuje rozvíjet svoje studijní obory s důrazem na humanitní vzdělanost.

Evropa se přitom ocitá v paradoxní roli. Zatímco humanitní obory jsou v Asii na vzestupu, v Evropě, jejich tradiční baště, se stále potýkají s krizí. Nejinak tomu je ostatně i v Česku. Nedávná zpráva Evropské komise Coutry Report 2019 ke stavu hospodářského rozvoje například vyčítá České republice, že absolventi nejsou vybaveni dostatkem „měkkých“ dovedností.

Zůstává otázku nakolik se tento problém promítne do formulace evropské inovační politiky, nového rámcového programu Horizon Europe, či do národních strategií jako je Inovační strategie České republiky 2019-2030.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Světové ekonomické fórum, THE, University World News, Science Europe